V šesti sedmi letech jsou děti už většinou dostatečně zralé na to, aby udržely potřebnou koncentraci. Jejich motorika, ale i například odhad vzdálenosti jsou na dostatečné úrovni, aby se mohly zapojit do kolektivních sportů a organizované sportovní činnosti. „Nicméně důležité je uvědomit si, že děti přejímají vzorce chování od svých rodičů – a sportování v tomto ohledu není výjimkou,“ upozorňuje psycholožka Eva Malá. Pokud vy sami neuděláte rychlejší krok, nelze očekávat, že vaše děti budou spontánními a vášnivými sportovci.
http://gty.im/709123523
Prvním vodítkem při výběru dětského kroužku by však neměly být vaše vlastní ambice a nesplněné touhy, ale osobnostní založení dítěte. Pokud je spíše sólista, zvyklý spoléhat se sám na sebe, a velmi soutěživé, nejspíš pro něj kolektivní sporty nebudou to pravé. Sledujte ho, jak se chová v kolektivu, při dětských soutěžích a podobně. Ideální situace nastává v okamžiku, kdy dítě projevuje o nějaký konkrétní sport zájem. Ale ani v případě, že k žádnému sportu neinklinuje, se nevzdávejte. Soustřeďte se na jeho tělesné předpoklady a na pohyb, který má v oblibě. Pokud rádo běhá, mohla by ho bavit atletika nebo fotbal. Jestliže dokáže ze stoje vyskočit víc než dvacet centimetrů, má dobrou výbušnost, mohlo by se dobře uplatnit ve volejbale. S analýzou sportovních schopností dítěte vám může pomoci například program SportAnalytik, jenž dítě otestuje a pak získáte doporučení na sporty, které by vašemu dítěti mohly nejlépe vyhovovat.