Plánované žně milovníků arkádových závodů se zdá se konat nebudou. Need for Speed: Pro Street nečekaně propadlo a vypadá to na jeden z nejhorších dílů celé slavné série. To Juiced je počinem o poznání mladším. Juice Games se s ním arkádové legendě snažili poprvé konkurovat v roce 2005 – přes řadu pozitivních prvků se jim však nepovedlo nastavit plnohodnotnou variantu. Hra však komerčně nepropadla, což se ukázalo být zásadní pro vznik pokračování, které si coby podtitul vzalo jméno americké tunerské show Hot Import Nights. Přínos je ale přinejmenším diskutabilní. Juiced
Na rozdíl od nejnovějších Need for Speed se autoři v Juiced 2 nepokoušeli zavést určité prvky realističnosti. Bohužel stále nepřišli na to, jak vytvořit opravdu zábavný arkádový model. Ano, auta mají neuvěřitelné zrychlení, sviští parádními rychlostmi, zatáčky není problém vybírat drhnutím o zeď, ale celé to působí až příliš neuvěřitelně. Arkáda sice má být fyzikálně přestřelená, je však chybou, když pocit z řízení nemá nic společného s auty. Tak daleko to sice v Juiced 2 nezašlo, některé momenty, jako bojování momentální boj o lepší místo, vyhledávání zkratek apod., vpumpují něco adrenalinu do žil – bohužel ale ne tolik, kolik bychom si přáli a už vůbec ne často.
VIDEO
Pochopitelně je možné navolit si jednotlivé závody a zajezdit si jen tak o pracovní přestávce, ale to nejlepší zažijete až v kariéře. Zde se mísí značné množství závodních variací. Nechybí klasické okruhy, eliminační či týmové boje, standardní drifty, ale i takové, kdy máte přímo na trati konkurenta. Obsahovou nálož dobře doplňuje velká spousta tratí, které jsou vyvedeny v tradiční undergroundové tématice. Závodí se tedy zásadně v noci, a to ve světových metropolích typu Říma, Paříže či Sydney. Pokud tu jsou nějaké dominanty těchto měst, je jich málo a hráč je v té rychlosti příliš dobře nerozezná. Výsledkem je tedy skutečnost, že jsou si tratě na první pohled snad až příliš podobné a k duhu jim rozhodně nepřispívá ani nepochopitelná absence civilního provozu. Jedinou interaktivitu tak tvoří sporadické zkratky.
Kariéra nebyla v prvním Juiced příliš dobře vymyšlená, ani vyvážená. Spočívala totiž v tom, že za vstup do každého závodu bylo potřeba zaplatit určitý obnos, přičemž po skončení jízdy došlo k drahému opravování vozu. Na tom by nebylo nic špatného, jen kdyby se někdy po polovině hry peníze nestaly hodně nedostatkovým zbožím. Nastal problém vůbec s tím, abyste se dostali do závodu. To nyní odpadá. Chechtáky využijete už jen na sázky se závodníky a ty nejsou povinné. Kariéru navíc zpestřují různé dílčí cíle, jako je například určité umístění v tom kterém závodě či dokončení několikrát za sebou na samotné špici.
Postěžovat si musíme na obtížnost. V počátcích je spíše směšná. I Juiced 2 podlehlo starému nešvaru Need for Speed, tedy upravování rychlosti oponentů vůči vaší jízdě. Pokud tedy vedete, buďte si jistí, že soupeři vám budou v patách maximálně o několik sekund. Stejné je to ale i v opačném gradu – vyrobíte-li chybu, všichni se přes vás přeženou, ovšem jakoby kolegiálně zpomalí, takže nemáte žádný problém s doháněním. Za tímto účelem také vyrábí neuvěřitelné chyby – když na to přijde, tak i na cílové rovince.
Ovšem v pozdějších fázích kariéry začíná být problém vyhrát. Konkurenti se vám totiž opravdu drží za ocasem, a i když jedete obstojně, tak si vás klidně v poslední zatáčce dovolí předjet. Z obtížnosti se oslím můstkem přeneseme k vychvalované serepetičce, kterou je tzv. DNA závodníků. Každý z nich, tedy i vy, má ohodnoceny nejrůznější vlastnosti, jako je například touha vsázet se, popřípadě schopnost přestát různé strkanice na trati. Na papíře to zní slibně, bohužel se ale autorům nepovedlo data převést do samotné hry. Paradoxně pak vyhrávají nýmandi s velmi nízkým hodnocením nad největšími borci – žádný signifikantní klíč tu tedy není. Vlastnosti by se navíc měly jejich vyznáváním na dráze zlepšovat, naneštěstí ani to není patrné.
Juiced 2 nepostrádá tuning, která je vzhledem ke spojení s již zmíněnou show na poměrně solidní úrovni. Nejrůznějších zlepšení, jak chování vozidla, tak jeho vzezření, tu naleznete velikou spoustu, a byť editory nejsou zrovna dobře ovladatelné, nakonec si vytvoříte zajímavý bourák. Samozřejmě na to potřebujete peníze, stejně jako na nakupování nových aut, ovšem jak už jsme zmínili, tentokrát nebudete mít problém s jejich získáváním.
V závodní nabídce jsou asi nejvýraznější položkou drifty. V nich se chování jakéhokoliv vozu jako mávnutím kouzelného proutku mění. Z relativně stabilní káry se rázem stane mrcha reagující na sebemenší polechtání směrové klávesy. Samozřejmě jde především o driftové projíždění opravdu klikatých tratí, ovšem zpočátku budete mít co dělat, abyste neťukli do mantinelů. Nějakou dobu vás to nejspíše bude frustrovat, ale záhy zjistíte, že jde o možná nejzábavnější mód z celé hry.
U arkády je důležité i grafické zpracování – aby všechny ty barvičky hezky hrály dohromady, tunerské díly pěkně vyhlížely na voze a pochopitelně aby se to celé dobře a svižně hýbalo. Juiced 2 tyto předpoklady z větší části splňuje. Ačkoliv nejde o žádný technologický zázrak, je na hru sympatický pohled. Navíc není třeba těch nejvýkonnějších mašin, abyste ji rozběhli. Zvuky motorů však často připomínají spíše babiččin šicí stroj než bouráky se stovkami koní pod kapotou. Soundtrack je pak věcí vkusu, nám se docela líbil.
Kolem a kolem je třeba konstatovat, že Juiced 2 nevyužilo historickou možnost a nepřekonalo Need for Speed v roce, kdy je tento závodní fenomén velice zranitelný. Nelze tak úplně přesně říci, která z obou her je lepší. Každá vstupuje do arkádového světa z trochu jiné strany, výsledky ale zdaleka nejsou takové, jaké bychom si představovali. Fyzikální model Juiced 2 je ve většině případů až příliš přestřelený a neuspokojivý. Na druhou stranu tu hráči naleznou dostatek obsahu a na krátkou dobu, především v on-line módu, snad i tu zábavu.
