Zhodnotit hru procentuálně bude opravdu oříšek. Z mého pohledu by snad vůbec nebylo o čem diskutovat, odložil bych jí s úšklebkem na hromadu cédéček, kde se už nepotřebného hliníku válí hromady. Ovšem když přihlédnu k číslu, které je uvedeno na krabici a k radosti, jakou z ní mají tito "sedmičkáři", zjišťuji že je to opět ona jednoduchost, která ji v jejich očích staví na místa před moderními tituly. Tentokrát musím k tomuto faktu alespoň zčásti přihlédnout a zprůměrovat ji s nezáživností, kterou vnímám já.