Před více než třiceti lety vznikl jeden z kultovních snímků v hlavní roli s Michaelem Cainem s přiléhavým názvem The Italian Job. Je to jeden z těch filmů, které se doma v Anglii staly kultem, ale do zbytku kontinentu se jaksi nedostaly. Jeho děj se točí kolem plánu, kterak uloupit poklad italské automobilky Fiat, tedy 4 miliony liber zlata, které je skladováno v Turíně. Mírně bláznivá partička ctihodných lordů použije příslovečný anglický humor, ale hlavně několik upravených vozítek Mini Cooper, jež se ukáží jako skvělá volba do londýnského a později turínského dopravního chaosu. Právě díky zběsilým honičkám s policií v úzkých italských ulicích si tento film vytvořil hlavně ve Velké Británii dost fanoušků, aby podle tohoto snímku byla vytvořena humorná závodní hra velmi podobná oblíbené sérii Jestli jste se u zmiňované série výborně bavili, tak Italian Job je určen právě pro vás. Celá hra docela věrně kopíruje dějovou linku filmové předlohy, samozřejmě s důrazem na automobilové honičky a je dostatečně okořeněná prvky filmové grotesky a suchého humoru. Snovat plány začínáte v Londýně šedesátých let, poté se přesunete na místo činu či zločinu do Turína a nakonec budete s policií za zády utíkat do stínu alpských štítů.
Celá hra je rozdělena do šestnácti navazujících misí, kdy se další úkol v pořadí odemkne po splnění úkolu předešlého. Atmosféra není ze začátku sice nic moc, nicméně se stoupajícím počtem splněných misí zábavnost prudce vzrůstá a nechá vpravit opojný adrenalin z rychlé a nebezpečné jízdy hutným dopravním chaosem do vašich žil. Důkladně připravovat loupež budete v osmi londýnských misích, následuje šest misí v Turíně a nakonec váš úprk bude ve dvojici posledních úkolů směřovat po křivolakých alpských silničkách.
Jenže bez pořádné přípravy a znalosti terénu se neobejde žádná pořádná „galerka“ připravující náročný zločin, a tak na doporučení všech nekalých živlů můžete využít nezávaznou projížďku ulicemi Londýna v režimu Free Ride. Tento mód je dobrou školou před vstupem do hlavního režimu Italian Job, protože se zde v klidu naučíte řízení a fyzice vašeho vozu a poznáte bohatý pouliční život v Londýně, kde se odehrávají první okamžiky hlavní kampaně.
Aby se předešlo jistému stereotypu při projížďce, bylo do tohoto módu vloženo několik vtipných „vychytávek“. Při projíždění nějakého důležitého místa pro další vývoj hry se řízení přeruší a v krátké vsuvce se vám dotyčné místo představí, abyste si jej později lépe vybavili. Občas také při jízdě narazíte na podezřelý osaměle stojící vůz. Při přiblížení jste vyzváni na malý nelegální závod v ulicích města. Na rozdíl od konkurenčních her zde ale můžete „přejíždět“ nebohé chodce. Přejíždění to není sice v pravém slova smyslu, ale pěšák se krásně
„odpinkne“ od vašeho vozu a dokonce i Dualshock zabrní. Při této vyjížďce se můžete do sytosti pokochat krásou Londýna, protože je ztvárněn stejně jako ostatní lokace ve hře se zřetelem na své věrné zpracování. Přičemž grafické provedení okolí je také poměrně slušné. Prostředí ve městech jsou velmi rozmanitá. Domy nesplývají v jeden celek a krajina je pěkně výrazná a barevná. Obzvláště ztvárnění vodní hladiny je velmi působivé, ale jenom do doby, než se vám podaří na ni vjet. Chování vozu se pak spíše blíží jízdě po ledu. Semafory na křižovatkách jsou funkční, a když při rychlé jízdě srazíte popelnici, efektně z ní odlétne víko.Také bedny a sloupy veřejného osvětlení se pěkně odporoučí po vašem drsném kontaktu. Jedině telefonní budky odolávají. Asi chtěl výrobce zabránit některým akcechtivým jedincům v demolici budek i s nebohými telefonisty. Možná by to stálo za pokus. Pochvalu zaslouží i mnoho rozmanitých prvků na přejíždění. Různě po městě narazíte na nájezdy, které pak můžete použít kupříkladu při úprku před strážci zákona. Třeba obyčejný kontejner na větší odpadky má na jedné straně malou šikmou rampičku, po které uděláte slušný skok před překvapenými strážníky a lehce jim pak ujedete. Přes podobné rampy se také dostanete až na střechy některých domů, podobně jako v dreamcastovém , a tak si zkrátíte vaši cestu.
