Pan Disney by se možná divil, kdyby zjistil, kam až jím založená společnost dospěla. Stále ještě se věnuje nejmenším filmovým divákům, ale snímky jí produkované jsou již trošku jiné. Její pracovníci se sice ještě stále věnují převážně animovaným filmům, ale i sem pronikl technologický pokrok. Je odzvoněno ručním kresbám, nastupuje doba počítačových animací. Pryč je Sněhurka a sedm trpaslíků, sbohem buď Slůně Bimbo. Vítej, roztomilý dinosaure Aladare.
Jedna věc se ale asi nikdy nezmění. Ať se stane, co se stane, nikdy nepřestanou Disneyho továrny na sny vyrábět pohádky, které pohladí nejednu dětskou duši. Kdo neviděl film Dinosaur, podle kterého je zpracována i dnes recenzovaná hra, ten by mohl namítnout, že se přeci nejedná o pohádku. Ale je tomu skutečně tak, i když se odehrává o mnoho milionů let dříve, než se na Zemi objevila první princezna. Nechybí zde totiž pohádková zápletka, pohádkový děj, pohádkové rozuzlení a vůbec žádný z rysů, které s pohádkami spojujeme. Ergo kladívko, je to pohádka. A jako na takovou je na ni nutno pohlížet - i co se počítačové hry týče. Raději to zdůrazňuji zde na začátku, aby nedošlo k nějakému nedorozumění. Je totiž dobré mít stále na paměti, že pohádky jsou pro děti, čemuž musí odpovídat obtížnost hry, grafika, hratelnost i vše ostatní, co je v recenzích hodnoceno. Naše ratolesti mají přeci jen na zábavu jiné nároky, než jaké na ni klademe my sami :o).
Jak možná víte, Dinosaur spadá svým zpracováním do žánru akčních adventur. To je poněkud nezvyklé, protože tento druh počítačových her bývá až na řídké výjimky určen spíše pro starší hráčskou generaci. A když už se nějaká "dětská 3D akční adventura" objeví, jen málokdy o ní lze říci něco dobrého. Příkladem zde může sloužit být nedávno recenzovaný Chicken Run, který šel nejlépe charakterizovat jedním slovem jako nedotažený. Disneyho výtvor je naštěstí jiný. Ačkoliv již nejsem (bohužel) malé dítě, abych mohl vše posoudit jak se patří zblízka, považuji Dinosaura za jednu z nejlepších akčních adventur všech dob. Samozřejmě, že jen co se týká těch určených pro mladší věkovou kategorii.
Hrát budete za tři různé postavy. První je pochopitelně Aladar, mladý dinosaurus s pohnutým osudem. Společnost mu dělají malá opička Zini a ptakoještěr(ka) Flia. Všichni tři mají různé speciální schopnosti, takže jen společnými silami mohou dosáhnout svého cíle - dostat se z meteorem zpustošené země do, řečeno slovy klasika, země mlékem a strdím oplývající (i když netuším, co by dělali s mlékem, a o strdí mám jen mlhavé představy). Někdy tedy bude zapotřebí Ziniho mrštnosti, jindy Fliina letu, často pak také Aladarovy síly. Dinosauříka lze také používat jako razicího štítu, protože jeho ráně hlavou neodolá ani mnohá skála, o stromech nemluvě. Zini je oproti tomu schopen podle stop určit, zda jsou před vámi přátelé či hroziví dravci, a Flia 
dokáže odhalit různá nebezpečí, jako jsou například nestabilní skalní římsy, pohyblivé písky apod. Navíc později dokáže zraňovat nepřátele i ve chvílích, kdy jsou ještě daleko mimo dohled, což je více než užitečné.
