Do jaké míry jsou u malých dětí preference různých barev či hraček vrozené, a nakolik je dětem vnucujeme sami? V tom nemají jasno ani odborníci.
? Podle výzkumu z roku 2014, který provedla socioložka Elizabeth Sweet z Kalifornské univerzity, je současná nabídka hraček mnohem sexističtější než před padesáti lety. V hračkářství oddělení pro holčičky hraje všemi odstíny růžové a třpytí se, až oči přecházejí, akcentuje umírněnou kreativitu a pečovatelskou roli. Chlapecké zdůrazňuje techniku, rychlost a někdy i agresi – překypuje autíčky a figurkami akčních hrdinů. Ne všem se tento trend ale zamlouvá: například velká hračkářství Hamleys a Harrods prosazují v poslední době genderově neutrální přístup v nabídce hraček.
? Jenže i když budete svého syna od narození obklopovat autíčky i nádobíčkem pro panenky, může se stát, že začne preferovat klučičí hračky. Výzkum z roku 2016, jehož výsledky zveřejnil odborný magazín Science News, zjistil, že už devítiměsíční děti upřednostňují hračky „příslušící“ jejich pohlaví. Ačkoli mezi dětmi byly značné individuální rozdíly, autoři výzkumu považují výsledky za důkaz toho, že volba hračky není určována pouze výchovou, ale má i biologickou motivaci.
? Oproti tomu výzkum z roku 2011, který citovalo BBC, zase ukázal, že pokud ročním dětem předložíte dvě stejné věci, z nichž jedna je růžová a druhá modrá, nepreferují ani jednu z barev. Ale už dvouleté holčičky sáhnou častěji po růžové, zatímco čtyřletí kluci růžovou úplně odmítají. Toto zjištění zase hraje do karet zastáncům kulturně podmíněných rozdílů mezi děvčaty a chlapci.
