Amour
Francie je nejlepší místo pro lásku, ať už milujete jídlo, víno, módu, umění nebo bližního svého. Francouzi milují svoji zemi, která jim všechny tyto požitky nabízí v míře vrchovaté. Zamilujte se tu i vy na první pohled, stačí jen vyjít ven na ulici. Desetivteřinový flirt v kavárně nebo obchodě je místním sportem a jemné svádění uměleckou disciplínou. Chcete znát pravý důvod, proč všechny Francouzky vypadají tak neskutečně sexy? Přece proto, že se zamilovávají každý den!
Bageta
Křupavý, až metr dlouhý chléb je hnacím motorem francouzské kuchyně. Typický Francouz by bez bagety umřel hlady, protože je tu součástí jakéhokoliv jídla. S velkou pravděpodobností by ji přikusoval i k rýžovému nákypu. Bageta je velice drobivá, takže i když jí půlmetr sníte, reálně máte pořád prázdný žaludek. Tajemství štíhlých Francouzek odhaleno! Každé ráno si pro ni dojdou do své oblíbené pekárny a pak si ji mažou marmeládou a máčí v kávě. Další kus křoupou k obědu a zbytek servírují v košíčku na pečivo k večeři. Pokud bageta zbude do druhého dne, lze ji použít jako návnadu na ryby. Nebo místo gumového projektilu.
Citroën
Miláčkem všech Francouzů a filmovým hrdinou je typ 2CV zvaný Kačenka. Tohle autíčko bylo navrženo tak, aby uvezlo čtyři venkovany ve dřevácích přes pole, aniž by se rozbilo jediné vejce v ošatce na sedačce. Vůz je ve Francii nesmírně oblíbený, protože se z něj platí nízká daň a je snadno ovladatelný a opravitelný. Ta poslední část je přitom nejdůležitější, neboť tady se řídí dost temperamentně, dopravní předpisy se berou jen jako zajímavá doporučení a dopravní značení jako omezování osobní svobody. Což budí na trhu hlad po levných vozech, kterými lze bez obav vjet do ranní špičky.
Diskuze
Každý Francouz od instalatéra po univerzitního profesora je v hloubi duše filozof a má názor úplně na vše. Rád odloží šroubovák nebo účetní blok a bude s vámi dlouho rozprávět o Voltairovi, politice a fotbale. Francouzi milují důmyslné úvahy a rozvláčné argumentace, které se zvrhnou v zuřivé diskuse na jakékoliv téma. A jsou hrdí na to, že je těžké vládnout jejich národu, protože nemá tendenci rozkazy plnit, nýbrž je komentovat.
Eiffelovka
Ocelová věž vysoká 324 metrů je dominantou Paříže už od roku 1889. Její váha se odhaduje na 10 100 tun a dohromady ji kromě národní hrdosti drží dva a půl milionu nýtů. Jejím původním významem bylo umístění meteorologické stanice a vysílací antény bezdrátového telegrafu. Ve druhém patře se nachází restaurace ověnčená michelinskou hvězdou. Stejně jako skleněná pyramida v Louvru bývala po svém dokončení nenáviděna a Pařížané se na ni hrnuli, protože „jen z Eiffelovky tu věž prostě neuvidíte“.
Francouzština
Je jazykem diplomatů, básníků a milenců, tedy pokud zvládnete výslovnost a všechny ty časy. Francouzi navíc nemluví jiným jazykem, pokud není zbytí, a i tehdy předstírají, že vám nerozumí... Nejlépe se naučíte na kurzu třeba rovnou v Paříži, zeptejte se například v jazykové škole Intact. Odměnou vám budou spokojené úsměvy domorodců.
Gastronomie
Francie se modlí k jídlu a šéfkuchaři jsou uznávanými bohy. Vaření se tu věnují s veškerou vážností a o správném postupu při přípravě omelety se dokážou bavit celý den. Francouzské hodokvasy jsou vyhlášené a zatímco jinde existují bratrstva na ochranu umění, tady jsou tisíce spolků zabývajících se správným podáváním žabích stehýnek nebo koštem lanýžů. Turista na tom ale vydělá. Ať už si dopřejete hřebenatky na pobřeží Normandie, hovězí po burgundsku nebo kuře z Bresse, všude se budete olizovat až za ušima. Francouzská gastronomie je rituál a jako taková je coby kulturní dědictví zapsána v seznamu UNESCO.
Hymna Marseillaisa
je původem revoluční píseň složená jedním ženijním důstojníkem pro vylepšení pochodového kroku rýnských vojsk v 19. století. V roce 1917 byla dokonce na pár měsíců hymnou Ruska! V poslední době se vedou diskuze o tom, zda není její text, opěvující brázdy polí plné krve nepřátel, příliš násilnický, ale vzhledem k průběhu dějin ke zjemnění textu nejspíše nedojde. Navíc ji pod názvem La Mome překrásně nazpívala Edith Piaf.
Chamonix je půvabné horské město ve východních Alpách v regionu Savojsko. Díky poloze na úpatí Mont Blancu, nejvyšší hory Francie, je výchozím bodem pro horolezectví a vysokohorskou turistiku. V roce 1924 hostilo historicky první zimní olympijské hry. Soutěže v krasobruslení se tehdy zúčastnila i dvanáctiletá Sonja Henie, později trojnásobná olympijská vítězka.
Ile-de-France
Region v okolí Paříže, kde můžete navštívit ty nejkrásnější zámky v celé Francii. Začněte ve známém Versailles, pokračujte do bývalého sídla Napoleona v Compiegne, zasněte se v parcích Chantilly a Fontainebleau A kdybyste té nádhery měli málo, pokračujte dál, do údolí Loiry, kde uvidíte renesanční skvosty spojené s Dianou de Poitiers nebo Kateřinou Medicejskou – Amboise, Anet, Chambord a Chenonceau.
Levandule
Každý rok od května do srpna zaplavuje tahle bylinka celou jižní Francii nezaměnitelnou uklidňující vůní a vybarvuje její kopce do fialova. Tisíce stříbrných keříků ve vyrovnaných řadách poskytují dvakrát za léto sklizeň květů, které se od dávných dob přidávaly do mýdel a olejíčků, vyvěšovaly se v domech jako ochrana proti hmyzu a štírům, vkládaly v pytlíčcích do prádelníků a během zimy se používaly jako antidepresivum a antivirotikum. Pokud máte na zahrádce lehkou písčitou půdu, bude na slunném stanovišti připomínat léto v Provence i vám.
Kavárny
Typickým doplňkem koloritu jakéhokoliv městečka je popíjení kávy u stolku na ulici. Ať si dáte café au lait ve vyhlášeném podniku na Montparnasse nebo prosté café noir pod platany v ospalém Aix-en-Provence, vždy to bude obřad a příjemné zastavení ve shonu dne. Pařížské kavárny byly kdysi místem, kde na další výplatu čekaly intelektuální veličiny od Appolinaira po Trockého, a trocha toho lesku padá na jejich návštěvníky ještě dnes.
