Co přivolá na Štědrý den smůlu?
Zametání, malování, šití, obchodování, půjčování, nechávání si cizích věcí v domě (ideální čas vrátit půjčené knihy!), vylévání vody na dvůr, psaní milostných dopisů...
A co vám naopak přinese užitek a štěstí?
? Na noc před Štědrým dnem si dejte pod polštář ořech, po probuzení ho rozlouskněte a ještě v posteli snězte. Nejenže vám to zajistí blahobyt, ale naši předci garantovali, že potom celý rok vaši postel nenavštíví blechy ani štěnice.
? Řada zvyků a tradic souvisí se štědrovečerním stolováním. Tak především u stolu by vás měl být vždy sudý počet. To zařídí štěstí, stejně tak jako když si dáte pod stůl seno. Omotání nohou stolu řetězem slibuje rodinnou soudržnost, ale také zdraví nohou všech přísedících. A když byste se ještě navíc chtěli pojistit proti zlodějům, pak dejte na tento řetěz zámek.
? Pod štědrovečerní stůl také patřily dvě ostré sekery, které měly chránit proti nemocem a úrazům.
? Na stole má být ideálně bílý ubrus, který by tam měl vydržet až do Štěpána. Pod něj pak hospodář vložil semena rostlin, které chtěl příští rok pěstovat. Zkuste to také a potom je přiložte k ostatním, až budete na jaře sázet, a zahrádka vám prý jen pokvete. Pod ubrus také patří rybí šupina (někdo ji dává na talíř), která zase slibuje bohatství.
? Slavnostní večeře se má připravit tak, aby na stole bylo či se tam vystřídalo devatero pokrmů. Devítka přivolává zázraky. A je-li jedním z nich česnek (nebo jej obsahuje), tak jste si navíc pojistili svůj život ochrannou mocí dobrých duchů.
? A nezapomeňte na jmelí! Pod ním se jen nelíbalo, ale také přálo zdraví a spokojenost. Taková přání se pak snáz plní. Darované jmelí navíc nosí štěstí, tak jím zkuste někoho podarovat!
Vyvěštěte si lásku i peníze!
První příchozí
Říkalo se mu Polazník a naši předkové na něj čekali nejen na Štědrý den, ale ve všechny další důležité dny okolo Vánoc i Nového roku (na Boží hod, na Štěpána…). Polazník nebyla žádná mystická bytost, byl to jakýkoli člověk z masa a kostí, soused, příbuzný…, který v dané dny do obydlí hospodáře přišel jako první. A podle toho pak rodina hospodáře věděla, jak se jim bude po celý rok dařit. Například přišel-li člověk zavalitý, bylo to pro hospodářství v následujícím roce dobře, protože taková se budou rodit i mláďata jejich dobytka, byla-li to žena, tak se budou rodit kravičky, ovečky, muž zase věštil býčky, beránky… Když přišlo první do domu dítě, radost měli všichni, protože to znamenalo štěstí. Svobodný chlapec či děvče přinesli veselí, obecně mladí lidé štěstí, staří neštěstí, a světe div se, těhotná žena nemoc.
Hledání ženicha
? Začínalo už na svatou Barboru. Tehdy mělo svobodné děvče uříznout třešňovou větvičku. Ale pozor! Nikdo ji při tom nesměl vidět. Doma si ji pak ve své světničce měla dát do vázy, a pokud jí do Štědrého dne vykvetla, měla vdavekchtivá dívka vyhráno – v následujícím roce potká ženicha.
? Podobně funguje ‚věštění’ přímo na Štědrý večer, kdy má svobodná dívka, otočená zády ke dveřím, hodit střevícem přes hlavu. Dopadne-li špičkou ke dveřím, do roka a do dne bude svatba.
? Kdyby vám věštby ‚do roka’ nevyšly, ale přesto chcete vědět, kdy se vdáte, stačí k tomu jeden váš dlouhý vlas (krátkovlasé mají v tomto smyslu smůlu). Na ten si přivažte prstýnek a ten pak na vlasu přidržte co nejblíže skleničce. Kolikrát vám prstýnek o skleničku cinkne, za tolik let si pro vás přijde ženich.
? A když chcete vědět, koho si vezmete, pak naši předkové radili pojídat na Štědrý den jablko ve vratech (v našich podmínkách jistě budou stačit vchodové dveře). Koho prvního uvidíte, podle toho můžete usuzovat, koho si vezmete. Ideální je zeptat se ho na jméno nebo na povolání, ať se v tom lépe zorientujete. Není ovšem vyloučeno, že si po takovém hovoru budete tak sympatičtí, že si, bude-li to svobodný muž, vezmete právě jeho.
? Napovědět svobodné dívce může i pes, kterého vyžene z domu. Jakým směrem se pes vydá, tam žije budoucí manžel. Poetičtější ovšem jistě bude sledovat se stejným záměrem první hvězdu na štědrovečerní obloze.
