Bertha von Suttner
V roce 1905 získala Nobelovu cenu míru baronka Bertha von Suttner. Pouhých šest týdnů pracovala jako sekretářka Alfreda Nobela a přitom ho inspirovala po zbytek jeho života. Nejspíš jen díky ní jsou dodnes udělovány prestižní Nobelovy ceny. Bertha Kinská vyrůstala mezi chudou vídeňskou aristokracií a roku 1875 získala místo v rodině baronky von Suttner, která měla čtyři dcery a syna Arthura. Mezi Berthou a Arthurem vzplála láska na první pohled, jeho matka ovšem se vztahem zásadně nesouhlasila. Bertha byla nejenom chudá, ale navíc o 7 let starší.
Bertha musela rodinu opustit a na základě inzerátu nastoupila na místo sekretářky u jistého pana Nobela. Inteligentní dáma Nobela okouzlila, rozuměli si, probírali politiku, historii i filozofii. Nová práce sice Berthu bavila, ale když dostala od milovaného Arthura dopis s jedinou větou: „Nemohu bez tebe být,“ nechala Nobelovi písemný vzkaz a odjela prvním vlakem. Po svatbě se manželé von Suttnerovi odstěhovali na Kavkaz, kde Arthur přijal místo účetního a Bertha dávala hodiny klavíru a zpěvu. V této době spolu napsali šest románů a po velkém úspěchu se vrátili roku 1885 do Vídně, kde žili v paláci rodu von Suttnerů. Je zřejmé, že Nobela k jeho bývalé sekretářce celoživotně táhlo hlubší pouto než jen kolegiální. Celý život si dopisovali. Po návratu z Kavkazu se všichni tři setkali v Paříži a společně navštívili literární salon, kde Bertha prvně slyšela o mírovém hnutí. Roku 1891 založila mírovou společnost a začala se významně angažovat v protiválečných aktivitách, v nichž ji Nobel finančně podporoval.
Pod vlivem von Suttnerové se Nobel rok před svou smrtí rozhodl se svým majetkem naložit opravdu velkoryse. „S celým majetkem bude naloženo takto: Kapitál dá základ fondu, z jehož úroků budou každoročně odměňováni ti, kteří v uplynulém roce prokázali lidstvu největší užitek...“ Ve hře bylo přes 33 milionů švédských korun. Není divu, že jeho dědicům pak spadla nad závětí čelist. 9 let po jeho smrti, roku 1905, získala Nobelovu cenu míru Bertha.
