Co se týče sociální oblasti, v sociálním vývoji dochází k problémům v komunikaci s vrstevníky i s dospělými, postižené děti hůře kontrolují vlastní sexuální impulzy, jejich sociální dovednosti jsou slabší, chybí jim motivace a ve vážnějších případech se u nich může objevit i některá forma psychické poruchy. Potíže nekončí spolu s koncem dětství, ale přetrvávají i v dospělosti a mohou výrazně ovlivnit život jedince. Psychologové zdůrazňují, že problémy mívají tyto děti i v citovém životě a při navazování partnerských vztahů. Mezi znaky narušeného senzoricko-motorického vývoje patří ztráta sluchu, až hluchota, vysoká dráždivost, hyperaktivita a horší jemná motorika. Pokud jde o následky fyzické, alkohol má přímý vliv na centrální nervový systém, poškozuje játra, dráždí zažívací ústrojí a u nenarozeného dítěte může výrazně a velmi negativně poškodit i srdce, plíce, ledviny a další orgány či orgánové systémy. Matkám konzumujícím v době gravidity pravidelně větší množství alkoholu se rodí děti s IQ výrazně nižším, než jaké je IQ u jejich vrstevníků.
V případě dětí se závažnějším postižením se mluví o fetálním alkoholickém syndromu (FAS). Dítě trpící fetálním alkoholickým syndromem se rodí mentálně i fyzicky postižené a má řadu z výše uvedených potíží. Hlavními příznaky jsou růstové zpomalení, nižší úroveň duševních schopností, mikrocefalie (malý mozek s malým tvarem lebky), dlouhé filtrum (střední část horního rtu), pokles víček, úzké palpebrální štěrbiny (mezera mezi horními a dolními víčky), nižší porodní hmotnost, nezralost, vady vnitřních orgánů a někdy až těžké tvarové poškození plodu. Odborníci zabývající se touto problematikou zdůrazňují, že pokud byl plod v děloze nějak poškozen v důsledku alkoholu, následky mají nevratný charakter. Tým vedený pediatričkou Jennifer Peterson z Case Western Reserve University v americkém Clevelandu publikoval v The Journal of Pediatrics studii, která otevírá možnost pro odhad zvýšeného rizika fetálního alkoholického syndromu u novorozenců. Do studie bylo zahrnuto 216 matek, které v těhotenství konzumovaly různé množství alkoholu. U jejich novorozenců provedli lékaři analýzy, při kterých stanovovali obsah etylesterů mastných kyselin. Ty se vytvářejí v trávicím traktu při odbourávání alkoholu. Následně byl prověřován vývoj dětí ve stáří šesti měsíců, jednoho a dvou roků. Děti se zvýšenou koncentrací etylesterů mastných kyselin vykazovaly mnohem větší procento vývojových poruch. Méně závažné poruchy se označují jako fetální alkoholový efekt (FAE). V současné době se uvádí, že plně vyvinutý FAS padá na jedno novorozeně ze sedmi set padesáti. FAE nastává přibližně u deseti až dvanácti dětí z tisíce narozených.
Poučení z historie?
Fetální alkoholický syndrom je pojem známý již přes třicet let, a přestože v zemích západní Evropy se jím odborníci intenzivně zabývají a informují o něm i laickou veřejnost, u nás se o něm mnoho neví, a dokonce i samotným lékařům chybí podle článku uveřejněného v časopise Journal of FASD znalosti o nejnovějších poznatcích týkajících se fetálního alkoholového syndromu a celkovém vlivu alkoholu na plod. O zvýšení zájmu o problematiku se snaží společnost Czech Society for FASD Studies, která časopis vydává, publikuje výsledky provedených výzkumů v zahraničí, provádí vlastní výzkumy a šíří osvětu prostřednictvím přednášek a školení. O negativním působení alkoholu na plod se přitom ví několik tisíc let. Ve starověku byly kupříkladu dokonce vydány zákony zakazující zplodit dítě v alkoholovém opojení.
