Je hezké, že se v dnešním uspěchaném a komerčním světě, v němž drtivá většina výrobců her produkuje tituly pro širokou hráčskou veřejnost, najdou tací, kdož nezapomínají ani na ty nejmenší z nás a vyrábějí hry, jejichž cílem je nejen pobavit, ale především v dětech rozvíjet logické myšlení a snahu o řešení problémů. Jednou takovou společností je i TLC (The Learning Company), která ještě před Vánoci vydala klasickou hru pro děti Scooby Doo: Showdown in the Ghost Town - jednoduchou adventuru vytvořenou na motivy stejnojmenného seriálu, jednoho z nejsledovanějších a nejoblíbenějších pořadů pro děti na satelitní stanici Cartoon Network. Všichni, kdož mají rádi psa Scoobyho a jeho přátele Shaggyho, Freda, Dafne a Velmu, se mohou těšit na nové dobrodružství, v němž není nouze o tajemno, napětí a hlavně o duchy! Někteří z vás možná vědí, že tahle hra není pro Scooby Dooa na monitorech PC premiérou. Již před rokem jsme se mohli setkat se hrou Scooby Doo: Mystery of the Fun Park Phantom, kterážto však pro mě byla obrovským zklamáním a překvapením současně, protože se navzdory své nízké kvalitě dostala do TOP 10 nejprodávanějších her v USA. No - říká se, že Američani jsou (spolu s Francouzi) tak trochu… „jiní“… a na tomto příkladě se to jenom potvrzuje. Showdown in the Ghost Town je ale naštěstí jak po stránce zpracování, tak i hratelnosti na daleko vyšší úrovni.
Příběh nás tentokráte zavede do opuštěného kovbojského městečka Los Burritos, kde se naše 
parta dobrodruhů na okamžik zastavila a nechala tak odpočinout svému unikátnímu duchařskému mikrobusu (v angličtině „Mystery Machine“). Po chvíli však zjistili, že je město v moci Jezdce bez tváře – ducha, který se tudy prohání na svém koni a plaší všechny obyvatele a návštěvníky. To samozřejmě Scooby se svými přáteli nemohou nechat jen tak a rozhodnou se tajemného ducha chytit a odhalit jeho pravou identitu.
Začínáte tedy průzkumem městečka, které sestává z celkem pětadvaceti lokací, mezi něž patří například banka, saloon, šerifova kancelář a nebo železniční stanice. Ne všechny lokality jsou ale přístupné hned od začátku, takže budete muset cestou sbírat nějaké ty předměty, s jejichž pomocí si vstup do dalších prostranství umožníte. Krom toho postupně narazíte na pět obyvatel města (šerif, starý nádražák a tři archeologové), kteří budou zároveň i podezřelými, a vaším úkolem bude zjistit, kdo z nich je ten obávaný Jezdec bez tváře. K tomu vám dopomůže celkem šest důkazních předmětů, které postupně získáte po splnění několika drobných úkolů a které se vám budou shromažďovat ve speciálním inventáři. Právě na jejich základě se na konci hry rozhodnete obvinit jednoho z podezřelých obyvatel městečka.
Celá pětice našich hrdinů se ovládá velmi jednoduše myší – ostatně jako ve většině dnešních 
adventur. Kurzor mění na aktivních místech na obrazovce svůj tvar a sebrané předměty se umisťují do malého inventáře, který se rozbalí po kliknutí na mikrobus v levém dolním rohu obrazovky. Kromě předmětů zde naleznete taky ikonku pro nápovědu, otevření hlavního menu, speciální inventář s přehledem stop a podezřelých postav a taktéž sáček se zákusky pro Scoobyho (Scooby snacks). Ty jsou velmi důležité, jelikož bez nich Scoobyho nepřinutíte vejít do obzvláště strašidelných lokací. Počet zákusků je sice omezen, na druhou stranu jich ale můžete získat libovolné množství ve dvou mezihrách, jimiž jsou házení podkov na kůly a dortová přestřelka s Jezdcem bez tváře.
Jelikož je Scooby Doo hra převážně pro děti, je samozřejmě velmi jednoduchá. K dispozici sice máte možnost zvolit si jednu ze tří obtížností (podle toho vám pak hlavní hrdinové automaticky napovídají, co kde udělat), nicméně i na tu nejtěžší je hra pro dospělého hráče opravdu „dětsky snadná“ a vzhledem k její nevalné rozsáhlosti ji budete mít během jedné, maximálně dvou hodin dohranou. Tento nedostatek se naštěstí Scooby Doo snaží více či méně úspěšně nahradit svojí znovuhratelností. Při každé nově započaté hře bude totiž hledaným zlotřilcem někdo jiný, a i stopy, které získáte, se tím pádem budou lišit. Přesto se ale budete pohybovat stále po stejných lokacích, mluvit se stejnými lidmi a v drtivé většině i sbírat stejné předměty, takže si hru zahrajete dvakrát, třikrát, a budete mít dost. Děti to ale dost možná zabaví na celé dny – opravdu těžko 
říct, naštěstí to nemám na kom otestovat :o).
Musím se přiznat, že mě velice překvapila kvalitní grafika a ozvučení. Obzvláště když si vzpomenu, jak odpudivě vypadalo nedávno vydané Daria's Inferno. Všechna pozadí jsou ručně kreslená a vypadají velmi pěkně, stejně tak i hlavní hrdinové, kteří jsou ztvárněni přesně dle seriálové předlohy. Aby taky ne, když na hře pracovali stejní lidé jako na seriálu. A když říkám stejní lidé, myslím tím i dabéry, díky nimž má hra tu správnou atmosféru a zajištěnou věrnost se seriálem. Hudební doprovod poskládaný z několika strašidelných motivů je taky poměrně zdařilý, zvukové efekty jakbysmet. Ostatně, na CD je přilisován několikaminutový zajímavý filmový dokument, v němž je zachyceno, jak se hra vytvářela od tvorby skic až po již zmíněné namluvení postav.
Přestože jsem přesvědčen, že Scooby Doo dětem určitě radost udělat musí, tak v České republice se zřejmě se zájmem příliš nesetká. Důvod je jednoduchý – celá hra je pouze v angličtině a řekněte mi, kolik českých dětí zhruba kolem třinácti let (můj odhad pro ideální věk člověka, pro nějž je tahle hra stavěná) ovládá zdatně anglický jazyk. Mnoho jich asi nebude. Scooby Dooa si tedy užijí jedině jeho zapřísáhlí fanoušci, kteří jsou na tom s angličtinou alespoň na průměrné úrovni.
| Scooby Doo: Showdown In The Ghost Town | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
