„Titul si zaslouží za vynikající sportovní výsledky, jichž dosáhl jakožto bývalý československý hokejový útočník. A za dosažení rekordního počtu odehraných zápasů v rámci tehdejší československé reprezentace,“ zaznělo mimo jiné v odůvodnění.
Návrh na ocenění Jiřího Holíka, který je od roku 1999 členem Síně slávy mezinárodní hokejové federace IIHF a doma má i Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina (2016), podal současný jednatel Dukly Jihlava Bedřich Ščerban.
Oficiální udělení čestného občanství se uskuteční 18. května při slavnostním zahájení festivalu Hudba tisíců - Mahler Jihlava 2023, kdy Holík obdrží pamětní listinu opatřenou znakem města a symbolické vyjádření ocenění v podobě investičního stříbra o váze 1 000 gramů.
Samotný Holík si čestného občanství velmi váží, stejně jako všech svých dosud získaných titulů.
„Každé poděkování za vaši práci je hezká věc. Zvlášť, pokud se jedná o nějakou smysluplnou práci. A jestli to platí také o hokeji? Nevím, každopádně jsem se ho vždycky snažil dělat nejlíp, jak jen jsem uměl,“ nechal se slyšet.
Kluk křtěný Sázavou
Rodištěm Jiřího Holíka je Havlíčkův Brod, ovšem od roku 1963 žije v Jihlavě. Ke kterému městu má tedy blíž? „S tím mám trochu problém. Víte, já jsem - jak jsme my kluci z Brodu vždycky říkali - křtěný Sázavou, a proto mám Brod moc rád. Ale zase v Jihlavě žiju většinu svého života,“ zamýšlel se Holík.
V tom, co by si jako čestný občan Jihlavy přál, má nicméně jasno. „Brod je pro mě rozhodně hezčím místem. Jen si zkuste projít centrum Jihlavy,“ rozohnil se Holík.
„Sem by měli přijet turisti? Vždyť tady není hotel, žádné restaurace, pořádné kavárny... Jen špína. Hodně jsem toho procestoval a řeknu vám rovnou, že třeba ve Švýcarsku by vůbec nebylo myslitelné, aby bylo krajské město takhle zanedbané,“ měl jasno.
Říkat věci tak, jak je vidí on, s tím nemá Jiří Holík absolutně žádný problém. A to ani při ožehavých tématech dneška. Názorově se často rozchází i s dalšími bývalými či současnými sportovci.
Rusy by na olympiádu pustil
„Vím, že třeba Jirka Hamza (šéf českého biatlonu, pozn. red.) by nejraději Rusáky na mezinárodní akce nepustil až do konce života, ale s tím nesouhlasím,“ přidal například svůj názor do polemiky na téma účasti či neúčasti ruských sportovců na šampionátech. Včetně olympiády v Paříži 2024.
„Jsem pořád sportovec a moc dobře vím, jak dlouhá je cesta, než se dostanete na vrchol. A když už se na něj vydrápete, tak vám někdo řekne: Nemůžeš jet, protože politika je taková? Já bych je pustil, válku na Ukrajině to stejně nezastaví,“ krčil rameny.
