Vztah jako hra
Když to jeden z partnerů myslí s druhým vážně a plánuje společnou budoucnost a druhý je přesvědčený, že vztah je zatím pouze ve fázi poznávání, způsobí to vždycky problémy. Obecně se dá říct, že jsou to o něco častěji ženy, kdo začne vztah dřív považovat za vážný. Není tomu tak samozřejmě vždycky, ale jak tvrdí psycholog Steve Biddulph, autor knihy Sto tajemství lásky: „Muži berou vztahy delší dobu jako hru.“ A dodává, že nejde o hru v negativním slova smyslu. Brát vztah jako hru prý neznamená si s partnerkou zahrávat. Pouze hned nechtějí zabřednout do všech starostí, které budování společné domácnosti přináší. Když žena začne s řečmi o vážném vztahu moc brzy, mohou se vyděsit. Pravdu mají i ti, kteří tvrdí, že i do vážného vztahu patří poznávání a zjišťování, jestli si spolu budou partneři rozumět.
„Když si s někým začnu vztah a nejdu se s ním pouze vyspat, je to pro mě vážné od první chvíle,“ zdůrazňuje Denisa. „Samozřejmě si uvědomuju, že to nemusí vyjít, ale kdo tvrdí, že vážné vztahy jsou napořád? Někdy to nevyjde ani dvojicím, které se k sobě skvěle hodí. Když se dva lidé domluví, že se budou nezávazně scházet, je to něco jiného. Když si ale řeknou, že spolu začnou fungovat jako partneři, mají k sobě určitou odpovědnost, a to já za vážné považuju.“ Steve Biddulph poukazuje, že rozdíly v tom, kdy muži a ženy začnou vztah považovat za vážný, máme do určité míry vrozený. „Ženy v sobě mají silnější pud hnízdění. Žena žijící sexuálním životem riskuje víc než muž, to ji nutí instinktivně budovat hnízdo, tedy vytvořit nějaké zázemí. I ženy, které nemají v úmyslu se hned usadit, spoléhají na to, že když to bude třeba, partner je v nouzi nenechá. Vážný vztah jim dává částečnou záruku, že se tak skutečně stane.“
Zkušenosti a věk
Když jsme mladší, snadněji se zamilujeme, jdeme do vztahu někdy až bezhlavě, ale zároveň s vědomím, že se chceme víc bavit než řešit problémy. Po třicítce, natož po čtyřicítce, už je většina z nás opatrnější. Pokud hledáme partnera pro život a ne pro zábavu, budeme chtít co nejdříve ujištění, že on to vidí stejně a myslí to s námi vážně. Psycholožka Marie Vágnerová k tomu uvádí: „Mladí dospělí jsou ochotni přijmout větší emoční a sociální riziko, což se projeví snadným navazováním většího množství různých vztahů, které mohou být povrchní a mohou se snadno střídat. Implicitním cílem takového jednání je získání potřebných znalostí a zkušeností. Takové chování je značně energeticky náročné a spojené s rizikem zklamání, ale zároveň je takto získaná zkušenost podmínkou rozvoje emoční regulace. V rámci sociální interakce získávají mladí lidé informace o dopadu vlastních nálad a emočních projevů na interakční partnery. Zkušenost s mnoha různými lidmi přispívá i k poznání specifik jejich emočního prožívání... V průběhu druhé poloviny mladé dospělosti se citové vazby k lidem mění, třicátníci aktivně redukují svoji sociální síť, aby maximalizovali sociální a emoční zisky a minimalizovali rizika. Vzhledem k tomu dochází ve vztazích s různými lidmi k viditelnému posunu. Obecně lze říci, že se redukuje četnost kontaktů a narůstá jejich kvalita, vybrané vztahy se stávají hlubšími, trvalejšími, a tudíž více uspokojujícími.“
Lidé po třicítce sice bývají obezřetnější při výběru svých partnerů, ovšem zároveň to neznamená, že by nikdy nenavazovali vztahy, o kterých se říká, že nejsou „úplně vážné“. Dělají to buď ti, kterým zatím vyhovuje život „single“ a nechtějí se vázat, nebo ti, kteří po opakovaných špatných zkušenostech rezignovali na hledání jednoho partnera do pohody i nepohody, ale občas jim chybí sex či hřejivá náruč, tak se vydávají na lov. Někteří singles nad třicet stejně jako mladí dospělí také rádi experimentují, avšak prostřednictvím těchto experimentů nebo, chcete-li, nezávazných románků, už nehledají sami sebe, svoji identitu a životní styl, který by jim byl blízký. Singles nad třicet, kteří žijí sami dobrovolně a ne proto, že nikoho nemohou najít, svůj životní styl už našli. Takhle jim to momentálně vyhovuje a než pocítí potřebu změny, nevážné vztahy považují za ideální. Mohou rozhodovat sami o sobě a nemusejí dělat partnerské kompromisy. Na starosti ale bývají sami…
