Těžko byste v Evropě hledali krásnější hory. Však také Dolomity, které vznikly před 250 miliony let z korálových útesů, byly před téměř dvaceti lety zapsány na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Jihotyrolané se chlubí, že v jejich části Itálie svítí slunce 300 dní v roce. A nutno uznat, že zasněženým vrcholkům hor, z nichž 350 ční do třítisícové nadmořské výšky, i zdejším strmým skalním útesům to v zimním slunci mimořádně sluší.
Lyžování je tady bezkonkurenční. Stejně jako zdejší kuchyně. Stolování má ovšem svá osvědčená pravidla, která je radno dodržovat!
Pravidla přežití v Jižním Tyrolsku
Čas na kávu
Když si v Jižním Tyrolsku v 10 dopoledne objednáte láhev šampaňského, nikdo se nad tím nepozastaví. Když si po obědě dáte latte macchiato nebo cappuccino, koledujete si o pořádné společenské faux pas. Velká káva s mlékem se zde zkrátka pije jen k snídani, později již jen miniaturní espresso.
Aperitivo
Sympatická italská tradice – posezení (hlavně v pátek a sobotu večer) v baru. Typickým nápojem v severní Itálii je Aperol Spritz (aperol, prosecco a soda), k jídlu se podávají jednohubky a skvělé italské tyčinky crostini.
Prosím jedny „ňoki“
Jihotyrolané jsou hákliví, když si někdo objedná „gnoči“. Název zdejší speciality gnocchi je nutné číst zásadně „ňoki“, přičemž se snažte měkce vyslovit „i“ na konci slova. Stejně tak si nikdy neobjednejte „mačiato“, ale jedině „makchiato“.
Knedlík se nikdy nekrájí
Jakékoli knedlíky (a že jich je v Itálii na výběr velké množství), ale především kulaté špekové, se nikdy nekrájejí nožem. Byla by to urážka pro hostitele, že jeho knedlíčky nejsou dostatečně vláčné. Ač to tedy nevypadá zrovna vytříbeně, knedlík je nutné krájet na talíři jedině vidličkou.
Více tipů, kam v Jižním Tyrolsku vyrazit na lyže, do wellness a za dobrým jídlem, najdete v aktuálním vydání Ženy a život, které je právě v prodeji. I s krásnou přílohou Ezoterika jen za 35 Kč!