Auta ovšem moc krásy a polygonů nepobrala. S pohledem do interiéru se rozlučte a zpětné zrcátko tu také nenajdete. Kupodivu i pohled na vůz je jen jeden pevně daný, a tak nemáte
vůbec žádnou možnost kontrolovat dění za sebou, nebo se kochat tím, kterak londýnský „Double Decker“ odstraní z cesty vaše pronásledovatele. Jedinými vodítky k policejnímu autu za vámi je červená šipka vespod obrazovky a blikající rychloměr. Mapa města tu také chybí. Kudy máte jet, ukazuje tradičně šipka v horní části obrazu, zde provedená v barvách italské vlajky. Zajímavě je vyřešen průběh pronásledování policisty. Namísto toho, aby vám policejní vozy vytrvale a houževnatě demolovaly vůz, raději se drží v klidu a postupně si opisují „espézetku“. Na obrazovce se objevují jednotlivé znaky značky, a až pronásledující příslušník složí SPZ celou, je s řidičem amen. Když ale dobrou jízdou dotěrnému strážci zákona ujedete, nakonec ztratí váš vůz z dohledu a písmenka naopak začnou mizet. K průměrně zpracovaným vozům se přidává časté trhání a doskakování prostředí. Občas je při delší rovné jízdě velmi patrné i zpomalení snímkové frekvence. A to jsem si bláhově myslel, že podobné neduhy programátoři za dlouhou dobu vývoje her na Playstation již dávno zvládli.
Pro zpestření tu jsou připraveny ještě tři další herní módy. V režimu Destructor jedete na čas po kužely vyznačené trase ve městě a jejich srážením se vám připočítávají vteřinky k dobru. Druhá minihra je vesměs ve stejném duchu, jen místo kuželů jsou tu branky v různých vzdálenostech od sebe, které také musíte projíždět v souboji s časem. Poslední možnost je hraní s přáteli v multiplayeru. Kooperativní spolupráce jako ve zde není,
místo ní projíždíte na střídačku s kamarády branky na čas podobně, jako tomu je ve druhém režimu. Tyto přídavky mně moc zábavné nepřipadají, postrádají rozmanitost a akci miniher v Driverovi, nebo chytrou spolupráci z World's Scariest. Takže nejvíce zábavy zažijete při „Italské práci“.
Zkušení řidiči si můžou navolit těžší ze dvou obtížností hry, která pak dodá policejním složkám trochu více aktivity, protože jinak jejich IQ, neboli AI není na nějaké vysoké úrovni. V Londýně sbíráte svoji bandu a připravujete podlý plán ve zmíněných osmi misích, které mně připadají mírně stereotypní. Zpravidla se musíte dostat z nějakého místa ve městě na nějaké jiné místo ve městě a to do vypršení časového limitu. Tento strašák vás bude ostatně věrně provázet prakticky všemi misemi. Řídit ovšem nebudete jen Mini Coopery, ale ze začátku černý Daimler pákistánského velvyslance, Bondův Aston Martin, různé dodávky a ke konci i autobus. Všechny dopravní prostředky se vesměs dobře řídí a jejich ovládání dostanete rychle do krve. Nějakou reálnou jízdní fyziku zde ale nečekejte, koneckonců Italian Job není žádný simulátor, ale pouze arkáda. Podstatně napínavější jsou pak mise v Turíně, kde dojde k provedení vlastní loupeže. Zde už jsou úkoly podstatně obtížnější a čas více natažený. Jízda s lupem a pronásledovateli za zády se může směle rovnat s nejnapínavějšími momenty v podobných hrách. Nakonec prcháte ve dvojici posledních misí v italských Alpách, které jsou
zase mírně klidnější a poměrně jednoduché na provedení. Jednotlivé úkoly jsou propojeny pomocí in-game filmečků ve stejné grafice jako vlastní hra. Celé je to tak trochu groteskně zabarveno. Například chůze postav je zrychlená a legračně klátivá jako ve starých groteskách a dialogy okořeněné anglickým humorem vypráví hlas jako vystřižený z Monthy Pythonů. Hudba vcelku dobře podtrhuje atmosféru hry, ale že by nějak výrazněji zaujala, to ne. Zvuky aut jsou však hodně nevýrazné. Takové mručení na pozadí moc o výkonu neprozradí. Stále není nikdo schopen překonat výborné bublání vozů v Driverovi.
Když to shrnu, tak tu máme slušnou zábavu v šestnácti misích hlavní hry, netradičně pojaté volné projížďky městem ve Free Ride a další trojici nepříliš vtahujících miniher včetně multiplayeru. Je vidět, že tvůrci hru hodně svázali s filmovou předlohou a v některých pasážích je to spíše na škodu. Vizuálních kvalit a hratelnosti hlavně prvního dílu Drivera určitě nedosahuje. Mise v sobě mají méně nápadů, někdy se budete skvěle bavit a někdy se zase projedete jako na školním výletě. Ale stále se jedná o slušně provedený a zábavný kousek, který nabízí nenáročnou, humorem okořeněnou jízdu na hranicích zákona.
| The Italian Job | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
