Otrháváte okvětní lístky z kopretiny: Má mě rád(a), nemá mě ráda(a)? U milostných vztahů si takhle můžete vypomoct, ale jak si poradit v běžném životě? Třeba v práci nebo ve společnosti, kde mezilidské vztahy hrají rozhodující roli, ale jen málokdo má odvahu tomu druhému projevit, co skutečně cítí.
Ve hře jsou totiž mnohem víc i nějaké (ne)sympatie. Přílišná upřímnost vzájemných vazeb by mohla narušit kariéru, plat, vztahy v rodině, pověst nebo společenské postavení. A to nikdo nebude riskovat. Pokud vás ale nebaví žít v přetvářce, je tu možnost zjistit, jak na tom u druhých jste. Člověk, kterému „nevoníte“, vysílá určité signály a gesta.
A které to jsou?
Škrábání na krku
Na první pohled je to celkem nenápadné gesto. Ale podle „řeči těla“ jím dotyčný vyjadřuje jednoznačné pochyby. Nenechte se zmást úsměvy, koketním tónem nebo velkými gesty!
To je jen kamufláž, abyste nepoznala, jak moc je jeho projev vratký a nejistý. Pokud váš protějšek ještě pozvedne uši k ramenům (jako by si chtěl do nich schovat krk), je to jen další z důkazů, že s vámi vnitřně nesouhlasí a nepokrytě vám lže do očí.
Co dělat: Berte takového člověka s rezervou. A všechno, co vám povídá (veškeré domněnky a polopravdy) si raději ověřte ještě někde jinde.
Semknuté rty
Pokud má někdo ve vaší přítomnosti příliš semknuté rty (až to skoro vypadá, že by je chtěl mít na zámek), je to jen projev určitého napětí, stresu a nekomfortu. Ten vyvolává nejen vaše přítomnost, ale také nepříjemné téma hovoru.
Všimla jste si, že si dotyčný člověk při konverzaci s vámi kouše rty? Nebo si je dokonce vyplachuje vodou? Vězte, že jde o zklidňující gesto, které má odbourat pocity úzkosti, strachu nebo deprese.
Co dělat: Zkuste změnit téma rozhovoru a pozorujte, co to udělá s jeho rty. Zdá se vám, že jeho výraz už není tak křečovitý? Pak je všechno v pořádku. Jsou-li ale jeho rty jako pravítko, nesnažte se o smírčí tón a raději kontakt omezte na minimum.
Větší odstup
Každý člověk potřebuje mít společenský kontakt. Jsou ale hovory více či méně příjemné. A občas se stane, že z nich jeden z diskutujících potřebuje utéct. Jednou z indicií k dezerci je poodstoupení.
Určitě jste si někdy všimla, že člověk, se kterým jste v hovoru, najednou udělal krok vzad. Tahle „zpátečka“ je signálem, že váš protějšek je jako na trní a rád by si s vámi udržel fyzický, ale i psychický odstup. Čím je větší, tím menší jsou jeho sympatie vůči vám.
Gesta, která vás mají zastavitNaučte se je správně číst a neztrácejte čas s lidmi, kteří za to nestojí. Zkřížené ruce nebo nohy: Tenhle typ postoje naznačuje určitou zeď, bariéru. Druhý člověk vás nechce pustit do svého života. A nečekejte, že se to hned změní. Dramaticky pozvednuté obočí: Může signalizovat znepokojení, strach, obavy nebo nepříjemné překvapení. Přehnané přikyvování: Dotyčný spíš působí jako loutka. Je usměvavý a vše vám odsouhlasí. Že by byl vaše siamské dvojče? Nenechte se tím zmást. Tenhle člověk je „kam vítr, tam plášť“ a v jistém ohledu může být i nebezpečný. Protože nemá vlastní názor, může vám příště klidně vrazit kudlu do zad. Svěšená ramena a hrbení se: Je to projev neúcty a prakticky běží o signál, že ten druhý už chce být někde jinde. Přehnaná gestikulace: Může vám naznačovat, že dotyčný rád překrucuje pravdu. Nevěřte mu, co říká! Většinou mlží a chce vás „opít rohlíkem“. |
Co dělat: Netlačte na pilu a nechte dotyčného, ať si vytvoří svůj osobní prostor, který činí rozestup 120 až 360 centimetrů. Berte to zkrátka tak, že každý vás nemusí mít dvakrát v lásce (ani vy přece nemilujete všechny lidi na potkání). To ovšem neznamená, že byste spolu nemohli korektně vycházet.
