Orlová i devět let po útoku, jehož výsledkem byl jeden zavražděný a několik pobodaných a pořezaných, nadále zůstává v detenčním zařízení. Souzena nebyla kvůli tomu, že trpí paranoidní schizofrenií. Soudy však opakovaně řeší možnost jejího propuštění do ochranného ústavního léčení. Naposledy soudce Pavel Horna rozhodoval v této věci před měsícem.
„Zdejší soud svým rozhodnutím ze dne 12. září 2023 zamítl žádost chovanky o změnu zabezpečovací detence na ochranné léčení ve formě ústavní, neboť dospěl k závěru, že u chovanky i nadále trvají důvody zabezpečovací detence. Chovanka tedy i nadále zůstává v zabezpečovací detenci,“ uvedla na dotaz MF DNES mluvčí Městského soudu v Brně Petra Láníčková.
Žďár si útočící schizofrenička vybrala náhodou, našla ho na internetu |
Otázku propuštění Orlové do jiné formy léčení má soudce na stole pravidelně. „Pokud jde o další trvání tohoto ochranného opatření, je soud povinen nejméně jednou za dvanáct měsíců a u mladistvých jednou za šest měsíců přezkoumat, zda důvody pro další pokračování zabezpečovací detence ještě trvají,“ vysvětlila mluvčí.
O propuštění může podle trestního řádu zároveň žádat také přímo člověk v detenci. „Byla-li žádost osoby, na níž se vykonává zabezpečovací detence, zamítnuta, může ji tato osoba, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí šesti měsíců od právní moci rozhodnutí,“ citovala paragrafy Láníčková.
Před soudem promluvila v září i Barbora Orlová. „Je mi strašně líto toho, co jsem udělala. Tehdy jsem na tom byla po psychické stránce mnohem hůř než dnes. Beru depotní injekce (lék s pomalým vstřebáváním – pozn. red.), které mi pomáhají. Uvědomuji si svou nemoc. Vím, že léky budu muset brát do konce života, a jsem za to ráda. Vím, že mi pomáhají a nedovolila bych si je vysadit,“ citoval Deník.cz vyjádření Orlové, které je nyní 35 let.
Mírnějšího režimu se nedočkala
Zajímavé je, že loni v létě brněnský soud zabezpečovací detenci Orlové ukončil, měla ji nahradit ústavní léčba v psychiatrické nemocnici. Státní zástupce se však odvolal a krajský soud následně rozhodnutí zrušil s tím, že důvody pro detenci přetrvávají.
Orlová se tak ústavní léčby s mírnějším režimem nedočkala. Její stížnost pak v prosinci zamítl i Ústavní soud. Krajský soud podle ČTK pokládal uvolnění režimu za předčasné. Poukázal na některé charakteristiky Orlové, které vyplývají z lékařských zpráv, například lhavost, předstírání, schopnost manipulovat a fabulovat.
„Krajský soud také zdůraznil, že odborná posouzení Orlové nejsou zcela jednotná, je tedy nutné provádět další dokazování a rozpory odstranit či objasnit,“ napsala loni v prosinci ČTK.
Pořád je to živé, říká policejní vyjednavač
Tragédie ve žďárské škole budí emoce i po letech. A to i v případě zkušeného policisty Petra Grubera, který u policie pracuje už 35 let a v úterý 14. října 2014 spěchal k případu coby vyjednavač. Každý rok se vydává ke žďárské obchodní akademii, aby zapálil svíčku u pamětní desky Petra Vejvody, kterého Orlová bodla do hrudníku, když v nastalém zmatku v šatnách přiběhl bránit první napadenou spolužačku.
Odvedením pozornosti ji zachránil, Orlová však vzápětí chytila druhou dívku. Nakonec se právě Petr Gruber, tehdejší krajský koordinátor týmu vyjednavačů, stal hlavním hrdinou. Při zákroku nasadil svůj život.
Zranila nás stejným nožem. Na smrtící útok ve škole myslí vyjednavač často |
„Pořád je to živé, jsou v tom emoce. Na místě byl jeden mrtvý, pobodaná dívka mohla také zemřít, byli tam další zranění,“ bilancuje 53letý policista, který už v týmu vyjednavačů není, protože se před dvěma lety stal ředitelem havlíčkobrodské policie. „Pokud zodpovídám za bezpečnostní situaci v dané oblasti, nemůžu zároveň jet na místo, velet a ještě vyjednávat,“ vysvětlil.
Po dohodě s krajským policejním ředitelem proto vystoupil ze skupiny vyjednavačů, v níž působil od roku 2003. Na místo tragédie se Gruber nevrací přímo v den výročí, ale raději až pár dní po něm.
„Když ostatní svíce dohořívají, zapálím tam tu svoji. Zemřel tam mladý člověk, student, de facto ještě dítě, které jeho otec držel v náručí,“ připomněl, že rodič studenta byl krátce po vyložení syna u školy přivolán zpátky. Šestnáctiletý Petr nemohl přežít, Orlová jej replikou vojenského nože zasáhla přímo do srdce.
Chtěl se vyměnit s pobodanou dívkou
Petr Gruber postupoval nestandardně, ale zachoval se podle služební přísahy, která hovoří o nasazení života. „Vyjednavač má nějaké zásady, a ty jsem porušil. Ale jako policista jsem postupoval, jak jsem měl, našel jsem kompromis,“ míní Gruber, kterého policejní prezident ocenil medailí za statečnost, od prezidenta republiky přebral Zlatý záchranářský kříž.
Vyjednavač tehdy situaci vyhodnotil tak, že se pokusí s pobodanou dívkou vyměnit. Hrálo se totiž o čas, viděl, že dívka bodnutá do břicha ztratila už hodně krve. I když zažil mnohem delší vyjednávání, na útok ve žďárské škole nikdy nezapomene.
I kvůli jizvě u pravého ucha, kde měl po zásahu nožem tři centimetry hlubokou a tři centimetry širokou ránu, kterou pak zdravotníci sešili třemi stehy. „Dostal jsem nožem z boku do hlavy, čekal jsem spíš kudlu v krku. Zasáhla žilku, docela to valilo. Zatímco záchranáři pracovali na zraněné dívce, mě vezli do nemocnice kolegové,“ vzpomněl Petr Gruber.
Někteří známí mu předpovídají, že se s Orlovou setká ještě jednou. Mají totiž obavy, že se přece jen dostane z detence. „Nechci se s ní už nikdy setkat. Ne ze strachu, ale bylo by to strašně těžké, pokud by útočila znovu a měla rukojmí,“ poukazuje bývalý vyjednavač.
Orlová se ve Žďáře odmítla bavit s ženou (Gruber byl původně určený jako dvojka), protože jak se záhy ukázalo, s policistkou vyjednávala už o dva roky dříve v Havířově, kde vtrhla do základní školy, napadla vychovatelku a ohrožovala dívku.
16. října 2014 |
