V poslední době se nám s tahovými strategiemi doslova roztrhl pytel. Po vynikajících Etherlords 2 a kontroverzními Warlords 4 nám chlapci z „Nival Interactive“ naservírovali další skvělý kousek s názvem „Silent Storm“. Narozdíl od dvou výše jmenovaných je to strategie zasazená do neumírajícího (a v poslední době velice oblíbeného) tématu druhé světové války. Sice si zvolením tohoto tématu nemůžou pustit fantazii na špacír při vymýšlení různých potvor a kouzel, ale na druhou stranu se tak setkáme se skutečnými dobovými zbraněmi a větší reálností prostředí. A můžu vám rovnou říct, poprali se s tím výtečně – k dispozici budete mít desítky reálných zbraní, každou samozřejmě s jinými vlastnostmi, kapacitou zásobníku, dostřelem nebo například průrazností (o tom ale až dále). Hra je velice podobná starší hře „Jagged Alliance“, tzn. že každá postava má na začátku kola určitý počet „akčních bodů“, které může vypotřebovat například na střelbu, přesunutí, zalehnutí, apod. Celkový počet těchto bodů je odvozen od vlastností postavy a jejího stavu (zraněná postava začíná kolo s méně body, atd.). Pojďme se na jednotlivé aspekty hry „Silent Storm“ podívat trošku podrobněji.
Postavy a jejich povolání, RPG prvky, …
Na začátku hry si budete moci vybrat povolání svého hlavního hrdiny (voják, odstřelovač, medik, inženýr, granátník, ...) a trošku mu poupravit atributy. Dále si můžete zvolit vzhled jeho hlavy a jste vrženi do hry. Nebojte, že celou hru budete muset projít s jedním vojákem. V průběhu hry budete mít možnost najmout si mnoho dalších, což rozhodně doporučuji, protože každá postava má v týmu své místo a v pozdějších fázích 
hry byste toho s jednou postavou opravdu moc nezvládli. RPG prvky jsem byl také mile překvapen. Voják samozřejmě dostává postupem hrou zkušenosti a zlepšují se mu vlastnosti, ale dobrým zlepšením je systém dovedností, jako například v akčním RPG „Diablo 2“. Pokud postava dosáhne level, získáte jeden dovednostní bod, který můžete přidělit do jednoho z mnoha vylepšení. Stejně jako v „Diablu 2“ má strom dovedností každá postava (povolání) jiný a nemůžete si zvolit kteroukoliv, ale pouze tu, na kterou máte level a ke které jste se dopracovali dáváním bodů do předchozích. Narozdíl od „Diabla 2“ ale lze dát do dovedností pouze jeden bod, ale na druhou stranu se s levelem postavy nedostanete do nějakých závratných výšin, takže dovednostních bodů bude jako šafránu. Klasické atributy by neměly být moc rozdílné od výše zmíněné hry „Jagged Alliance“, tzn. přesnost, životy, léčení, páčení zámků, práce s výbušninami, šance na přerušení tahu nepřítele, apod. Klasika.
Na co to koukám? A co to slyším?
Grafická stránka hry je výborná. Celá hra je kompletně ve 3D, takže je samozřejmostí rotace kamery, zoom, apod. Budovy mají většinou několik pater, postavy jsou polygonové a opravdu pěkně provedené. Co mě 
příjemně překvapilo je to, že postavy mají zavedený tzv. „rag-doll“ efekt, což není nic jiného, než realistické ztvárnění lidské kostry. Pokud například trefíte nepřítele zblízka do hlavy, připravte se na jeho prudké odhození a možný náraz do blízké zdi, po které se pěkně sesune. Voják stojící na schodišti se po zásahu krásně skutálí dolů a blízký výbuch granátu mu zajistí letecký den. Další výborná věc je, že každá věc má svoje fyzikální vlastnosti (váhu, průraznost) a dokonale reaguje na zásah zbraní. Pokud nepřítel bude za dřevěným zábradlím nebo za lavičkou a vystřelíte na něj, kulka bez problémů dřevo prorazí a to se rozletí na třísky. Do domů je vidět okny, která se také po průstřelu rozprsknou s patřičným efektem (zvukovým i grafickým). Na zdi už vám nebude stačit puška, ale stačí jeden pěkně mířený granát a máte džuznu jako vrata. Grafika prostředí je celkem detailní, ale ne moc variabilní. Ostatně podívejte se na obrázky rozházené okolo. Zvuková stránka hry je taktéž nadprůměrná. Každá zbraň má svůj charakteristický zvuk, postavy jsou výborně namluvené a komentují dění na scéně. Hudba není protivná a neomrzí ani po delším hraní.
