Patří mezi nejčastěji diagnózy v gynekologických ordinacích a může mít na svědomí zdravotní komplikace. Často ale ani netušíte, že ho máte.

Možná jste se divila, když vám gynekolog sdělil, že máte jeden či více myomů, přestože vás netrápí žádné problémy. Nejde ale o nic zvláštního. Tyto nezhoubné nádory postihují až 30 % žen mezi 30. až 50. rokem.

Pozor na léky

  • hormonální antikoncepce
  • antikoncepce zastavující menstruační krvácení
  • časté užívání léků proti bolesti 
  • dlouhodobé užívání hormonálních léků (štítná žláza, kortikoidy)

Pozor na neplodnost

Zbytnělá tkáň v děloze může ale způsobit i mnohé komplikace jako silnou, prodlouženou menstruaci, nepravidelné krvácení i mimo periodu nebo krvácení při pohlavním styku. Někdy má na svědomí dokonce i neplodnost, případně zažívací problémy. Záleží na velikosti i umístění v děloze. Někdy se neprojevuje několik let, jindy rychle roste.

Vliv hormonů

Příčina vzniku myomů není zcela jasná. Zásadní roli nejspíš hraje dědičnost. Ovlivnit je může nadměrný přísun hormonů v podobě léků nebo látek z okolního prostředí (výživa). Rostou ale jen do té doby, dokud produkují vaječníky ženské pohlavní hormony. Mohou se tak objevit kdykoliv během plodného období a až po přechodu je jistota, že nevzniknou nové a stávající se už nebudou zvětšovat.

Nejčastější problémy

  • silné, prodloužené, nepravidelné a bolestivé menstruační krvácení
  • časté, nutkavé močení
  • záněty močového měchýře
  • bolest a tlak v podbřišku, pánvi a kříži
  • zvětšení objemu břicha, otok, nadýmání
  • bolesti při pohlavním styku
  • poruchy plodnosti

U lékaře

Diagnostikovat myom není pro gynekologa nic těžkého, postačí vyšetření pohmatem a vaginální ultrazvuk. Rozhodování o způsobu léčby je pak individuální. Myom nebo víc myomů může vyrůstat na různých místech dělohy, navíc je důležité, zda žena ještě plánuje otěhotnět, jak je stará atd.

Když nezpůsobují obtíže a nerostou, mohou být jen sledovány a ponechány bez léčby. Pokud však činí problémy nebo se zvětšují do velikosti nad 5 cm anebo se celkově zvětší děloha do určité velikosti, je léčba již vhodná. Gynekolog podle toho navrhuje buď konzervativní léčbu, nebo operační, případně lze oba postupy kombinovat.

V 90 % není nutné operací odstranit celou dělohu. Při medikamentózní léčbě se používají různé formy hormonální terapie, léky tišící bolest, zmírňující děložní krvácení a další.

Lékaři také mohou nejprve léky myomy zmenšit a pak je šetrněji vyjmout. Už samotné užívání léku může natolik zlepšit stav, že operace vůbec nemusí být potřebná.

Moderní zákroky

Pokud se přeci jen terapie bez operace neobejde, je opět víc možností. Malé myomy uvnitř dělohy se řeší endoskopickým přístupem přes pochvu do dělohy. Větší myomy je možné operačně vyjmout samotné nebo s celou dělohou.

Chirurgové mohou oba zákroky provést buď laparoskopicky, nebo otevřeným zákrokem při použití většího řezu. Moderní miniinvazivní zákroky, například embolizace, umožňují odstranit myom šetrně tak, že se při lokálním umrtvení vstřikují do tepny v třísle mikroskopické částečky, které zablokují přísun krve k myomu, a nádor se vyhladoví. Nebo se při ambulantním zákroku při tzv. fokusovém ultrazvuku tkáň myomu zničí termicky.