Sami autoři popisují Monster Sanctuary jako dítě, které by vzniklo, kdyby se potkala herní série Pokémon a Castlevania. A musím uznat, že uhodili hřebík na hlavičku. Tato dvourozměrná plošinovka je plná taktických soubojů, ve kterých nestačí používat jeden druh útoku.
Na počátku máte jedinou příšerku, ale postupem času si ochočíte další. Nejprve je ale třeba je porazit v souboji. Každý nepřítel, kterého potkáte, má své silné stránky a slabiny. Logicky tak na ohnivého ptáka zaútočíte vodním kouzlem, které způsobí nejvyšší zranění.
Všechny příšerky mají několik druhů útoků a schopností, které si při postupu na novou úroveň zlepšují. Podobně jako třeba v Diablu jsou schopnosti větveny do stromů. K útoku drápy tak mohou přidat kradení života.
Ale to není všechno. Na mazlíčky můžete také navěšet různé druhy zbraní a brnění a zvýšit tak jejich šance na vítězství.
Souboje jsou velice zábavné a napínavé, ale bohužel se mnohdy nedají přeskočit. Mapa je poměrně lineární a tak se potyčce nelze vyhnout. Ačkoliv hra nabízí možnost utéct z boje, v devadesáti procentech případů to není možné. A porážet tu samou grupu hromových prasat je triviální.
Nebýt dost limitované mapy, která nenabízí moc možností k odbočení z hlavní trasy, byl by Monster Sanctuary skoro bez chyby. Tento nedostatek sice zachraňují zábavné souboje, ale i tak má člověk pocit, že ho hra až příliš tlačí tam, kam sama chce.