Před 22 lety to byla docela legrační událost. Jiří Flemmr poprvé vyzkoušel na Brněnské přehradě první vodní běžecké lyže vyrobené v Česku.
„On si nazul ty lyže, vyrazil doprostřed přehrady, ale neuvědomil si, že tam jezdí lodní doprava. Několikrát se stalo, že projela loď a vlny od ní ho smetly. Posádka lodi ho proto několikrát musela tahat z vody,“ vypráví kustod muzea Miloš Vosyka.
Pan Flemmr to pak řešil tak, že si stanovil svůj „jízdní řád“, kdy a kam na přehradě může vyběhnout. „Ten jízdní řád se nám nepodařilo sehnat, ale existoval,“ dodal Vosyka.
Lyže jsou nyní k vidění jako exponát pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit, jež patří k vyhledávaným turistickým cílům na Vysočině. Do muzea přijde v průměru kolem 25 tisíc lidí ročně. Co je v něm nejunikátnější?
„To je těžké říct, protože co exponát, to unikát. Nad tím exponátem musel někdo přemýšlet, strávil na tom spoustu času. Stejně tak i nad výrobou. A každý člověk umí a dovede něco jiného,“ připomíná Miloš Vosyka.
Návštěvníci jsou například často okouzleni miniaturní malůvkou na makovém semínku nebo nejmenším dřevěným vyřezávaným betlémem.
A někdo jiný „pase“ zase po obřích věcech - v muzeu mají třeba velikánskou péřovou bundu, jež je pětinásobkem té klasické z obchodu.
Mezi kuriozity se řadí třeba ostnatý drát, který měl kolem krku fakír Petr Fiedor a táhl tak osobní auto.
Na děti čeká Rumcajs, víla Amálka i Křemílek s Vochomůrkou
Žhavou novinkou v muzeu jsou například háčkované večerníčky od Lenky Bednářové z Vraného nad Vltavou.
„Vytvořila už háčkované dějiny národa a nyní se vrhla na pohádkové hrdiny. Máme tady třeba Rumcajse, Maxipsa Fíka, vílu Amálku a další postavičky,“ říká ředitel pelhřimovské Agentury Dobrý den Miroslav Marek.
Bednářová udělala kolekci 31 postaviček. Mezi ně se také řadí Křemílek a Vochomůrka, Bob a Bobek či Káťa a Škubánek.
Ostatně sám televizní pořad Večerníček je rekordní. Už od roku 1965 je uváděn stále stejnou, tradiční znělkou. Vznikla během července a srpna roku 1965. Výtvarníkem byl Radek Pilař a hlas Večerníčkovi propůjčil tehdy pětiletý Michal Citavý.
Dalšími novými unikáty v expozici jsou desetikilometrový řetízek a obří háčkovaná taška, které vyrobila šestaosmdesátiletá Jarmila Bursová z Pardubic. Ta se proslavila i tím, že hrála drbnu ve filmové komedii Zdeňka Trošky Babovřesky (více o jejím rekordu čtěte zde).
Třípatrový dort ze špejlí i Zekonův opeřenec
Nádherné dílo věnoval muzeu také Leopold Heneš z Třebenic na Třebíčsku. Jedná se o třípatrový dort ze špejlí uložený v demižonu. Heneš ho Agentuře Dobrý den věnoval k pětadvacetinám jejího festivalu rekordů a kuriozit. Dort s 25 svíčkami i 25 snímky různých rekordů tvořil 760 hodin.
„Na tomto díle jsem strávil zatím nejvíc času. Pokud bych měl srovnávat, tak tohle je promoce v této činnosti. Třikrát jsem dort předělával,“ uvedl Heneš. Vyrábí třeba i hlavolamy vsazené do žárovek.
Dalším darem pro muzeum je „moravský vrabec“. Věnoval jej silák Železný Zekon. „My tomu říkáme zase španělský ptáček a je to taková věc, kterou kdysi dělal Franta Kocourek. Vzal železný plát a ten během minuty vytvaroval ohýbáním o své paže do tvaru, který připomíná jakéhosi opeřence,“ vysvětlil Miroslav Marek.