Jestliže spolu kvůli vaší kariéře často válčíte, naštěstí máte víc možností než okamžitý rozchod. Než partnera odsoudíte jako nenapravitelného sobce/závistivce, ujasněte si, co mu na vašem pracovním nasazení tolik vadí (a jestli náhodou nemá pravdu). Vzteká se, protože vás má rád a chce s vámi trávit víc času, nebo se vás snaží mít pod kontrolou a uzurpovat vás? Je nejistý, protože jste na kariérovém žebříčku vystoupala výš než on, nebo vám úspěch vyloženě nepřeje a nejraději by vás viděl doma u plotny?
Pokud partnerovi leží vaše zaměstnání v žaludku, musíte si s ním především v klidu promluvit. Otevřeně mu povězte, co se vám honí hlavou; povzbudíte ho tak, aby k vám byl také upřímný. Povězte třeba: „Jak by podle tebe měl v ideálním případě vypadat náš vztah? Co ti teď vadí? Co bys změnil?“ Vytáhněte z něho jeho pocity a obavy – a zjistěte, jestli vaše láska stojí za záchranu. Pokud ano, nasaďte strategii, která do rozbouřených vztahových vod vnese klid!
První typ žárlivce: Chce vás pro sebe
Možná že váš milovaný sedí na lavici obžalovaných, ačkoli nic trestuhodného neprovedl. Třeba jsou jeho pohnutky ušlechtilé: miluje vás a chce s vámi trávit víc času. Než svého drahého odsoudíte k nejvyššímu trestu, zamyslete se nad svým pracovním nasazením. Často na poslední chvíli rušíte schůzku, protože „nestíháte“? Chodíte do zaměstnání i o víkendu, ačkoli vás tam nic neodkladného nečeká? Když sedíte s partnerem na večeři, od předkrmu až po moučník mluvíte jenom o poradách, klientech a prezentacích? Pokud jste třikrát odpověděla ano, verdikt zní: nevinen. Váš partner se vám nejspíš jenom snaží naznačit, že byste měla zpomalit tempo a kromě povinností se věnovat také radostem (třeba sexu, který tak často odmítáte, protože vás po dvanáctihodinové dřině „příšerně bolí hlava“).
„Zvykla jsem si chodit každou neděli odpoledne do práce,“ tvrdí osmadvacetiletá produkční Eva. „Nemusela jsem, ale uspokojovalo mě, že v klidu dokončím některé úkoly a připravím se na další pracovní týden. Jenže pak jsem si našla nového přítele a ten se mě jednou zeptal, co budu dělat v neděli večer. ,Budu v práci,’ odpověděla jsem automaticky. A on prohodil: ,Škoda, mohli jsme jít do kina.’ V tu chvíli mi došlo, že existuje mnohem příjemnější program na víkend než vysedávání v kanceláři. Víckrát jsem v neděli do zaměstnání nešla – a práci zvládám bez nejmenších problémů.“
Možná jste přesvědčená, že své profesi věnujete jenom tolik času, kolik musíte. Problém tkví v tom, že váš drahý touží po ležérní lenošce, která krátce po obědě zvedne kotvy a nenávratně zmizí z pracoviště. „Můj přítel se živí jako výtvarník, pracuje doma a má spoustu volného času,“ tvrdí čtyřiadvacetiletá úřednice Lucie. „Odmítá pochopit, že mám pevnou pracovní dobu. Běžně mi ve dvě odpoledne zavolá, abych si s ním šla zaplavat nebo na výstavu. Když vysvětlím, že se nemůžu jen tak vypařit z práce, je dotčený. V poslední době mi dokonce začal vyčítat, že před ním dávám přednost kariéře. Jak mu mám vysvětlit, že mi záleží jak na něm, tak na práci, která mě baví?“
Řešení: Váš partner potřebuje vědět, že je pro vás jednička. Vaše kariéra pro něj představuje konkurenci a on má pocit, že s ní musí soupeřit o vaši pozornost. Zkuste svého milovaného ukonejšit důkazy lásky; třeba mu v pracovní době posílejte esemesky, aby měl pocit, že ho ani na chvíli nepouštíte z hlavy. Cestou z práce mu kupte dárek, o polední pauze mu zavolejte nebo mu napište e-mail. Berte ho na firemní večírky i na popracovní pitky s kolegy. Přestane mít pocit, že mu na osm a půl hodiny denně utíkáte do cizího světa, kam má vstup přísně zakázán. Jestli ho tahle taktika neukonejší, nastává čas na radikálnější řešení. Nemá smysl zadělávat si na žaludeční vředy tím, že musíte doma tvrdě obhajovat každou minutu přesčasů. Budete muset buď udělat ústupek v kariéře, nebo začít uvažovat o rozchodu. Pokud si pohráváte s myšlenkou pověsit práci na hřebík, dvakrát se rozmyslete. Vážně je pro vás tak důležitý vztah s netolerantním chlapem, který vás odmítá přijmout takovou, jaká jste?
