Alkohol a deprese
„Piju, abych zapomněl, že mám depku, protože piju...“ Na první pohled nevinný vtípek, na druhý celkem drsná pravda. Alkohol funguje stejně jako všechny ostatní drogy. Pomocí alkoholu se dostáváme do stavu uvolnění, příjemné náladičky, nebo dokonce euforie. Pro dosažení obdobných stavů má přitom naše tělo přirozenou neurotransmiterovou výbavu – umí si vyrobit a do mozku transportovat látky, třeba dopamin, které ovlivňují naše nálady samy.
Když mu je delší čas dodáváte ve formě alkoholu, co se stane? To samé, co se svalem, když atrofuje – co se v těle nepoužívá, přirozeně ochabuje. Když se oddáváte častému pití za účelem dostat se do nálady, váš vlastní biochemický systém, kterým si „vyrábíte“ dobrou náladu, se oslabuje nebo dokonce zaniká a vy, abyste neutonula v depresích, si štěstí a pohodu opět a dokola zajišťujete uměle, zvenčí, pitím. A jste v začarovaném kruhu... Máte-li pocit, že vám ubývá sil a poslední dobou často pociťujete nesmyslnost bytí, máte permanentně mrzutou náladu nebo byste se nejraději pětkrát týdně zavrtala pod peřinu a nikoho neviděla, zvažte, jestli za to náhodou nemohou ty tak nevinně vyhlížející lahvinky vína, které si (jen tak mimochodem) už pár let tak ráda po večerech, když všichni usnou, popíjíte pro dobrou pohodu...
Prý je ale také zdravý!
Množství výzkumů z posledních třech desítek let naznačuje, že střídmé pití červeného vína snižuje riziko srdečního infarktu ve středním věku až o 50 procent. Opravdu – lidé ze středomořské oblasti, kteří pravidelně pijí červené víno, mají prokazatelně nejnižší riziko srdečních chorob. Víno má též protirakovinný účinek, protože fenoly v něm obsažené fungují jako antioxidanty, zpomalují stárnutí buněk a chrání před tvorbou ledvinových kamenů či zlepšují účinky inzulinu.
Těmito pozitivními účinky však – a to je naprosto jednoznačné – neoplývá alkohol jako takový, ale látky, které se uvolňují z hroznů nebo vinných sudů, popřípadě vznikají při fermentaci. Někteří odborníci přičítají pozitivní korelaci mezi délkou života a střídmým pitím, kterou dosvědčují mnohé studie, na vrub spíše faktorům životního stylu a tužšímu kořínku obyvatel Středomoří. Tyto faktory zahrnují zvýšenou fyzickou aktivitu, jídelníček bohatý na zeleninu a ovoce a chudý co do nasycených tuků.
