Kde se vzala, tu se vzala
Žárlivost je velice složitý cit, který zahrnuje mnoho pocitů – strach z opuštěnosti a ze ztráty milované bytosti, lítost, zlost, silný pocit zrady, ale také závist a pocit ponížení a ublíženosti.
Žárlivost mužů a žen vyvolávají rozdílné příčiny a také průběh je jiný. Zatímco muži žárlí na případné sexuální aktivity své partnerky, u žen vyvolává žárlivost možný citový vztah jejich partnera s jinou ženou. Jednorázovou nevěru jsou schopny ustát, citový vztah však nikoliv.
Bude vás bavit: Zábavná fakta o sexu – 1. díl / Zábavná fakta o sexu – 2. díl
Ačkoli žárlivci vypadají na první pohled značně sebevědomě, ve skutečnosti trpí pocity méněcennosti a mají obrovskou potřebu být milováni. Bojí se srovnávání s ostatními a mají strach, že druzí by mohli být přitažlivější, chytřejší nebo zábavnější. Za nejlepší uznání považují lásku partnera, přesto o jejích důkazech pochybují. Postupně začínají žárlit nejen na lidi, ale i na vaše koníčky a věci, které máte ráda. V pozadí žárlivosti je často také sobeckost.
Zajímavý pohled na žárlivost má indický duchovní učitel, filozof a guru Osho. Ten tvrdí, že žárlivost není primární emoce, ale druhotná část sexu. „Žárlivost přichází, protože nemiluješ. Když miluješ, žárlivost nikdy nepřijde. Když jsi spojen se ženou sexuálně, pořád se bojíš, že může jít k někomu jinému. Nejprve uděláš bezpečnostní opatření, a poté se ona stává mrtvým objektem, který je hlídán, ovládán, kontrolován. A čím víc kontroluješ, tím víc zabíjíš – protože svoboda je ztracena... Sex vytváří žárlivost. Otázka není, jak zahodit žárlivost – nemůžeš ji zahodit, protože nemůžeš zahodit sex. Otázka je, jak přetvořit sex v lásku, protože teprve potom žárlivost zmizí. Když člověka miluješ, věříš, že nemůže jít k nikomu jinému. A když jde, jde. Co můžeš dělat? Láska přináší toto porozumění. Takže když je tu žárlivost, uvědom si, že tu není láska. Hraješ hru; láska je jenom namalované slovo, realitou je sex.“
Nebuďte sami
http://gty.im/736992639
Základem vyléčení se z nemoci zvané chorobná žárlivost je – stejně jako v případě dalších závislostí – přiznat si, že existuje nějaký problém. Právě tento první krok musí udělat nejen partner, ale i vy. Myslet si totiž, že postačí minimalizovat důvody k žárlení, je zásadní omyl. Chorobný žárlivec bude mít podezření i v případě, že vás bude mít doma pod zámkem. Žárlivci nejsou schopni přijmout zodpovědnost za svou žárlivost. Podle nich je příčina pouze v jejich partnerovi.
Druhým velmi důležitým krokem tedy je přiznat si, že jsou sami sobě nepřítelem. Pokud máte pocit, že jste s partnerem na jeho žárlivost krátcí, nebojte se obrátit na odborníky. Ostatně, v sociologickém průzkumu před třemi lety přiznalo žárlivost šedesát procent dotázaných a stejný počet lidí zastával názor, že láska a žárlivost jsou spojené nádoby. Dá se tedy předpokládat, že v čekárně u psychiatra nebudete s tímto problémem jediní. Protože žárlivost v krajním případě doprovázejí také stavy úzkosti, je možná také léčba léky.
O minulosti
http://gty.im/813494828
Žárlí váš partner na vaši minulost – na vaše bývalé, váš sexuální život před tím, než jste se potkali? Pak se jeho nemoc jmenuje retrográdní žárlivost a bojovat s ní bez odborné pomoci je ještě těžší, než se pokusit přemoci žárlivost na současnost. Takový muž si totiž v hlavě utkal takové představy o vašich intimních zážitcích, že by vám mohla leckterá pornohvězda závidět. A vy nebudete schopná mu to vymluvit. Žádné argumenty nejsou dost silné, aby ho přesvědčily – nehledě na to, že je jen a jen vaše věc, co jste prožívala kdysi, a žárlit na dobu, než jste se poznali, je z hlediska člověka retrográdní žárlivostí nepostiženého naprosto nelogické. Tak hodně štěstí!
