Před ložnicemi francouzských králů stály zástupy žen a nikdo se nad tím příliš nepohoršoval. Pro americké prezidenty představovalo odhalení milenky vždycky skandál obrovských rozměrů.
Madame de Pompadour
Francouzští králové své metresy před veřejností netajili, naopak je pozvedávali do vyšších kruhů a některé z nich nechávali zasahovat do státních záležitostí. Asi nejznámější dvorskou milenkou byla markýza de Pompadour, milenka krále Ludvíka XV. Uměla cizí jazyky, tančila, zpívala, hrála na klavír, jezdila na koni a uměla se chovat ve společnosti a vybraně oblékat. K tomu oplývala nevšední krásou – byla vysoká, štíhlá a měla velké šedomodré oči.
Věhlas krásné markýzy záhy přesáhl hranice Francie, a stejně jako ji Ludvík využíval pro své plány a zájmy, tak se na ni obraceli diplomaté jiných zemí, aby jim pomohla u svého milence prosadit zájmy jejich. Když habsburská monarchie potřebovala ve válce s Pruskem získat spojenectví Francie, oslovil ji rakouský diplomat a moravský šlechtic Václav Antonín Kounic. Díky svému charismatu na ni zapůsobil a ona pak o nutnosti spojenectví přesvědčila Ludvíka, za což si vysloužila slova úcty i od Marie Terezie. Francouzský lid k ní ale stále příznivý nebyl. Postupem času jí začal vyčítat, že svou touhou po penězích přivedla Francii na pokraj zkázy.
Dame de Beauté
První uznávanou milenkou francouzských králů byla Agnes Sorel. Ve svých patnácti letech nastoupila do služeb Isabely Lotrinské, manželky vévody z Anjou. Když byl v roce 1431 vévoda zajat, vydala se jeho žena spolu s dvorními dámami k francouzskému králi Karlovi VII. prosit za jeho propuštění. Karel si Agnes Sorel okamžitě všiml a požádal Isabelu Lotrinskou, aby ji nechala na jeho dvoře. Oficiálně se Agnes stala dvorní dámou jeho manželky. Karel VII. jí dokonce udělil titul „Dame de Beauté“, ovšem nikoli pouze kvůli její kráse, ale také podle zámku Beauté, který ji věnoval.
