Vyroste, či nevyroste na Vysočině zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) neboli spalovna? Na tuto otázku měl odpovědět plán odpadového hospodářství Vysočiny platný pro období let 2016 až 2025. Nestalo se tak.
„Neuzavřeli jsme tu možnost, pokud by jednotlivá města nebo obce chtěly diskutovat o energetickém využití odpadů. Na druhou stranu, spalovnu v plánu ani nepreferujeme. Říkáme, že je to jedna z možných cest, ale v tuto chvíli je nepravděpodobná,“ sdělil radní kraje pro oblast životního prostředí Zdeněk Chlád (ČSSD).
Plán odpadového hospodářství ani neříká, jak velké ZEVO by na Vysočině případně bylo.
„To je spíše otázka ekonomická. Sám za sebe si myslím, že v kraji toto zařízení nevznikne - ani velké, ani malé,“ řekl radní. Podle něj má východní část Vysočiny blízko k Brnu, kde spalovna odpadu funguje. „Tamní firma SAKO bere odpad za relativně nízké částky. Okolo 800 až 900 korun za tunu,“ uvedl Chlád.
Problém ale je v západnější části kraje. „Odtud v žádné rozumné dopravní vzdálenosti takové zařízení na energetické využití odpadů není,“ poznamenal radní.
Organizace ekologů Arnika požadovala po Vysočině, aby ve strategickém dokumentu byla uvedená následující věta: Plán odpadového hospodářství pro období 2016 až 2025 nepočítá s výstavbou nového zařízení ZEVO na území Kraje Vysočina.
Umetená cesta, nebo nutnost?
„To se nestalo ani náhodou,“ zdůraznil Matěj Man z Arniky. Plán kraje považuje jen za takový „taneček“ kolem spalovny: „Jak zařídit, aby ji bylo možné na podkladu tohoto dokumentu na Vysočině postavit. Ale zároveň, aby to z něj moc ‚netrčelo‘ a občan si toho spíš nevšiml,“ vysvětlil Man.
„Pokud se na Vysočině postaví v následujících pěti letech spalovna komunálních odpadů, bude to zcela v souladu s novým plánem. Politici ujišťují veřejnost, že se to nestane a že se to nechystá. Nejdůležitější odpadová koncepce v kraji tomu však umetá cestičku,“ řekl muž z organizace Arnika.
Ředitel Energetické agentury Vysočiny Zbyněk Bouda upozornil, že Česko uzákonilo zákaz skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu počínaje rokem 2024.
„Vysočina musí najít alternativní způsob nakládání se směsným komunálním odpadem ke skládkování. Jediným ověřeným a v celé Evropě obvyklým způsobem je energetické využívání odpadů. Plán odpadového hospodářství jednoznačně stanovuje, že odpad vznikající na Vysočině bude energeticky využíván v ZEVO na území kraje nebo mimo něj,“ podotkl Bouda.
Nejvýhodnější variantou je podle něj stále výstavba vlastního zařízení na Vysočině, i když v současné době žádný takový projekt ve fázi realizace není. „Reálnou možností je dohoda s provozovanými zařízeními mimo území kraje. Z hlediska ekonomiky a dopravní vzdálenosti se jeví jako nejvýhodnější spolupráce se zařízením v Brně,“ shodl se s radním kraje Chládem.
Ten doplnil, že se v plánu odpadového hospodářství dbá víc než v minulosti na to, aby se předcházelo vzniku odpadů. „Chceme pro to vytvořit podmínky. Budeme se na to snažit nastavit i nějaké naše dotační tituly,“ uvedl Chlád.
Připomínky nebyly akceptovány
Stavět se mají také překladiště. Budou místem, kde se odpad slisuje a následně bude předán k velkokapacitní přepravě.
„Nyní se posuzují výhody dopravních variant - silnice, nebo železnice. Předpokládá se, že bude vybudováno maximálně pět překladišť, která budou rovnoměrně rozmístěna na území kraje. Realizace těchto překladišť se dá očekávat v Jihlavě, na Třebíčsku, v okolí Žďáru nad Sázavou, u Pelhřimova a v blízkosti Telče,“ vyjmenoval Zbyněk Bouda.
Podle Matěje Mana z Arniky i Jiřího Pykala z občanského sdružení Javořice nebyly zásadní připomínky těchto organizací akceptovány. „Nejvíc mě mrzí, že nebyl zahrnut recyklační cíl 50 procent všech komunálních odpadů. Cíl si v tom plánu Vysočina dává hodně nízko,“ uvedl Pykal.
„Kraj zde přebírá cíle z národního plánu a nic navíc dělat ani zavádět nehodlá. Takže cesta minimální práce, nulových ambicí,“ domnívá se Matěj Man.
„Musíme respektovat cíle státního plánu. Můžeme je trošku rozšířit, můžeme je trošku specifikovat, ale nemůžeme se od nich vůbec odchýlit,“ oponuje radní Chlád. Na základě krajského plánu pak vzniknou plány ve městech a v obcích.
