Nerovnoměrné šance
Zákon je jedna věc, praktické zkušenosti žen s nemanželskými dětmi zase jiná. „Podle mne paragrafy spíše nahrávají sociálně ‚slabším‘ skupinám. Pro střední vrstvu vzdělaných lidí s obstojným platem příliš šancí na pomoc státu není,“ popisuje svou zkušenost matka samoživitelka. „Pokud se vypočítají určitá procenta z posledního pobíraného platu, nemá žena nárok na žádné ‚extra‘ příspěvky a přídavky jako např. příspěvek v hmotné nouzi či příspěvek na bydlení. Na přídavek na dítě pak musíte čekat do doby, než se přestane započítávat do nároku na něj příjem z posledního zaměstnání a vyplácená mateřská dovolená. Čím byly vaše příjmy vyšší, tím menší máte nárok na jakýkoliv příspěvek. Bohužel nikdo neřeší, že v té době již nepracujete a vaše příjmy jsou na minimu. Maminka, která před porodem normálně pracovala, je na tom pak hůře než žena, která byla nezaměstnaná a ani se o práci nijak nesnažila. Nebýt toho, že mě podporuje matka, u které se synem žijeme, nevím, co by s námi bylo. A vlastně je i tak trochu na škodu, že u ní žijeme. Na základě toho totiž nemáme nárok ani na příspěvek na bydlení. Nikdo neřeší, že jsem v tuhle chvíli na rodičovské dovolené a nepracuji, takže mé příjmy zdaleka nejsou, co bývaly,“ říká s rozhořčením v hlase Martina, která pečuje sama o malého syna.
Když otce hledá soud
Chcete-li předejít problémům s vymáháním peněz pro svého nemanželského potomka, určitě otce dítěte uveďte do rodného listu. (U sezdaných párů je automaticky za otce považován váš manžel, stačí přinést oddací list.) Na matričním úřadě nebo u soudu se však musí s doklady totožnosti objevit sám, nestačí pouze „nahlásit“ jeho jméno. Nechce-li se otec k dítěti znát, nemůžete ho násilím k ničemu donutit, zasáhnout musí soud. Nezbývá než podat žalobu na určení otcovství. „Určení otcovství se pak řídí tzv. třetí domněnkou otcovství, kdy zákon stanoví, že otcem dítěte je muž, který s matkou souložil v době, od které neprošlo od narození dítěte méně než stoosmdesát a více než tři sta dní. V rámci dokazování pak soud může provádět různé znalecké posudky – posudkem z oboru hematologie se zkoumá krev matky, dítěte a potencionálního otce, sexuologický posudek odpovídá na otázku, zda je potencionální otec schopen zplodit dítě, posudek z oboru genetiky spočívá ve zkoumání a porovnání DNA,“ upřesňuje advokátka Michaela Kovaříková.
„Pokud se neprovdaná matka rozhodne neuvést otce svého dítěte, má žalobu na určení otcovství právo podat také potencionální otec. Pokud se ten k dítěti nehlásí, žalobu nepodá a matka jej neuvede do rodného listu dítěte, musí ona počítat s tím, že není kdo další by plnil svoji vyživovací povinnost k dítěti a není tudíž ani po kom vymáhat na dítě výživné. Pokud má však dítě oba rodiče uvedeny a otec (nebo matka) vyživovací povinnost neplní, neměl by druhý rodič na nic čekat. Jediným řešením je podat návrh na určení výživného soudem. Soud v takovém případě rozhoduje, komu bude dítě svěřeno do výchovy a kolik bude povinný rodič hradit na výživném.“ Rodiče nemanželských dětí si také musí předem ujasnit, čí jméno bude dítě nosit.
