Ten opravdový svět, jak jsme ho znávali, je minulostí. Místo těkavého pohledu z očí do očí a neumělého vyznání lásky nás čeká několik studených slov na displeji chytrého telefonu nebo tabletu a za nimi symbol srdce. Místo vyprávění zážitků zkratkovitý popis a několik „smajlíků“ – to jako že to byla fakt zábava. Místo vyznání plného emocí jen pár vět bez prožitku z intonace a další symboly... Uvědomujeme si, kam až může vést to, že jsme tak moc propadli svěřování se zdím a přístrojům?
Je psí límec kolem krku opravdu jediný způsob, jak zabránit, abychom místo do chytrého telefonu koukali jeden na druhého? S reklamou v tomto duchu i s určitou nadsázkou přišel před časem jeden z nejznámnějších výrobců limonád. Jeho snahou je nejen upozornit na svůj produkt, ale také na stále častější výjev kolem nás. V restauracích, školách, čekárnách, za volantem i v ložnici. Chytré telefony si nás v kombinaci se sociálními sítěmi omotaly kolem prstu.
Reklama zatím běží pouze ve Spojených státech. Na dvojice či skupiny lidí hledících do mobilních telefonů místo klasického rozhovoru však narazíte všude – alespoň všude v technicky vyspělém světě. Výrazné červené psí límce se ve spotu jmenují Coca-Cola Social Media Guard, tedy jakýsi ochránce před sociálními médii. Není přes ně pohodlně vidět na displej telefonu, a tak se lidé po čase vracejí ke kořenům. Ke klasické komunikaci tváří v tvář.
Chytré telefony způsobily dozajista revoluci. Vše máme po ruce. Maily, fotografie, internet, sociální sítě... Zkrátka vše, co pro svůj život potřebujeme. Jen si v hlavě promítněte, kolik času s ním trávíte? Displej mobilního telefonu se pro většinu z nás stal automatickou součástí života. Pokorně si stahujeme další funkce a programy, které nám mají ulehčit život. Kde najdeme nejbližší bankomat, který hotel má dostatek hvězdiček, puzzle pro „otrávené“ děti v autě...
Konec světa bez mobilu?
Většina majitelů chytrých telefonů si bez svých miláčků nedokáže představit život. Jen co ráno otevřeme oči, již saháme na noční stolek, abychom si zkontrolovali situaci v mailu či na Facebooku. Závislost na mobilu ostatně potvrzuje také průzkum, jehož výsledky zveřejnil server WebMD. Sedmdesát procent lidí kontroluje svůj telefon ihned v hodině probuzení. V době, kdy jdeme spát, si mobil projde více než polovina lidí. A ještě více alarmující číslo: čtyřicet čtyři procenta majitelů chytrých telefonů tvrdí, že by pocítili stav značné nervozity až úzkosti, kdyby měli být týden „bez“.
Na poplach bije řada vědců. Jedním z nich je i Peter DeLisi, děkan a vedoucí studijního programu informačních technologií na Santa Clara University v Kalifornii. „Množství času, které lidé tráví s novými technologiemi, a jejich zaujetí novinkami, vytváří téma k zamyšlení. Když vidím lidi ohrožovat své i cizí životy v autě esemeskováním, říkám si, co je na tomto médiu tak magického?“
Lidstvo má odjakživa sklony k závislostem. Zatímco třeba na braní drog se díváme skrze prsty a je postaveno mimo zákon, jiné „libůstky“ si rádi a hojně dopřáváme. Navíc jsou společností tolerovány a nikdo se ani nepozastaví nad tím, že je něco špatně. Přiznejte, kolikrát jste se podívali na displej svého telefonu, během toho, co čtete tyto řádky? A nebo je vidíte přímo v mobilu?
Není výjimkou, že lidé přijímají svůj chytrý telefon jako partnera, jenž jim umožňuje spojení se světem. Hledáme-li hotel pro dovolenou, jednou z podmínek je bezdrátové připojení. Samozřejmě, kvůli práci, ale také proto, abychom mohli sociální sítě zaplavit fotografickými úlovky od moře, bazénu či vyhlášené světové památky.
Dobrý sluha, špatný pán
Je na každém jednotlivci (nebo chcete-li uživateli), jak moc si pustí mobil k tělu. Pokud si během oběda s přítelem rezervujete lístky do kina, nemůžeme mluvit o závislosti. Jestliže však v posteli místo povídání s partnerem raději surfujete a hledáte další a další úžasné aplikace, je už něco špatně. Není výjimkou, kdy v rámci jedné domácnosti její členové komunikují přes sociální sítě, místo aby se sešli třeba u jídelního stolu. Ostatně trendu sociálních sítí se bojí i odborníci. Na pozoru by se podle nich měla mít především současná mladá generace. Hrozí jí, že v budoucnu nebude schopna pořádně komunikovat slovy. Během celosvětového průzkumu ve vyspělých zemí se totiž až sedm rodin z deseti přiznalo, že obvyklou konverzaci s dětmi vyměnily za Facebook a Twitter! Stačí sledovat profil vašeho dítěte a více vlastně vědět nepotřebujete. Vidíte, kde se nachází, co tam dělá a s kým.
Virtuální kopačky
Najít někoho, kdo nepodlehl „kouzlu“ sociálních sítí, je jako hledání jehly v kupce sena. „Občas si přijdu mezi známými jako exot, ale Facebooku a podobným věcem se bráním zuby nehty. Nemám žádný profil, virtuální přátele, nevím, co to je ‚lajkovat‘ nebo kdoví co ještě,“ říká o svém vztahu k sociálním sítím Andrea. Přestože své profily má většina jejích přátel, snaží se odolat. Facebook, Twitter a další sítě jí údajně přijdou jako ztráta času. „Nechápu, kde lidé berou ten čas. Přijde mi to pro řadu známých jako jakási náhražka za cigarety. Zažila jsem situaci, kdy nás kolem stolu sedělo osm a všichni jsme měli v ruce mobil. Je to normální? Dřív lidé spojovalo aspoň to setkávání se a povídání při kouření před firmou, teď je to mobil v ruce a sociální sítě.“
Chytré telefony však lidi nejen zdánlivě spojují, ale také rozdělují. Rozchod přes esemesku se stal velmi oblíbeným způsobem ukončení vztahu. Podle průzkumu dostal nebo dal tímto způsobem kopačky každý desátý člověk. „Je jednodušší napsat pár slov, poslat je v textovce a vyhnout se tak případné konfrontaci… Esemesky jsou dnes prostředkem naší komunikace, takže je normální, že jimi sdělujeme i to, co je velmi zásadní a slušností by bylo sebrat odvahu a vyříkat si vše osobně. Technologie tak otevírají nové oblasti našich vztahů,“ myslí si mluvčí společnosti Recomb, která průzkum provedla. Ovšem ještě „drsnější“ variantou rozchodu je, když si jeden z partnerů rovnou změní svůj status.