Pohledy stranou
Oči jsou oknem do duše. A když máte někoho rádi, většinou se mu díváte přímo do tváře. U lidí, kteří se dvakrát nemusí, je tomu naopak. I když ne vždy.
Pohled stranou může znamenat, že se dotyčný necítí ve své kůži. Nemá náladu se družit a rozvíjet hovory na určité téma. Úhybný pohled může naznačovat i lež! Dotyčný člověk zřejmě nejedná na rovinu a chce před vámi něco zatajit.
Co dělat: Poslouchejte, co váš protějšek říká. Má to jasnou hlavu a patu? Nebo jde o nějaké dojmy, nálady, emoce? Sledujte také výšku hlasu (lháři většinou mluví víc nahlas, jako by potřebovali sami sebe přesvědčit o tom, že mluví „svou pravdu“). O neupřímném jednání napovídá i časté pokašlávání, kterým se lhář snaží ulevit si od stažených hlasivek.
Trup v protisměru
Nudí se? Je mu s vámi nepříjemně? Tohle všechno napoví řeč těla, kterou psychologové nazývají ventrální popření. O co jde?
Váš protějšek vyjadřuje své nepohodlí tím, že se od vás odklání nebo před sebe vrství nějaké předměty (knížky, peněženku, mobil), jako kdyby chtěl postavit hradbu. Dalším signálem nesouladu je otočení trupu (i chodidel) do protisměru. Jako by byl už částí těla někde jinde…
Co dělat: Změňte téma nebo prostředí schůzky. Pokud to nezabere, nesnažte se setkání déle prodlužovat. Tenhle člověk vám nepůjde „na ruku“.
Jednoslovné odpovědi
Jak ráda byste si se svým známým popovídala, ale on (nebo ona) na každou otázku reaguje jednoslovně, jako by nic jiného než strohé „ano“, „ne“, „nevím“ neexistovalo. Že by měl váš protějšek tak chudou slovní zásobu? Kdepak! Jednoduchá komunikace je známkou toho, že se s vámi nechce nějak moc bavit. Odpovídá vám jenom ze slušnosti.
Co dělat: Rozhovor (ale i přátelský vztah) je jako ping-pong. Potřebujete mít k sobě protihráče. Pokud jsou slovní nahrávky dotyčného chabé, těžko budete rozvíjet jakýkoliv (tedy i herní) vztah. Proto raději nechte bručouna být.
„Sladký“ tón hlasu
Ano, hlas je lakmusovým papírkem emocí. Dokážete z něj poznat strach, nízké sebevědomí, agresi, ale i něhu a lásku. Jenže pozor, i s ním se dá čarovat! Nesedněte na lep lidem, kteří jsou přehnaně milí a mají hlas sladký jako turecký med.
Jde většinou o chytráky, kteří vás chtějí využít a zmanipulovat. Možná, že o fous upřímnější jsou lidé, kteří mluví bez emocí. Sice nevíte, co si myslí, ale jejich „strojený“ projev vám alespoň nebude nalhávat, že jim na vás záleží.
Co dělat: Dejte na svou intuici. Ptejte se sama sebe: „Jaký mám z toho rozhovoru pocit?“ Většinou vám bude hned jasné, co k vám dotyčný cítí.
Falešný úsměv
Kdepak, není úsměv jako úsměv. Spousta lidí využívá takzvaný falešný typ úsměvu (protažení koutků), který má zakrýt jejich podlost, rozpaky nebo hloupost. Pravý úsměv na rozdíl od jeho strojené kopie je patrný u vnějších koutků očí, kde po sobě zanechává vrásky.
Co dělat: Podívejte se, kam se druhý při úsměvu kouká. Hledí na vás? Pak můžete úsměvu (ale i dotyčnému člověku) věřit. V opačném případě však buďte ostražití. Může jít o manipulaci.
