Být milován a také milovat je základní hybnou silou v lidském životě. A také velice krásnou. Pomáhá nám vidět svět hezčí, díky lásce zvládáme veškeré stresy mnohem lépe. Zvláště ženy ale mají často tendenci ve vztazích přehánět.
Buďte sváUdělat někomu dobře je něco jiného než být stále v pozoru a přiběhnout, kdykoli si o to řekne. |
Pro to, aby si vybudovaly dokonalé partnerství, jsou ochotné a často také schopné vzdát se spousty věcí. Často i sebe sama. A to je velice nebezpečný trend, protože pak si vás nemůže nikdo vážit včetně vašeho vyvoleného. Proto si tady naznačíme, jak poznat, že jste se na takovéto cestě do pekel ocitla, kterak ji opustit a nejlépe – jak se na ni vůbec nevydat.
Lidé často říkají, že velká láska stejně jako mimořádné úspěchy oběti prostě potřebuje. O tom žádná. „Mnoho mých klientů přiznává, že něco obětují pro toho druhého minimálně jednou za den,“ přitakává životní koučka Jessica Baumová. Musí to být ale oboustranné a ne zásadní, aby to žádného z partnerů nesvazovalo.
První, co musíte sledovat, abyste se vyhnula tomuto problému, je váš čas. Samozřejmě kvůli vztahu každý omezí některé své aktivity a možná i kontakty. Ale pořád se v tom musí cítit dobře.
„Ženy často zapomínají na kamarádky, najednou přestanou chodit na schůzky spolužáků ze střední školy, ale i divadelní představení si vybírají tak, aby bavila partnera,“ referuje odbornice s tím, že se to stává i inteligentním a nezávislým ženám.
„Většinou to u nich pramení z dětství. Možná se matka chovala stejně k jejich otci a jim se to přeneslo do krve. Nevidí na tom nic špatného až do té doby, kdy se něco zlomí,“ popisuje expertka.
Činy vs. ochotaSkutečně se dennodenně obětovat pro svého muže jen proto, že máte takový pocit nutnosti, je samozřejmě špatně. Ve zdravých vztazích to funguje jinak. Tam existuje spíše vědomí ochoty se obětovat pro druhého. „V životě každého z nás může nastat situace, kdy bude potřebovat pomoc. Anebo kdy se najednou ocitne bezmocný právě jeho partner,“ říká psycholog Paul Lange. V takovém případě se ona ochota oběti okamžitě přemění v hlavě dané osoby v činy a ona je skutečně ochotná věnovat se v tu chvíli jen potřebám protějška. Takové sebeobětování je ale časově omezené a jsou k němu jasné důvody, jakými bývají hlavně nemoc anebo třeba ztráta práce a potřeba v tu chvíli převzít i finanční otěže ve vztahu. Nesmí to ale trvat věčně a oba si musejí uvědomovat, co se děje. A to často není tak úplně jednoduché. |
Oním zlomem může být odchod nebo ještě v horším případě smrt partnera, kdy se taková žena ocitne najednou sama. Pokud má děti, často se nezdravě přimkne k nim. Pokud ne, je nucená si znovu vytvořit vztahy a život nezávislý na potřebách partnera. Pro mnohé dámy, které už mají jistý věk, je to ale nepřekonatelná překážka.
Starost o emoce druhých ničí ty vaše
Hlídejte si také míru své empatie vůči partnerovi. V globálu se jedná o velice obdivuhodnou vlastnost, kterou je třeba si pěstovat a být hrdá na to, když se vám to povede. Ovšem opět – nesmí toho být moc. „Když se člověk stará až příliš o pocity a emoce toho druhého, může se zase stát, že ztratí ty svoje,“ varuje koučka.
Navíc vám to brání v důležitých rozhodnutích. Někdy je potřeba si dupnout. Hodně se to projevuje třeba v případě, když je partner nemocný či zraněný. Člověk prostě tak soucítí s jeho bolestí, že ho obskakuje doslova do roztrhání těla a zapomíná na svůj odpočinek, čímž ale nepomáhá jemu ani sobě.
„I koronavirová doba ukazuje tyto velice umně skryté kostlivce v partnerských skříních. Už jsem se setkala s případy, kdy se jednomu z dvojice nedaří v práci a ten druhý se tak strašně snaží mu vypomoci a zachránit nezachranitelné, že nakonec vyhodí ze zaměstnání také jeho,“ říká o tom expertka.
Zásadní je podle ní být částečně sobec. „Je to pro lidi ta nejtypičtější vlastnost. Často ji používají. Tak proč se na to nezaměřit právě ve vztahu? Pokud se postaráte dobře o sebe, zvládnete to i s druhými,“ dodává.
Sledujte proto pozorně, jestli dáváte tolik, kolik dostáváte. Nejedná se teď o materiální věci. Když se vy rozhodnete jít s vaším vyvoleným na hokej, přestože vám to bláznivé klouzání se po ledu s klacíky v ruce nic neříká, ale on je šťastný, že jste s ním, dokáže vám na oplátku on něco nadělit jiný den?
Obětuje se a jde třeba do kina na film, kde Jennifer Anistonová vroucně touží po muži svých snů a nakonec ho se slzami v očích (většinou vašich) skutečně získá? Pak je vše v pořádku. Pokud to ale neplatí, pusťte ho, ať se pohledem na sportovní hrdiny kochá sám, a vy si místo toho dejte vínko s kamarádkou. Nikomu to neublíží a užijete si oba.
Nejvíce svazuje vlastní strach
Posledním špatným znakem je strach. Plíživý, nenápadný, ale všudypřítomný. Lidé zvyklí se obětovat pro druhé mají totiž velice často nízké sebevědomí. A to jim našeptává zlá slovíčka. Máte díky tomu neustálý pocit, že pokud neuděláte pro toho druhého skutečně všechno, může se stát, že vás opustí navždy. A to přece nechcete.
Ovšem pokud to vážně udělá, pak je to – promiňte nám ten výraz – pitomec. A nestojí za to se kvůli němu takhle dřít. I když to nerada slyšíte, je to tak.
Takže vezměte rozum do hrsti. Ve šťastném vztahu nejste jen vy beránkem, který se jednou položí k nohám velkého boha. V takovém jste maximálně ovečkou, která si vesele běhá po louce a ví, že na ní nikdy nebude sama. A to ji činí neskonale šťastnou.
Čeho se nikdy nesmíte vzdátAni pro lásku není dobré nechat si vzít úplně všechno. Podle psychologů je pět zásadních věcí, které si musíte hlídat jako ostříž a nenechávat si z nich ukrajovat. Jaké to jsou? Svoboda Vaše já Štěstí Sny Vnitřní klid |