A jak to hraju?
Hratelnost je ale bohužel pouze průměrná. Ačkoliv hra vypadá celkem pěkně, kazí ji několik velkých záporů, 
konkrétně čtyři. První z nich je obrovská doba tahu nepřítele. Počítejte s tím, že většinu misí budete hrát i několik desítek minut, protože budete čekat, až soupeř dokončí svůj tah. Pokud například jdete po posledním vojákovi, bude počítač stejně táhnout se všemi spojenci (vojáci na vaší straně, ale ovládané počítačem) na mapě i pokud jsou na jejím druhém konci, který je dávno vyčištěný. Sice je tu implementován systém realtimového pohybu, ale aktivuje se pouze pokud není na blízku žádný nepřítel a vzhledem k tomu, že většinu času strávíte v tahovém módu, moc vám nepomůže. Další ze záporů je občas pekelná obtížnost. Nepřátel je několikanásobně víc než vás a pokud nezvolíte správnou strategii, rozhodí vám sandál dřív než řeknete: “HE?“. Naštěstí „quicksave“ a „quickload“ netrvají nikterak závratnou dobu a jejich používání není omezené, takže pokud se netrefíte nebo se vám něco nepovede, není nic ztraceno. Třetí zápor je absence multiplayeru, což ale u hry podobného rázu je obvyklé, nikoliv však nemožné. A poslední a pro někoho nejdůležitější zápor jsou hardwarové nároky, které jsou opravdu krvavé. Pokud se podíváte na doporučenou konfiguraci, věřte, že tvůrci vědí o čem mluví. Na mém počítači (XP 1800+, 512MB DDR333 a GeForce4 Ti 4200) byla hra hratelná pouze na středních detailech při rozlišení 800x600 a i tak se posun obrazu trošku přiškubával. Doufám, že celkovou optimalizaci opraví některý patch, protože nároky uváděné jako minimální lze podle mě použít leda tak na hlavní menu.
(Ondřej Zach) Vyšší náročnost na železo je patrná, ale podle mého názoru není úplně krvavá – zřejmě opět záleží na konkrétních ovladačích a jednotlivých komponentech. Sám na P4 2,4 s 512 RAM a GF4 hraji normálně na 1024x768. Hru podstatně urychlí, pokud si snížíte kvalitu barev z 32 bitů na 16 bitů. Opravdu škoda těch pomalých tahů protivníka, poněvadž jinak se jedná o báječnou tahovou strategii s reálně 
reagujícím a zničitelným prostředím.
Dá se to tedy hrát nebo ne?
Ze závěrečného hodnocení je jasné, že ano. Ačkoliv hra obsahuje některé závažné nedostatky, jedná se i přesto o nadprůměrnou záležitost. Navíc je pravděpodobné, že některé neduhy opraví v budoucnu patch. Milovníci tahových strategií mohou jásat. Takováto strategie se tu dlouho neobjevila a kvalitou a způsobem zpracování jí může konkurovat pouze již zmíněná starší, ale rovněž výtečná hra „Jagged Alliance“. Chápu, že téma Druhá světová válka a reálné zpracování neosloví každého, ale tito hráči už pravděpodobně sedí u „Etherlords 2“ a „Silent Storm“ je vůbec nezajímá. Všem ostatním nemohu „Silent Storm“ jinak než doporučit.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
