„Důležité je umět vyslechnout a nezlehčovat trápení,“ upozorňuje terapeutka, psycholožka a lektorka systemických konstelací Lucie Lebdušková (lucielebduskova.cz). „Buďte tam pro ni a trpělivě naslouchejte jejímu trápení. Dobré je opečovat nešťastnici, vzít ji třeba někam, kde víte, že to má ráda. Důležité je v danou chvíli pouze to, jak se cítí ona, sebe neřešte.“ Když přijde řeč na to, jak se daří vám, možná vám přijde hloupé popisovat zdrcené kamarádce, že vy si užíváte pohodové období a nic vás netrápí.
„Jedna kamarádka mi sedm měsíců tajila, že je těhotná. Bylo to v době, kdy jsem ještě věřila lékařům, že nebudu moct mít děti. Vynadala jsem jí, proč mi tu úžasnou zprávu neřekla dřív. Mohly jsme se z ní už dávno radovat!“ vybavuje si čtenářka Simona. Nemusíte přítelkyni tajit, jak dobře se máte, spokojenost z vás stejně vyzařuje. Vymýšlet si trable, jen abyste zůstaly „na jedné lodi“, by byl podraz, který by mohl družku ještě víc zranit. Věnujte se jí, nechejte ji vypovídat a neudílejte hned rady. Tohle teď od vás potřebuje.
Když vás svrbí jazyk
Možná se kamarádčiny trable opakují a vy už máte na jazyku, jak by měla vaše drahá potíže řešit. Jenže na poslouchání nevyžádaných rad není kamarádka zavalená akutním průšvihem vůbec připravená. A nejspíš by je od vás v téhle situaci ani nepřijala. „Každé trápení má svoje fáze. Pokud se snažíte za kamarádku něco vyřešit a radit jí příliš brzy, může získat pocit, že jí nerozumíte nebo se děláte lepší, než je ona,“ varuje terapeutka Lebdušková. Teprve když fáze smutku a beznaděje pomine, družka u vás sama začne hledat odpovědi a možná vás dokonce poprosí o pomoc. „Teprve až se zase vrátí do reality, poraďte jí. Pokud sama nevíte, jak jí pomoct, třeba vás napadne někdo, na koho by se mohla obrátit, nebo co by se dalo vyzkoušet,“ připomíná terapeutka.
Jak utěšit
„Když kamarádka začne brečet a ticho přerušuje její vzlykání, najednou nevím, co s rukama, kam se dívat, co říkat. Mám ji obejmout a utěšovat, nebo jí to bude nepříjemné?“ tápe produkční Andrea. Nejlépe uděláte, když nebudete dlouho přemýšlet. Chtěla byste plačící kamarádku sevřít do náručí? Tak ji hned obejměte, nebo se jí předem zeptejte, jestli by jí to vadilo. Když jí bude takový kontakt nepříjemný, dá to najevo. Hlavně se do ničeho nenuťte jen proto, že by „se to mělo“. Kamarádka si nebude pamatovat, co přesně jste dělala, ale jaký měla v tu chvíli pocit. Jednejte uvolněně, jak je vám přirozené. I letušky v letadle přece opakují podobný návod pro případ nouze: Postarejte se nejdřív o sebe, teprve pak budete schopná postarat se o druhé.
