Znáte to. To si takhle letíte vesmírem a najednou, z ničeho nic, vás něco sestřelí z oblohy a vy se zřítíte na blízkou planetu. Ještě štěstí, že je na ní dýchatelná atmosféra a pravděpodobně dost kvalitní rudy pro opravu vaší lodi. Jenže co čert nechtěl, zatímco bloumáte po planetě, zapletete se do místní rebelie a nakonec máte dvě možnosti - stane se z vás buď hrdina, nebo mrtvola (případně obojí). Znáte to. Že ne? Tak to máte štěstí, našemu hrdinovi Zaxovi se tohle totiž stává dvakrát do měsíce...
Původní informace o hře Zax: The Alien Hunter mluvily o tom, že se bude jednat o akční RPG ne nepodobné slavnému Diablu. Napovídalo tomu i množství screenshotů, na nichž hra vypadala opravdu velmi diablovsky, a to navzdory faktu, že se jedná o sci-fi námět, ne o fantasy. Jakmile ale vyšla hratelná demoverze, ukázalo se, že Zax je asi takové RPGčko jako Quake adventura. Nečekejte tedy žádné zlepšování vlastností, žádné košaté dialogy, žádné množství speciálních zbraní a zbrojí a místo toho se připravte na nikdy nekončící frenetickou akci. Zax: The Alien Hunter je ryzí akční hrou, i když pro tento žánr s poněkud netypickým izometrickým zobrazením. Pozor, nemyslete si však, že se jedná o akci bezduchou či nedejbože trapnou (věřte Mondymu, má s tímto typem her bohaté zkušenosti, protože jiné prakticky nehraje - by Alenka). Ne, Zax má svoje velké přednosti, které byste u něj na první pohled nečekali. Než se na ně ale podíváme, řekněme si něco o příběhu,
herním systému a hlavním hrdinovi samotném.
Zax je vesmírný dobrodruh samotář, kterému dělá společnost na dlouhých cestách jen jeho palubní počítač Zelon, jenž je obdařen nejen příjemným ženským hlasem, ale také slušnou dávkou intelektu. Společně cestují od planety k planetě neprozkoumaným vesmírem a hledají své štěstí. Jednou se už už zdá, že jej mají na dosah, když objeví planetu s obrovským nerostným bohatstvím (o drahokamech nemluvě), ale nemají ani dost času si ten pocit radosti vychutnat. Někdo nebo něco je totiž sestřelí z oblohy a bylo spíš dílem zázraku, že se při pádu nezabili. Bohužel, Zaxova loď vzlétnout nemůže, protože má vážně poškozené životně důležité systémy. Zelon je sice schopna je opravit, ale nebude to hned. Také potřebuje pro opravy nezbytný materiál, který se vydá Zax okamžitě hledat. Na našeho drsného, v jádru však příjemného a čestného dobrodruha (už mi tenhle typ hrdinů leze na nervy, to nemůže někdo svěřit hlavní roli ve hře podlému zbabělci? :o)) záhy zaútočí podivná stvoření - napůl humanoidé, napůl stroje. Zaxovi to nedá a chce zjistit, co se tady vlastně děje. Po chvíli putování se setká s domorodou rasou jakýchsi přátelských lidosaurů (napůl lidé, napůl dinosauříci; jak byste je nazvali vy?), kteří si říkají Korbové. Již několik let trpí pod jhem
svého boha Oma a osnují povstání. Pokud jim pomůžete s bojem, pomohou vám na oplátku s opravou lodi. Vzhledem k výše uvedené charakteristice hlavního hrdiny vás asi nepřekvapí, že Zax souhlasí. Zpočátku to vypadá, že budete dělat jen malé službičky - přines tohle, doruč tamto, doprovoď tohohle - ale nakonec poznáte, že pokud mají být Korbové svobodní, musíte jim pomoci trochu víc. Nejen totiž, že mají boha, který je jen a jen využívá, ale navíc mezi sebou mají zrádce, který se neštítí naprosto ničeho...
Je to překvapivé, ale příběh je poměrně propracovaný a dokáže vás u hry udržet po celou dobu. Ne, že by byl kdovíjak vynikající (silně připomíná filmy hollywoodské produkce), ale u akční hry tohoto typu velice příjemně překvapí. Osobně jsem totiž neočekával naprosto žádné zázraky - spíš něco ve stylu Diabla (bojuj, bojuj, bojuj, zabij hlavního padoucha). Zde vás sice také čeká nesmírné množství akce, nechybí ani závěrečná konfrontace s finálovým bossem, ale vše je protkáno byť tenkou, přesto souvislou linkou příběhu, kde není nouze o logickou návaznost úkolů a sem tam se dočkáme i nějakého toho překvapivého zvratu. Občas musíte osvobodit některého ze zajatých vůdců rebelie, pak musíte sehnat zabavené součástky důlního stroje, někde zapnout zdroj energie, získat klíč nebo vrátit předměty potřebné pro provedení nějakého magického rituálu. Ne vždy znáte také
všechny úkoly na začátku mise, ale dostáváte je průběžně podle toho, jak vyvstává potřeba je plnit. Valná většina misí se také odehrává na větším počtu map, takže děj není naprosto lineární, ale je vám ponechán alespoň náznak volnosti - některé úkoly můžete plnit postupně, ale také třeba simultánně. To vše je oživeno množstvím rozhovorů, které jsou ale bohužel naprosto lineární a vy do nich nemůžete nijak zasahovat. Přesto se jim i tak daří dobře dokreslovat příběh hry.
