Animal Crossing: Wild World patří ke hrám, které zkušeným hráčům mohou připadat přinejmenším zvláštní. Neobsahuje nějaký konkrétní cíl a dá se hrát prakticky neomezeně dlouhou dobu, čímž může některé „obvyklé“ hráče přivyklé příběhu, questům či soubojům s různými bossy odrazovat. Ve skutečnosti jde však jen o nepochopení podstaty jejího obsahu, neboť jak The Sims, tak i Animal Crossing je vlastně takový nekonečný seriál pro lidi, kteří si navykli se místo televizí bavit herní konzolí. Mateřská firma Nintendo tuto hru nazývá „komunikační“, což mluví samo za sebe.
Z hlediska obsahu je Wild World konverzí původního, více jak dva roky starého Animal Crossingu pro Nintendo GameCube. Jediná podstatnější změna, kterou DS verze nabízí, je online hraní. Kdo tedy měl tu čest se zmiňovanou GC předlohou, Wild World jej může překvapit maximálně některými úpravami ovládání, které je díky dotykovému displeji a stylusu intuitivnější a pohodlnější.
Variabilita hry je skutečně obrovská, nakonec je to její hlavní pilíř.
Hra je v podstatě takovými The Sims ze světa zvířat, nakonec to už napovídá samotný název hry. Její podstata není nijak hluboká, ale přitom je zábavná a návyková. Jedná se o obyčejné „žití“ ve městě plném zvířat. K tomu patří hlavně navazování mezilidských (tedy spíše mezizvířecích) vztahů, založení, zvelebování a udržování vlastního hnízdečka (doupěte, nory) a v neposlední řadě také společenský život. V těchto ohledech jsou možnosti, které hra nabízí, skutečně široké a hlavně zábavné. A s různým smýčením v domě a kolem něho se pojí i jedna úvaha - nakolik hráčům přijde zábavné uklízet se svou videoherní postavou, když právě videohry jsou tím správným únikem před úklidem v reálném světě?
Možná to zpočátku nemusí tak vypadat. Proč nakonec dělat ve hře něco, co v opravdovém životě obvykle není moc zábavné? Teď
mluvím o uklízení a dalších domácích pracích. Je to jednoduché - v Animal Crossing je jednak činnost každého zvířátka docela roztomilou pokoukanou a navíc život ve městě je zpodobňován do velkých detailů, takže vám tyhle stereotypní činnosti vlastně
přijdou naprosto přirozené.
DS verze Animal Crossing přináší jako největší trumf možnost online hraní.
Hra začíná vaším příjezdem do města, při němž se octnete v taxíku starého známého staříka z GC verze jménem Kapp´n. Ten pomocí několika otázek určí vaše pohlaví a vzhled, takže podcenění se nevyplácí. Začátky jsou vždy těžké, i Wild World na startu nabízí „příjemnost“ v podobě několikatisícového dluhu místnímu magnátovi Tom Nookovi. Ten vám
totiž v návalu dobrosrdečnosti zajistil bydlení, ovšem obchodnický duch se v něm nenechal udusit, a tak za něj chce slušně
zaplatit. První úkoly tak budou plynout hlavně od něj.
S bydlením se pojí asi nejvíce motivující prvek hry. Vybavit, rozšířit a celkově zútulnit vaše útočiště totiž není jednoduché. A to nemluvím pouze o finančních obtížích. Když už budou nějaké peníze k dispozici, hra z celého procesu udělá
menší boj tím, že vás zahltí takovým množstvím nábytku, který lze koupit, že nerozhodní hráči nejspíše trošku cuknou.
|
Variabilita hry je skutečně obrovská, nakonec je to její hlavní pilíř. Pomocí dotykového displeje je možné navrhovat střihy a vybírat látky a stát se tak malým zvířecím módním návrhářem. Dále je možné stylusem psát dopisy, kreslit plakáty a další vylomeniny. Když se vám dostane do ruky prak, nejenže se můžete pokoušet sestřelovat z oblohy různé předměty, ale terčem se samozřejmě mohou stát i jiné postavy.
Stejně jako v GameCube verzi je u Animal Crossing: Wild World důležitým faktorem reálný čas. Městečko tak hráčům nabízí pravidelné i jednorázové události, kterých se podle svého rozhodnutí mohou nebo nemusí účastnit a čas od času do něj zavítají i potulné postavy, aby jeho klidný život trošku rozptýlily. Často se tak může stát, že zapnete DSko jen proto, abyste zkontrolovali nově naplánované události a atrakce.
|
Stejné jako GameCube verze
Stejné jako GameCube verze | Animal Crossing: Wild World | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
