2. Jsi na všechno sama? Nemusíš!
Pocit, že se můžeme v domácnosti přetrhnout a nic za to nemáme, měla snad už pramáti Eva, když ji vyhodili z ráje, a zatímco se Adam snažil zapojit do pracovního procesu, starala se o nezletilého Kaina a Ábela. V domácnosti je bohužel vidět jenom ta práce, kterou nikdo neudělal. Co je hotové, se považuje za samozřejmost. Jenže neadresné pofňukávání, proč „někdo“ nedošel na nákup, když jsme stejně jako „on“ taky od rána do večera v práci, je nesmysl. Na sebelítostivou poznámku: „Jsem na všechno sama,“ muž zcela logicky odpoví: „Nemusíš.“ Když si totiž o pomoc neřekneme (vlídně, ne štěkavě), žijí v domnění, že ji nejen nepotřebujeme, ale ani o ni nijak zvlášť nestojíme.
Bude vás zajímat: Nejkrutější chyby, které děláme ve vztahu