Co dělat, když bolest neodchází?
? Mluvte. S kýmkoli, komu důvěřujete a je ochoten vás vyslechnout. Sdílejte pocity, popřípadě si je pište.
? Nezanedbávejte své tělo! I když to jde v posttraumatickém stresu a během truchlení těžko, nezapomínejte jíst a spát. Zní to banálně, ale často se stává, že po smrti partnera ženy toto nedělají a k neutěšenému psychickému stavu se přidají i vážné zdravotní problémy.
? Neignorujte rituály. Pohřeb se může zdát jako banalita, ale v psychice pozůstalých má své důležité místo. Díky němu dojde k hlubinnému uvědomění si celé situace a rozloučení se zesnulým.
? Změňte místo bydliště. Vyměňte byt, odstěhujte se. Prostor, který vám mrtvého partnera bude připomínat, jen jitří vaši bolest navázanými vzpomínkami.
? Když zemře partner např. vaší blízké kamarádce, spíš než psychologické rady bude nejdřív potřebovat nejobyčejnější praktickou pomoc bez velkého teoretického filosofování. Uklidit, pohlídat děti, vyprat, pohladit, obejmout, nebo jen být tiše s ní. S moudry, jak by se měla chovat a co dělat, zacházejte opatrně. Pakliže jste sama nikdy nic podobného nezažila, jen těžko si umíte představit obří bolest, kterou prožívá. Nezlobte se na ni za občasné neadekvátní citové projevy – může se stát, že na vás bude i nepříjemná. Neberte si žádné chování v prvních měsících (u někoho i déle) příliš osobně. Psychika truchlícího je mnohem křehčí než u člověka, který ve smutku není.
