Klonoa 2 je klasická plošinovka pro konzoli PS2, na níž předdefinovanými úrovněmi probíháte a proskakujete v pseudo 3D světě. Pokud vám tohle stručné prvotní nastínění celé situace není zcela jasné, pro připomenutí toho, kterak to tady vlastně vypadá, zkuste vzpomenout na takové Pandemonium pro PSX.
Každopádně hře Klonoa 2 to zde velice sluší. Prostředí, v nichž se vaše dobrodružství odehrává, jsou nesmírně rozmanitá, přičemž hlavní scéna je dále vyobrazena s velkou mírou detailů, což se už tak úplně stoprocentně nedá říci o scenériích na pozadí, ale i ta zachovávají hodně dobrý standard. Do toho báječně kreslené postavy, které dávají této hře takový ten správný šmrnc pohádkovosti. Takže asi začíná být vcelku všem jasné, že uvedený počin je určen především mladším hráčům. Pokud již vaše dítka prošla úspěšně skrze PSX tituly jako Hercules a Tarzan a nyní pro ně hledáte něco dalšího pro zabavení, tak v případě, že máte PS2, je dárek na vánoce zajištěný. Klonoa 2 totiž rozhodně nezklame!
Klonoa 2 se odehrává ve snovém světě Lunatea, jehož přirozenou rovnováhu zajišťují čtyři Zvonce harmonie, umístěné ve zvonicích ve čtyřech královstvích. Jenomže tu se zničehonic objeví zvonec pátý, který naruší pravý řád věcí a nyní je na našem ušatém hrdinovi, aby za pomoci nových přátel nastolil pořádek a původní řád věcí. V praxi to vypadá tak, že se ocitnete na 3D mapě, na níž se po vyznačených cestičkách přemisťujete do žádané lokace a v té posléze začíná dílčí část vaší dlouhé poutě, během které musíte zlikvidovat spousty stále se reinkarnujících nepřátel, vyřešit něco puzzlů, vyhnout se nepříjemným nástrahám typu – spadnete-li z této platformy, rozlučte se ze životem a můžete začít z místa posledního aktivovaného checkpointu – a ve finále se skrze enginové sekvence s půvabně namluvenými textovými dialogy posunout v příběhové části zase o kus vpřed.
Co se týče zohlednění hodnoty vašeho života, tato je prezentována formou tří hvězdiček (v Klonoa: Door to Phantomile pro PSX to bylo šest) a něco málo (či více) počtem Continue, jež dostanete
jako odměnu za sebrání specifických symbolů či kumulací jednoho sta získaných krystalů. Nejenom tímhle pravidlem nemůže Klonoa 2 nepřipomenout ježatého Sonica z konkurenčního Dreamcastu, ale upřímně řečeno, Klonoa 2 je při velice podobných herních mechanismech dobře o třídu lepší než náš modrý ježek, a hned řeknu v čem. Především v inteligentním navržení pohledu kamery, která vás jen opravdu zřídkakdy nechá na takových holičkách, jako tomu bylo v . Dále je Klonoa 2 i lépe hratelnější a tudíž i záživnější.
Co hlavní hrdina – Klonoa - umí? Běhat a skákat, jeho velkou a dobře známou devizou je možnost uchopení protivníků do rukou a jejich pozdější využití jako útočného projektilu proti dalším
oponentům. Ale hlavně díky chycenému protivníkovi dokážete vyskočit do ještě větší výšky, což je tady ostatně klíčové a asi nejvíce používané. A nakonec nelze zapomenout na velká ušiska
hlavní postavy, jež jí umožňují levitovat a udržet se chvíli ve vzduchu, což je také velice důležitá vlastnost.
De facto tak k vašemu postupu hrou využíváte toliko tři funkce. Směrový kříž či levý analog pro nasměrování pohybu, a dvě další tlačítka pro skok a přichycení blízko zevlujícího nepřítele. Tito se tady vyskytují v rozličných typech, což také determinuje vaši nutnou interakci s těmito nohsledy zla pro nutný postup dále. Jeden typ protivníka vám po jeho odchycení umožňuje např. vrtulníkový let, s druhým dokážete jako raketa proletět otvorem kdesi vysoko nad vaší hlavou (jen správně nasměrovat) nebo tady je takový, se kterým lze prorazit několik naštosovaných beden uzavírajících důležitý průchod.
Vedle klasických úrovní, kde si jenom tak hopsáte, čas od času vyřešíte nějaké to puzzle (hledání klíčů k zaklíčovaným dveřím, aktivace spínačů – a to i v nějakém časovém limitu apod.)
