Loňský rok byl, co se týče akcí z 2. světové války, rozhodně zklidněním. Trh jasně ukázal, že už je všemi těmi vyloděními v Normandii, bitvami u Stalingradu, případně dobýváním Berlína přeplněn a jeho pozornost se upnula jiným směrem. To však ani omylem neznamená, že bychom už na hutnou střílečku s námětem tohoto olbřímího konfliktu nenarazili – ve vývoji jich je pořád dostatek. Pozornosti se pak těší především ty, jež nesou profláklá jména, jako Call of Duty, Brothers in Arms, ale samozřejmě i Medal of Honor, který se pomalu ale jistě stává videoherním evergreenem, jednou z nejúspěšnějších sérií EA a také seriálem, jehož jednotlivé díly napříč všemi platformami nespočítá ani aprobovaný matfyzák. Je to právě další pokračování Medal of Honor – Airborne, o kterém pojednávají následující řádky. Důvod je prostý: ačkoliv jsme veškeré sliby vývojářů dělili dost vysokými čísly, pořád nám zbylo tolik zajímavého, že jsme si nemohli pomoct a preview zkrátka a dobře sepsali.
Aby byl parašutistickému řemeslu vystavěn opravdový pomník, nebyla opomenuta ani Varsity – pro jistotu největší parašutistický výsadek všech dob.
Světe div se, ale Airborne začne, kde jinde než – v Normandii. Vidíme vaše škodolibé výrazy a slyšíme i ono brebtání pod vousy, i my už jsme informátory z EA, když spustili s takovou, posílali do horoucích pekel. Naštěstí ještě předtím stačili vyslovit nám velice dobře známý pojem Neptune, který záhy znegoval zpolitizované vylodění na Omaha Beach a vybarvil před námi napínavý obrázek parašutistů, kteří ještě před dnem D seskočili do týla nepřítele, aby pro ostatní vyčistili cestu až do vnitrozemí Francie. Další operace už naštěstí nejsou opředeny tolika konotacemi, přesto jde o historicky významné milníky. Pokud jste na hodinách dějepisu dávali trochu pozor a neučil vás zrovna fašista, měli byste znát Market Garden, kde šlo o zajištění významných belgických komunikací, především pak mostů, Husky odehrávající se na Sicílii, pro trochu větší fajnšmekry pak bude herně snad ještě nezpracovaná záchranná akce v časovém presu - Avalanche. Aby byl parašutistickému řemeslu vystavěn opravdový pomník, nebyl opomenut ani Varsity – pro jistotu největší parašutistický výsadek všech dob.
Pokud jste počítali správně, vyšla vám rovná pětice akcí, což je také definitivní počet. Trochu málo, říkáte si? Nelze než souhlasit, na druhou stranu bychom si každou operaci měli vychutnat dvěma páry očí. Zahrajeme si jak za průzkumníka s úkoly spíše stealth rázu, tak samotného parašutistu, který rozpálí svůj kvér skutečně doběla. Přesto si neděláme přehnané naděje a Airborne jednoznačně prorokujeme úděl moderních FPS, obzvláště od EA, tedy ukrutně krátkou herní dobu, sotva dosahující deseti hodin. Oč kratší však hra bude, tím se zvýší její nelinearita. Z úst PR manažerů největšího vydavatelského domu na světě s jednoznačnou pověstí to zní jako hodně nepovedená pohádka, jenže vedle planých slibů jsou nám představovány i víceméně funkční mechanismy, jimž nelze nevěnovat pozornost. Velkého významu se dočká již několikrát zmíněný parašutismus. Hned několikrát se totiž, ještě před započetím samotné akce „po svých“, ocitnete na palubě nad výsadkovou zónou kroužícího letounu. Zde budete svědky mnoha emotivních scén, veskrze způsobených vašimi spolubojovníky, kteří jsou přeci jen pořád prostými lidmi a bojí se seskočit do temného 
pekla (pro umocnění atmosféry i v rámci věrnosti reáliím bude spousta misí ve tmě), jen občas přerušeného zářivým výbuchem. I hráč se tam bude muset jednou vrhnout…
Hned několikrát se totiž, ještě před započetím samotné akce „po svých“, ocitnete na palubě nad výsadkovou zónou kroužícího letounu.
A právě při seskoku se přímo opojíte minimálně zdáním volnosti. Pod vámi je dynamické bojiště, přičemž je jen a pouze na vás, kde se na něm rozhodnete přistát a začít tak svou misi. Bude záležet i na chvíli, kdy rozevřete padák – bude-li to moc brzy, uvidí vás nepřítel, v případě pozdního otevření zase hrozí zranění. Po pravdě tak úplně nevěříme slibu, že budeme moci přistát úplně KDEKOLIV, a to z jednoho důvodu, kterým není nic jiného než vyváženost úrovně. EA by museli vytvořit naprosto skvělou umělou inteligenci, která by dokázala reagovat na úplně neočekávané situace, což by se sice teoreticky podařit mohlo, na druhou stranu není tato společnost proslulá velkými inovačními skoky. Takže bychom to nakonec viděli spíše na několik předdefinovaných stanovišť, kam vás padák zanese, pokud zvolíte aspoň trochu přibližný směr. Může tak být třeba pět startovních pozic, nikoliv
nekonečno. Ale upozorňujeme, že jsme si tady čistě zaspekulovali, pochopitelně však na základě zkušeností, jež jsme v obsáhlé historii akcí z 2. světové nasbírali. Třeba to ale nakonec dopadne tak, jak moloch slibuje, tedy naprosto dynamická, pouze na základních podnětech závislá umělá inteligence, starající se o vytváření a přesun front na pokaždé zcela jiných a neočekávaných místech. Hráč k tomu všemu přijde jako slepý k houslím a jednoduše se zapojí. Pohled skeptika: zní to až příliš jako rajská hudba, než aby to byla bezezbytku pravda. My nastínili jen jeden možný háček – kde bude ten skutečný se ukáže až s vydáním plné verze.
Zbytek už v zásadě nemůže ničím překvapit, ačkoliv i zde jsou patrné pokusy o pohyb směrem vpřed. Akce má být samozřejmě maximálně intenzivní, záživná a vůbec všechny emoce budící…bla bla bla. Mnohem zajímavěji zní možnost vylepšování zbraní, ať už jde o montáže nejrůznějších doplňků ve stylu dalekohledu nebo prostě jiné munice. Abyste si tohoto komfortu mohli dopřát, budete však muset s danou zbraní dostatečně dobře zacházet, což se stane jen častým používáním. Ano, lehké RPG prvky jsou vždy vítané.
Třeba to ale nakonec dopadne tak, jak moloch slibuje, tedy naprosto dynamická, pouze na základních podnětech závislá umělá inteligence, starající se o vytváření a přesun front na pokaždé zcela jiných a neočekávaných místech.
Zpracování by mělo konečně dosáhnout kýžených met next-genu, a to nejen na konzolích, ale i hodně rychlých PC. I kooperace živých hráčů bude vlastníkům počítačových verzí konečně dopřána. Medal of Honor: Airborne tak vypadá více než jen lákavě. Naneštěstí je EA planými sliby tak nechvalně opředené, že všude hledáme možný problém a nevěříme slepě všem jejich výrokům. Pak můžeme být jedině příjemně překvapeni – doufejme, že budeme.Index očekávání: 80%
