Rozvod, nebo rozchod?
Z ryze materiálního pohledu dává ženě vstup do manželství větší jistoty. Ale zárukou udržení vztahu není pochopitelně ani manželství, ani volné soužití. Odborníci se ale shodují na tom, že když mají partneři před sebou tzv. rozvodovou bariéru, rozchod přece jen není tak snadný, jako když se rozhodnou rozejít lidé, kteří nejsou úředně svoji. Rozvodová bariéra, tedy jinak řečeno překážky, které je třeba překonat, pokud se rozhodneme ze vztahu vystoupit, má svůj psychologický smysl. Dává totiž čas na vychladnutí rozbouřených emocí a zvážení, jestli si partneři opravdu přejí konec.
Když se vztah dostane do problémů a partneři začnou uvažovat o rozchodu, hlavním tématem se obvykle stávají peníze. U manželů jsou majetkové záležitosti dané zákonem, obvykle je vše nabyté v manželství společné a při rozvodu má žena nárok na polovinu. Ale v případě, že spolu partneři žijí ve volném svazku a rozcházejí se, je to komplikované. Dosud spolu bydleli a společně hospodařili, ale rozdělení majetku v jejich případě zákon neřeší. Mohou se sice dohodnout, co komu bude patřit, ale jak se po létech handrkovat o to, kdo vlastně co platil, kdo který hrnec koupil a kdo si odnese rybičky s akváriem?
Je sice možné se obrátit na soud, ale to je většinou jen předznamenáním vleklých tahanic. Z těchto důvodů by bylo vhodné, aby partneři hned na začátku vztahu přemýšleli o uzavření dohody stran majetkových vztahů. „Dle zákona se má za to, že kdo z nich dvou něco pořídí na své jméno, je to jeho. Jde-li tedy například o nákup nemovitosti, měla by být bez ohledu na vložené prostředky v jejich podílovém spoluvlastnictví,“ radí JUDr. Petr Vaněk. „Popřípadě by měl vzniknout závazek toho z partnerů, kdo se na nákupu nepodílel, vypořádat spoluvlastníka, z jehož prostředků byla nemovitost pořízena,“ dodává advokát.
Když to rozvodem nekončí...
Zatímco na rozchodu nesezdaných partnerů není z právního hlediska v podstatě co řešit, rozvod pro partnery nemusí vždy znamenat ukončení veškerých vzájemných povinností. V jistých případech totiž zákon pamatuje i na výživné vůči bývalému zákonitému partnerovi. (Toho velmi často využívají například ženy v domácnosti nebo na mateřské dovolené, které jsou dočasně bez stálého vlastního příjmu a s nimiž se manželé rozvedou.)
„V případech, kdy mezi bývalými partnery nedojde k dohodě o úpravě poměrů k nezletilým dětem a k majetkovému vypořádání, zkoumá soud příčiny rozvratu manželství. Na základě toho může soud přiznat tomu rozvedenému manželu, který se na rozvratu nepodílel a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, výživné,“ říká JUDr. Vaněk.