? A pokud chcete konkrétnější odpověď, pak zvolte třeba věštění pomocí čtyř kapesníčků. Do tří z nich vložte papírek se třemi jmény mužů, na které si myslíte, a čtvrtý nechejte prázdný. Všechny zavažte a vložte si je na Štědrý večer pod polštář. Pak jen stačí hned po probuzení jeden kapesníček vytáhnout. Tahle metoda bohužel skýtá nebezpečí, že když vytáhnete kapesníček prázdný, nevdáte se prý nikdy.
? Méně nebezpečné bylo věštění z knedlíků, které svobodná dívka měla uvařit na Boží hod a vložit do nich jména vhodných mužů. Jméno budoucího muže objevila v prvním rozkrojeném.
? Jistě jednodušší ovšem bude věštění z jablíčka a tří sirek, které do jablíčka na Štědrý den zapíchněte s tím, že každá z nich má reprezentovat nějakého muže. Všechny tři sirky zároveň zapalte, a která bude hořet nejdéle, tak ta označuje muže, kterého si vezmete.
? Velkou úlohu ve vánočním kouzlení plnily také sny. Sen o vyvoleném si můžete nechat zdát tehdy, když si pod polštář dáte mužské kalhoty (totéž poraďte kamarádům s dívčí košilkou). Uvidět ve snu svého budoucího muže je prý možné také tehdy, když si pod polštář vložíte uzlík s kousky jídla, a ještě účinnější údajně je, když si po Štědrém večeru půjdete lehnout a před spaním budete pohybovat rukou nad hlavou, jako když se seje obilí, a odříkáte zaklínadlo: „Seju, seju len, přijď, můj milý, sem, než bude bílý den.”
Věštění zdraví
? Tak tohle je klasika: Rozkrojíte-li na Štědrý den jablko a vidíte jádro ve tvaru hvězdy, je vše v pořádku. Tvar kříže značí nemoc či smrt.
? Podobně věštit můžete také z kouře ze sfouknuté svíčky. Stoupá-li vzhůru, jste zdraví.
Hádání z ořechů
? Bylo velmi oblíbené. Například svíčka v ořechové skořápce puštěná na Štědrý večer po vodě v nádobě naznačuje podle toho, jak daleko odpluje od okraje nádoby a jak dlouho hoří (zhasne, převrátí se…), jak (dlouho) budete zdraví.
? Svíčky v oříšcích mohly na vodu pouštět i dvojice, tak se vidělo, jak se mají skutečně rádi a zda jejich vztah skončí svatbou nebo jen skončí – když se skořápky přiblíží a chvíli spolu plují, pak je vše krásné.
? Další ořechové čarování probíhá tak, že se po večeři použijí celé skořápky ze tří ořechů. Do jedné nasypte zem, do druhé drobky chleba a do třetí vložte peníz. Pak skořápky slepte k sobě a uložte je mezi ostatní ořechy. O půlnoci si každý jeden ořech vyberte. Na koho padne ořech s hlínou, toho bude pronásledovat chudoba, ořech s chlebem slibuje naopak spokojenost a penízek věští bohatství.
Čtěte také: Vánoční tradice z celého světa
Lití olova
? To se ještě na počátku 20. století praktikovalo o Štědrém večeru v každé rodině. Tvrdí se, že tento zvyk málem upadl v zapomnění kvůli světovým válkám, kdy byl nedostatek olova pro běžné použití. Jestli to chcete zkusit, olovo vhodné k lití koupíte třeba v rybářských potřebách. Tam prodávají olůvka, která se používají na rybářský vlasec. Ta roztavte v kovové nádobce s dřevěnou rukojetí nad plamenem svíčky. Roztavené olovo opatrně lijte do nádoby se studenou vodou. Počkejte asi pět minut, než olovo ztuhne. Nezapomeňte před věštěním položit otázku. Jaký tvar vám vznikne, z toho můžete vyčíst výsledek.
Tradiční zvyky
Kapr k večeři
Dost mladý zvyk. Ryby běžně v jídelníčku našich ne moc bohatých předků (kromě rybářských oblastí jako jižní Čechy) nebyly. Jedly se houby, hrách, čočka, jáhly, vánočka. Vánočku známe od 15. století, tvar měl připomínat dítě v peřince.
Vánoční stromeček
K nám dorazil poprvé až roku 1812, kdy ho nechal pro přátele postavit ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich. Větší tradici tu měly jesličky s Ježíškem – betlém. Ten si lidé vyráběli z papíru, ze dřeva...
Vánoční dárky
U nás dává dárky Ježíšek a tajně. Patrně jsme to převzali od Němců. První doložený dárek v Čechách byla modlitební kniha, kterou Jiřímu z Poděbrad dala na Vánoce v roce 1466 jeho žena Johana z Rožmitálu.
Obdarování zvířat
Věřilo se, že na Štědrý den rozumějí naší řeči, a tak aby lidé předešli zvířecím stížnostem na špatné zacházení, nosili jim dobroty. Tak na svá zvířátka nezapomeňte ani vy.
