Společným jmenovatelem pro dobrodružství všech v perexu uvedených pánů je očividná početní nevýhoda v akci, kterou alespoň částečně negují mimořádné schopnosti jednotlivých agentů a spousta udělátek, s nimiž nepřítel tak nějak moc nepočítal.
V případě druhé kapesní inkarnace Sama Fishera se nadějete více méně stejného představení, jaké již nabídnul první díl. Pár nových nápadů jako je držení nepřítele coby štítu jsou jednak docela minoritní prvky a druhak to pro hratelnost nemá nijak zásadní význam. Což je samozřejmě škoda tím více, že stealth akcí do kapsy není na trhu zrovna přehršel.
Tenhle nápad je rozhodně prima a není zdaleka jediným světlým momentem hry.
Ale k věci.
Pandora Tomorrow je znovu klasická 2D chodička, využívající však hodně šikovně třetího rozměru pro pravidelné schovávání se ve stínech, za rozličnými objekty či ve výklencích, čímž tak hlavní hrdina unikne pozornosti jednak v lokaci stále špacírujících stráží a jednak bezpečnostních kamer. Tenhle nápad je rozhodně prima a není zdaleka jediným světlým momentem

hry. Možnost posouvání obrazu pro prohlédnutí lokace před/pod/nad vámi je naprosto příkladný a následováníhodný prvek! Pochvalu zaslouží i model otevírání zámků či sejfů, čemuž se děje na speciální obrazovce a jde vždy o čas, přičemž v případě neúspěchu se nic zásadního neděje, jenom si to vyzkoušíte znovu. Horší to je v situaci, kdy vás zabijí, nebo uvidí a spustí poplach na místech, kde to není žádoucí - pak začínáte od posledního checkpointu dané mise a tady předesílám, že některé delší a obtížnější úseky budete opakovat skutečně mnohokrát. Vedle klasických stráží se párkrát utkáte i s podařenými puzzly (znovu v časovém limitu), rafinovaně umístěnými nášlapnými bombami a v neposlední řadě se dočkáte i obvyklých miniher.
V řecké mytologii byla Pandora vůbec první ženou, jež chodila po světě. Za jejím zrodem stál bůh Héfaistos, který tak vyšel vstříc přání samotného Dia, osnovujícího odplatu vůči lidskému plemeni. Šlo o reakci na předchozí čin Titána Prométhea, díky němuž se lidem dostalo ohně. Prométheus měl bratra Epimetheuse, ke kterému lstivý Zeus Pandoru záhy poslal a tento byl její krásou natolik okouzlen, že nedbal varování svého bratra, aby bohům nevěřil, a Pandoru pojal za svou ženu. Pandora pak jednoho dne podlehla zvědavosti a otevřela skříňku, kterou od Bohů dostala darem s tím, že se do ní nemá nikdy podívat. Na svět se tak dostaly rozličné strasti a nemoci a když Pandora v panice skříňku zase uzavřela, zůstala na jejím dně uzavřena naděje. V jiné verzi se však praví, že skříňka obsahovala požehnání, kterých se lidem nikdy nemělo dostat a pouze díky Pandoře se svět stal lepším místem k žití. Buď jak buď i v tomto příběhu platí okřídlené, že za vším hledej ženu;o)
|
|
|
Vaším pomocníkem v akci jsou co do počtu nábojů hodně omezený automat (s pistolí se dají zase likvidovat statické kamery) a pak zejména bohaté pohybové dispozice - Sam dokáže sprintovat, skákat s přichycením se nějaké vyšší platformy, šplhat či ručkovat po k tomu určených objektech, je tu k vidění i efektní kotoul a taktéž kradmé připlížení k oběti s možností její rychlé

pacifikace. Minihry pak představují žádané zpestření koncepce, patří sem například slaňování po zdi domu či hledání konkrétního subjektu v řadě temných oken při nemilosrdně ubíhajícím čase. Nejenom zde pak využijete režimy nočního, resp. termálního vidění. Ještě je třeba zmínit celkem pravidelná textová připomenutí z hlavního stanu, díky čemuž se příběh posouvá o kus dál a vy hlavně víte, co se po vás vlastně chce a čeho se vyvarovat.
Potud tedy ano, jenomže tu je jedno velké ALE. Tohle všechno už tady bylo předtím a stejně jako v případě prvního dílu se občas dostaví pocit jisté herní monotónnosti, zkrátka přes vizuální obměnu lokací si někdy (někdy i docela často) připadáte jako v
továrně u výrobního pásu. Navíc audiovizuální zpracování vám dech také zrovna nevyrazí, byť své kvality má, ale od minulosti ani zde není žádný viditelný pokrok kupředu.
Pandora Tomorrow je klasická 2D chodička, využívající však šikovně třetího rozměru pro schovávání se ve stínech, za rozličnými objekty či ve výklencích.
Pandora Tomorrow je sice vcelku podařená stealth akce (navíc poměrně dlouhá), ale její renomé citelně sráží fakt, že mohla býti variabilnější, nepřátelé inteligentnější a že by si hráči zasloužili něco víc, než jen provaření dřívějších nápadů a mechanismů.
Splinter Cell: Pandora Tomorrow |
|
Ukládání pozic: |
ano |
Multiplayer: |
ne |
|
Verdikt: |
Na GBA nepříliš často viděná stealth záležitost, jejíž největší vadou na kráse je skutečnost, že vás od prvního dílu téměř ničím nepřekvapí. |
|
|