a eventuelně porazíte některého z koncových bosů, se párkrát nadějete i hodně příjemného vylepšení této trochu monotónní herní koncepce. Tím se samozřejmě myslí naprosto skvělý sjezd vodního toku či zasněženého horského masívu, kde se vyhýbáte nepřátelům a
překážkám - z čehož je můj dojem jednoznačně veskrze pozitivní (Namco tu opět zahanbuje Segu a jejich Sonica pro DC). V těchto lokacích nelze zastavit, jen zpomalit, ale uvedené schéma poskytuje vítaný adrenalinový prožitek. Kamerové záběry se přitom umně střídají, pohled zepředu vám např. dává lepší povědomí o vašich pronásledovatelích – velkých jakoby dravých rybách, kterým se musíte za pomoci směrového kříže vyhnout, apod. Obecně platí, že úrovně, které se vám hodně líbí, si můžete zopakovat (po dokončení hry nabízí menu inteligentní vstup do jakéhokoliv vybraného levelu, zatímco v průběhu dobrodružství se do žádané lokace musíte nejprve dopravit prstem po mapě),
což se hodí i z hlediska možnosti doplnění počtu Continue. V tomto případě však danou úroveň musíte vždy dokončit!! A co tady dále vlastně hledáte? Hvězdičky. Pokud sesbíráte 6 kusů těchto symbolů v úrovni (pro rychlý pohled na vaše aktivity v tomto směru stačí tlačítko R1) získáte ikonu jakési loutky. Za osm loutek se otevře speciální (či chcete-li bonusová) pasáž, v případě 16 loutek pak druhá. Pokud v každé úrovni nasbíráte 150 krystalů, získáte jako
bonus speciální obrázek do speciální galerie (celkem je jich 19). Ale to nejlepší nakonec. Pakliže vás mrzí, že v pozdějších herních etapách, jež jsou z pochopitelného důvodu delší a obtížnější, jste sami jako ten kůl v plotě, zkuste zapojit druhý ovladač do PS2 a stisknout na něm tlačítko Start – a voila!
Klonoa 2 nemá žádný významnější nedostatek, snad jen tolik, že už to tady víceméně všechno jednou bylo a že se s možnostmi hlavního hrdiny (přes jistou variabilitu využití interakce s nepřáteli) určitě dalo naložit ještě o dost lépe. Na PS2.
Malou výhradu v tuto chvíli mám jen vůči místy hodně barvitému vyobrazení lokací, kde jste v souvislosti s kamerovým pohledem párkrát trochu dezorientovaní, pročež chvíli trvá, než pochopíte, co jak kterak.
Nicméně Klonoa 2 je dobrá plošinovka s příjemným hudebním doprovodem, která s postupně vzrůstající obtížností nabízí prima zábavu (byť poněkud jednotvárnou) a pár výborných nápadů (třeba motiv pronásledování a chytání vašeho soka) v 18 úrovních a za působivého grafického zpracování, jež rozhodně chytne malé i velké.
| Klonoa 2: Lunatea’s Veil |
| Výrobce/Vydavatel |
Namco |
| Platforma |
PlayStation 2 |
|
| Multiplayer: |
ne |
| Vibrace/Analog: |
ne/ano |
| Další ovladač: |
ne |
| Paměťová karta: |
ano, 366kB |
|
| Verdikt: |
Chytlavá plošinovka pro malé i velké v líbezné grafice a se stylovým hudebním zpracováním. Snad jen, že na PS2 bych čekal něco více komplexního i v tomto žánru. | |
|
jako odměnu za sebrání specifických symbolů či kumulací jednoho sta získaných krystalů. Nejenom tímhle pravidlem nemůže Klonoa 2 nepřipomenout ježatého Sonica z konkurenčního Dreamcastu, ale upřímně řečeno, Klonoa 2 je při velice podobných herních mechanismech dobře o třídu lepší než náš modrý ježek, a hned řeknu v čem. Především v inteligentním navržení pohledu kamery, která vás jen opravdu zřídkakdy nechá na takových holičkách, jako tomu bylo v . Dále je Klonoa 2 i lépe hratelnější a tudíž i záživnější.
De facto tak k vašemu postupu hrou využíváte toliko tři funkce. Směrový kříž či levý analog pro nasměrování pohybu, a dvě další tlačítka pro skok a přichycení blízko zevlujícího nepřítele. Tito se tady vyskytují v rozličných typech, což také determinuje vaši nutnou interakci s těmito nohsledy zla pro nutný postup dále. Jeden typ protivníka vám po jeho odchycení umožňuje např. vrtulníkový let, s druhým dokážete jako raketa proletět otvorem kdesi vysoko nad vaší hlavou (jen správně nasměrovat) nebo tady je takový, se kterým lze prorazit několik naštosovaných beden uzavírajících důležitý průchod.
překážkám - z čehož je můj dojem jednoznačně veskrze pozitivní (Namco tu opět zahanbuje Segu a jejich Sonica pro DC). V těchto lokacích nelze zastavit, jen zpomalit, ale uvedené schéma poskytuje vítaný adrenalinový prožitek. Kamerové záběry se přitom umně střídají, pohled zepředu vám např. dává lepší povědomí o vašich pronásledovatelích – velkých jakoby dravých rybách, kterým se musíte za pomoci směrového kříže vyhnout, apod. Obecně platí, že úrovně, které se vám hodně líbí, si můžete zopakovat (po dokončení hry nabízí menu inteligentní vstup do jakéhokoliv vybraného levelu, zatímco v průběhu dobrodružství se do žádané lokace musíte nejprve dopravit prstem po mapě),
což se hodí i z hlediska možnosti doplnění počtu Continue. V tomto případě však danou úroveň musíte vždy dokončit!! A co tady dále vlastně hledáte? Hvězdičky. Pokud sesbíráte 6 kusů těchto symbolů v úrovni (pro rychlý pohled na vaše aktivity v tomto směru stačí tlačítko R1) získáte ikonu jakési loutky. Za osm loutek se otevře speciální (či chcete-li bonusová) pasáž, v případě 16 loutek pak druhá. Pokud v každé úrovni nasbíráte 150 krystalů, získáte jako
bonus speciální obrázek do speciální galerie (celkem je jich 19). Ale to nejlepší nakonec. Pakliže vás mrzí, že v pozdějších herních etapách, jež jsou z pochopitelného důvodu delší a obtížnější, jste sami jako ten kůl v plotě, zkuste zapojit druhý ovladač do PS2 a stisknout na něm tlačítko Start – a voila!
