Ještě v minulém století se narodila jen jedna dvojčata na 80 porodů a zásluhu na tom měla výhradně dědičnost, a to ze strany matky. V současnosti jsou to jedna dvojčata na 45–50 porodů. Jak je to možné? Příčinou je hlavně rozmach asistované reprodukce, kdy se ženě do dělohy vkládají běžně dvě embrya, aby se zvýšila šance, že se alespoň jedno skutečně uchytí. Svůj podíl má také rozšíření hormonální léčby poruch plodnosti a hormonální antikoncepce.
Početí jednovaječných dvojčat
Z celkového počtu dvojčat se rodí přibližně čtvrtina jednovaječných. Jednovaječná dvojčata jsou po narození fyzicky identická a vždy stejného pohlaví, mají stejnou krevní skupinu i genetický základ. K početí dochází oplodněním jednoho vajíčka jednou spermií, vzniklá zárodečná buňka se pak rozdělí na dvě identické, které se dále samostatně vyvíjejí.
Pokud se vajíčko rozdělí do tří dnů od splynutí vajíčka se spermií, mají miminka každé vlastní placentu a plodový obal. Dojde-li k rozdělení do sedmého dne od početí, mají již jen jednu placentu a jeden vnější plodový obal, uvnitř něhož jsou oddělena ještě vnitřním obalem. Asi v 1 % případů jednovaječných dvojčat dojde k rozdělení vajíčka až po osmém dni od oplodnění a v tom případě vznikne jen jedna placenta a jeden plodový obal, ve kterém jsou obě děti.
Ve velmi vzácných případech dochází k rozdělení vajíčka až po 13. dni od oplodnění. V té době se již vyvíjející se miminka nemohou zcela oddělit a zůstávají spojena určitou částí těla, mohou mít také společné některé vnitřní orgány. Jedná se o siamská dvojčata. V tomto případě dochází často k samovolnému potratu, při zjištění odchylky bývá ženě nabídnuto umělé přerušení těhotenství. Po narození siamských dvojčat posuzují lékaři možnost jejich oddělení. V některých případech mohou po oddělení obě děti bez problémů fungovat, jindy je rozdělení nemožné, protože by způsobilo smrt obou dětí, nebo alespoň jednoho z nich.