Tím se dostáváme k otázce nepřátel. Těch měli naši hrdinové v pravěké krajině opravdu mnoho. Jedná se o různé druhy dravých ještěrů, mezi kterými nechybějí ani létající druhy, a mnozí z nich jsou opravdu více než nebezpeční. Naštěstí každá z vašich tří postav s nimi dokáže bojovat, více či méně úspěšně. Aladar se spoléhá na svou sílu a jeho "hlavička" či šlehnutí mohutným ocasem dokáže být pro mnohé slabší protivníky smrtelné hned po první ráně. Zini se spoléhá spíše na útok z dálky a hází po dravcích kameny. Málokdo by řekl, že taková malá opička může házet tak přesně a hlavně nebezpečně. Specifický způsob boje má i Flia, která se na protivníky vrhá střemhlav a zase mizí v oblacích dříve, než si vůbec kdo stačí všimnout, co se to vlastně stalo.
Jenže ono se v Dinosaurovi nebojuje jen proti normálním dravcům. Soupeříte i s přírodou, okolím, nezřídka také s časem. Ne pokaždé zvítězíte hned na první pokus. Pak vám nezbývá nic jiného, než zatnout zuby, přilepit oči na monitor a zkoušet, zkoušet, zkoušet co to dá, dokud se vám nepodaří úkol splnit. K dobru můžeme tvůrcům přičíst, že se většinou nejedná o nějaké příšerné logické 
chytáky, které nemá dítě šanci vyřešit. Valnou většinou se spíše jedná o to, že si musíte uvědomit, co vlastně všechno vaše postavy umějí, jaké mají schopnosti a co s nimi můžete provádět. Také se vyplatí poslouchat, co na začátku mise říkají, protože v jejich slovech se nezřídka ukrývá klíč ke zdárnému dospění k cíli. Pokud tedy nějakou věc opakujete podesáté, nevzdávejte se. Zkuste to znovu, ale nějak jinak. Většinou bývají řešení až dětinsky prostá, jen ne zřejmá na první pohled.
Ve hře se také setkáte s poměrně výraznými RPG prvky. Za každý splněný úkol či zabitého nepřítele získáváte určitou zkušenost. Jakmile ta dosáhne určité výše, postoupíte na další úroveň. Tím pádem se vám zvýší počet životů, vaše útoky budou způsobovat větší zranění a zlepší se vaše speciální schopnost. Ta v případě Alazara znamená manipulaci s většími předměty (a zařazování protivníků do Encyklopedie :o) ), Zini se lépe vyzná ve stopách a Flia si lépe poradí s pastmi. Bohužel, i jako v ostatních RPG, i tady budete stát proti stále více a více zapeklitějším problémům, takže vaše situace se nebude se zvyšujícími se úrovněmi zjednodušovat, ale spíše naopak (vlastně jaké "bohužel", tak to přeci má být :o) ).
Jak vidno, Dinosaur na mě nezapůsobil nikterak špatně. Obtížnost je na přiměřené úrovni, jednotlivé mise jsou poskládány do celistvého příběhu scénami přebranými přímo z 
filmu a hratelnost je přiměřená věku primární cílové skupiny tohoto titulu. Aby ale byla recenze kompletní, je ještě zapotřebí se zmínit o takových těch drobných zbytečnostech, jako je použitý engine, grafické zpracování, hudba, zvuky atd. Tak tedy - engine je poměrně kvalitní, až na občasné problémy s překreslováním textur jsem na větší problémy nenarazil. Řečeno jinými slovy - většinou se setkávám s horšími. Grafika není přehnaně detailní, ale je na dostatečné úrovni a odpovídá požadované konfiguraci. Ta ostatně není nikterak vysoká, dokonce je možné říci, že na dnešní standard až zbytečně skromná. Zvuková stránka se pohybuje kolem dnešního průměru, možná i trošku pod ním, ale ne příliš výrazně.
Jak tedy bude znít verdikt? Když se na Dinosaura podívám očima dospělého, zdá se mi jako kvalitní akční adventurka, která nikoho neurazí a mnohý z nás se u ní může dobře pobavit. Ale když se pokusím na tu samou hru podívat očima dítěte, které právě přišlo z biografu, ve kterém shlédlo filmovou předlohu, přijde mi Dinosaur jako splněný sen. Pokud tedy doma máte ratolest, která podlehla kouzlu Disneyho animovaného filmu (nebo se za takovou sami považujete, vždyť mládí kvete v každém věku), pak mohu tuto hru vřele doporučit.
| Dinosaur | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