Abychom se ale dostali také k hernímu systému. Jak již bylo naznačeno výše, Zax: The Alien Hunter je akční hrou s jistými adventurními prvky. Na své si tedy přijdou nejen vaše zbraně, ale také mozek. Většina lokací je totiž zamořená nejen robotickými a organickými nepřáteli, ale také přepínači, spínači a vypínači všech typů a tvarů, smrtícími paprsky, které musíte odrazit jiným směrem, pojistnými ventily, teleportačními branami a hlavně pastmi všech možných typů. Musíte si tedy dávat pozor, abyste nepřehlédli nějaký nepatrný, přesto ale životně důležitý detail, protože v některých misích se rovná chvíle zaváhání okamžité smrti. Největší důraz je ale přeci jen kladen na akci samotnou. Vašich nepřátel je obrovské množství a s každým okamžikem se materializují na teleportačních plošinách noví a noví. Tomu sice můžete učinit přítrž zničením ovládací konzole plošiny, ale
i tak budete stát proti obří přesile po zuby ozbrojených protivníků. Aby tedy byly šance alespoň trošku vyrovnané, nejste tak úplně bezbranní. Nejen že máte energetický štít, ale jak postupujete jednotlivými úrovněmi, Zelon vám vymýšlí stále lepší zbraně. Některé z nich jsou opravdové lahůdky, např. samopal, miniaturní nukleární střely, elektrické výboje apod. Do některých zbraní potřebujete speciální munici, ale většina se jich spokojí s univerzální energií. A jak ji získáte? Ze svých protivníků. Po jejich zabití se totiž na jejich místě objeví světelná modrá nebo oranžová koule, kterou můžete sebrat. Modrá barva dobíjí energii zbraně, oranžová je zase určena pro štít. A když už jsme u toho sbírání, ještě se vyplatí nenechávat za sebou ovoce (doplňuje zdraví), krystaly a rudu.
Ačkoliv se valná většina vašeho dobrodružství odehrává daleko od vaší lodi, nic vám nebrání si do ní čas od času zaskočit. K tomu účelu slouží jakési obří krystaly, které jsou po lokacích roztroušeny. S jejich pomocí se teleportujete přímo do lodi, kde máte nejen přístroj na doplňování zdraví, ale hlavně generátor předmětů. Zde si můžete vytvořit vše, co pro vás Zelon kdy vymyslela. Je to tedy zdroj všech zbraní a neenergetické munice, ale taktéž si zde můžete vyrobit pár užitečných předmětů. Za zmínku rozhodně stojí nezbytný medikit, ale vhod vám třeba přijde i pohyblivý či stacionární dron, který bojuje po vašem boku a občas
vám jeho palebná podpora dokáže zachránit kůži. Protože ale všechno něco stojí, ani předměty z generátoru nejsou zadarmo. Pro jejich vytvoření musíte mít u sebe dostatečné množství rudy a krystalů. Už víte, proč je máte sbírat? (My ano, a ty? - by Alenka :-))
Co se grafického zpracování týče, zde není na co si stěžovat. Maximální podporované rozlišení je sice jen 800x600, ale i tak se tvůrcům podařily doslova zázraky. Můžete se těšit na množství vizuálních efektů a ingame animací, a to nemluvíme jen o hlavním hrdinovi a jeho nepřátelích. Pokud jste pod širým nebem, můžete na zemi uvidět brouky a na nebi zase ptáky (škoda, naopak by to bylo originálnější - by Alenka :-)), v jeskyních bublají asfaltová jezírka apod. Prostředí je velice detailní a všechny předměty, včetně interaktivních, do něj přesně zapadají. To s sebou ale nese jeden nepříliš příjemný efekt - pokud hrajete v noci a máte unavené oči, klidně můžete nějakou páčku přehlédnout a běhat kolem ní hodinu a stejně ji nevidět (ano, hádáte správně, stalo se mi to :o)). V zásadě je ale grafika na opravdu slušné úrovni, a to ve všech ze sedmi prostředích, do nichž se dostanete. To samé lze říci i o zvukové stránce hry. Pokud zrovna nezní kakofonie výstřelů, slyšíte své kroky podle toho, na jakém povrchu běžíte, sem tam zatrylkuje ptáček nebo zavrže robotova noha. Zkrátka po řemeslné stránce odvedli tvůrci dobrou práci.
Do hry Zax: The Alien Hunter je taktéž zakomponována zajímavá multiplayerová podpora. Očekával jsem klasický kooperativní mód, ale velmi jsem se spletl. Přes internet či LAN si může až šestnáct hráčů zkusit ve speciálních mapách dva klasické akční módy (deathmatch a CTF) a jeden speciálně vyvinutý pro tento titul (Salvage King, v němž je vaším úkolem nasbírat co nejvíce krystalů). Bohužel, multiplayer v Zaxovi není ani tak o hráčových schopnostech, jako jen a pouze o rychlosti a postřehu. I tak ale poskytuje poměrně slušné odreagování, i když žádnou kultovní záležitostí se rozhodně nestane.
A jsme u závěrečného zhodnocení. Zax: The Alien Hunter je zajímavou a netradiční akční hrou s příměsí adventurních prvků, která vás sice asi nijak zvlášť neohromí, ale i tak ji s chutí dohrajete až do konce. Mezi hlavní přednosti patří bezesporu vizuální zpracování a překvapivě propracovaný příběh, velice dobře je vyvážena i obtížnost a hratelnost. Po čase se sice dostaví jistý stereotyp, ale objeví se i několik netradičních misí, které přinášejí příjemné oživení. Přesto kdyby tvůrci nějak ozvláštnili samotný herní systém nebo např. přidali sem tam nějaký RPG prvek, vůbec by to nevadilo. I tak je ale Zax: The Alien Hunter titulem, který vás rozhodně nijak neurazí.
| Zax: The Alien Hunter | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
