Čekalo se dlouho, ale nový díl Cube Escape stojí zato. Stejně jako v minulých kapitolách této série adventur i tady se potýkáme s depresemi, alkoholismem, vinou a také trochu mysticismem. Děj je stejně obtížně pochopitelný, jako dřív a hádanky… Inu, ty jsou ještě obtížnější.
Pokud sérii neznáte, tak vězte, že úkolem je dostat se z místnosti, ve které jste uzamčeni. Na každé ze čtyř obrazovek je nespočet na sebe navazujících puzzlů a tentokrát je jich tolik, že se člověku skoro až udělá nevolno. Jakmile jednu vyřešíte, objeví se nová.
Ovšem, jen díky umu autorů se ani na vteřinu ve všehc těch mozkových závitech a převodech neztratíte. Ano, můžete se zaseknout, ale stačí trochu uvažovat a možná řešení vám vyvstanou na mysl. Třebaže bizarní a velmi symbolická, hra i hádanky dávají smysl. Bravo.
Nové je v případě Paradox namluvení postav (i vnitřních monologů hlavní postavy) a také hrané filmečky. Nevídaná je taktéž délka. Tam, kde předchozí díly série končili, je Paradox teprve ve své první třetině. Několik možných konců je pak třešnička na celém tom potěšení.
Pokud jste s předchozími díly nepřišli do styku, vůbec to nevadí. Jakési celkové dějové pojítko sice existuje, ale není nijak důležité. Každý díl zatím měl vlastního hrdinu i děj a tak tvoří samostatné dobrodružství. Paradox je na tom stejně. Tak si bez výčitek užijte rovnou to nejlepší, co série nabízí.
