Není špatné být opojen možnostmi, když prakticky jediným omezením, které dnes máme, je obsah naší peněženky a vlastní schopnosti. Házet vinu za naše zoufalství na reklamu a nepřebernou nabídku všeho je však alibismus. Zásadní chyba je v nás, kteří nevíme, co od života chceme, a necháme se velmi jednoduše ovlivnit. Xkrát denně pak stojíme na křižovatce, až se nám ta svoboda docela zajídá a dali bychom cokoliv za to, aby nám někdo poradil, kudy kam. Eva Marková takovou radu má.
Pokud ‚cítíte‘, že to je správné rozhodnutí, a jste o něm vnitřně přesvědčena, pak je velká pravděpodobnost, že se nemýlíte. Vyšlo-li z vás, vašeho nitra a vůle, je pravděpodobné, že si za ním budete také stát a nebudete ho zpochybňovat.“
Umění zbavovat se
Americký behaviorální ekonom Dan Ariely tvrdí, že dnes není umění do svého života věci přijímat, ale naopak se jich zbavovat. To platí i o lákavých nabídkách. Jak na ně? Říct prostě NE, úplné, stoprocentní. Což většina z nás, ruku na srdce, neděláme. Když už si vybereme, málokdy se rozhodneme pro danou věc stoprocentně. Často si necháváme otevřená zadní vrátka – kdyby to náhodou nešlo tady, zkusím to ještě tam (práce, vztahy), vezmu ještě tuhle práci, budu v kontaktu ještě s tímto člověkem…
Přitom zapomínáme, kolik nás tohle udržování zadních vrátek stojí času, peněz a energie. Reálný život pak vypadá jako honba za tisícem a jednou drobností a otevírání dalších dveří, přičemž zapomínáme na těch pár velkých, skutečně důležitých věcí. Proč je zavírání dveří tak složité, vysvětluje Ariely tím, že v době reklamních sloganů, podle nichž můžeme mít všechno na světě, je prostě těžké smířit se s tím, že pravda je přesně opačná: Nemůžeme. Co se samotného rozhodování týká, když opravdu nevíte, nabízí pomůcku představit si, že v důležité chvíli radíte někomu, koho máte hodně ráda.
Tím se vám podaří získat odstup a podívat se na věci z nadhledu. Jiná odbornice, ekonomka Noreena Hertz, zase nedávno publikovala článek, podle kterého je důležitým faktorem při rozhodování nebát se zpochybňovat názory takzvaných odborníků. Ale rady expertů bychom neměli jen pasivně přijímat, protože i oni jsou omylní. Takže, než se rozhodnete vzít si tu děsně výhodnou hypotéku, kterou vám doporučuje vaše finanční poradkyně, zadržte. A opatřete si dost informací na to, abyste si sama mohla udělat nejlepší závěr. Ostatně, finanční poradkyně je od toho, aby PORADILA. Rozhodnout se máte vy.
