Do větru
Nepokojný vzdušný živel nás svou divokostí nabije takřka bez našeho přičinění, i zde se však sluší zdvořile požádat. ‚Větrné‘ meditace provádíme ideálně ve volném oblečení a s rozpuštěnými vlasy na vyvýšených místech, skalách nebo útesech nad mořem, vhodné útočiště se ovšem dá najít i na oblém Řípu.
Kdo má rád vítr, nebo blížící se bouřku, ať se postaví na zvolené místo s rozpaženýma rukama, jako by se chtěl rozlétnout. Nechte Vítr, ať vám předá svou touhu po svobodě, nechte ho odvát strachy i konvence, které vás svazují. Útěk není vždycky tím nejlepším řešením, ale někdy je trocha zdravého sobectví spasitelná.
I větru se sluší poděkovat, jako ‚dárek‘ můžeme hodit do větru hrst bylin, barevného peří či drobných květů. I Větru můžeme svěřit své přání jednoduchým ‚kouzlem‘ s peřím. Podržíme peříčko v dlaních, do kterých vdechneme svoje přání a pak ho pustíme po větru. Nedělali jste to tak jako děti? Ne vždycky jsou dětské hry neužitečné...
TIP: Jeho PLUSY a MÍNUSY podle ZNAMENÍ!
