Čísly to podložené nemám, ale řekl, bych že společně se Solitairem je Hledání min (v originále Minesweeper) jednou z nejhranějších počítačových her vůbec. Jeho primitivní pravidla, náhodně generované hádanky a snadná dostupnost z něj dělá ideální obědové rozptýlení pro kancelářské „krysy“, snadný únik prokrastinujících z doby před rozšířením sociálních sítí
Na nejtěžší obtížnost je hledání min docela zdlouhavé.
Základy hry položil už v roce 1983 jistý Ian Anderson, pořádně jí však zpopularizovali až programátoři Microsoftu Robert Donner a Curt Johnson. Ti z ní udělali automaticky instalovaný doplněk Windows, kde si získala masovou popularitu. Až tak velikou, že v roce 2001 vzniklo hnutí, které požadovalo její zákaz, prý je totiž svým tématem necitlivá k obětem nášlapných výbušnin. V Itálii proto hru znají pod názvem Flower Field, místo min se v ní nesmí šlapat na květiny.
Každopádně z Hledání min se stal takový fenomén, že se o něm americký novinář Kyle Orland rozhodl napsat celou knihu, jejíž první kapitolu zveřejnil na serveru Ars Technica. Podařilo se mu vyzpovídat tehdejší zaměstnance Microsoftu, a nabízí tak jedinečný vhled do tehdejší firemní kultury softwarového giganta.
Charles Fitzgerald, který byl počátkem 90. let zodpovědný za „zábavní“ funkce vznikajícího operačního systému Windows 3 (který většina uživatelů zná až od verze 3.11), se domnívá, že snad žádnou jinou aplikaci tak důsledně „neotestovali“ jako právě Hledání min (mimochodem, tady si ji můžete zahrát třeba hned).
Solitaire je z hlediska času jedna z nejpoužívanějších aplikací od Microsoftu.
Lidé se pokoušeli dohrát hru na nejtěžší obtížnost, a když se jim to nedařilo, tvrdili, že je ve hře chyba. „Kdykoli někdo tvrdil, že našel bug, požádal jsem ho, aby mi poslal snímek obrazovky, a pak jsem mu musel ukázat, kde udělal logickou chybu on,“ vzpomíná dodnes programátor Donner.
Mánii kolem hry neunikl ani sám spoluzakladatel Bill Gates, který se prý stal na hře téměř závislý. „Jednou mi od Billa přišel e-mail, že hru na nejjednodušší obtížnost (což znamená nejmenší velikost herní plochy, jinak jsou pravidla stejná – pozn. red.) dokončil za 10 sekund a jestli je to prý dobré,“ vzpomínal tehdejší produktový manažer Bruce Ryan. Když mu odpověděl, že je to velmi dobré, protože nejlépe to do té doby někdo stihl za osm sekund, podnítil tím Billovu soutěživost. Ta se ovšem brzy vymkla z kontroly, až tehdy Gatesova budoucí žena Melinda prosila vývojáře, aby s ním už nadále své výsledky nesdíleli, protože ho to prý odvádí od práce. I sám Gates si toho byl vědomý, a tak raději Hledání min ze svého počítače odstranil. Jelikož však zůstával v práci do noci, občas si „ulítl“ na vypůjčeném stroji.
Bill Gates pije vodu, která ještě před pěti minutami byla součástí lidských exkrementů.
„Jednou v neděli odpoledne jsme od Billa dostali e-mail, kde se psalo: ‚Hele, myslím, že jsem právě získal nový rekord. Je na počítači v kanceláři Mikea Hallmana (tehdejšího prezidenta Microsoftu – pozn. red.),“ vybavil si Ryan a pokračoval: „Tak jsme tam šli, bylo sedm večer. Hallman byl bývalý manažer Boeingu a nebyl to zrovna člověk, který by měl rád humor, takže představa, že tam Bill sedí po práci a pak jde do prezidentovy kanceláře, aby si mohl zahrát Hledání min, byla prostě divná.“
S Gatesovou posedlostí (nakonec se mu podařilo stáhnout rekord až na 5 sekund) si nakonec dokázali poradit způsobem hodným opravdových IT nerdů. Ryan totiž vytvořil makro, které okamžitě po startu hry aktivovalo políčko vlevo nahoře a poté okamžitě restartovalo hru.
Jak vidíte, vybrat zajímavé obrázky k článku o Hledání min je obtížné.
Dříve nebo později musela přijít kombinace, kdy jsou všechny miny v pravém dolním rohu a k dokončení celé úrovně tedy bude stačit jen onen jediný „klik“. Nakonec čekání na správnou souhru okolností ani netrvalo tak dlouho. Když poté Gates viděl, jak snadno kolega dosáhl něčeho, o co se sám pokoušel dlouhé hodiny, napsal všem kolegům e-mail se zněním: „Technologie už zachází příliš daleko. Jestliže stroje dokážou dělat věci rychleji než lidé, jak si vůbec můžeme zachovat lidskou důstojnost?“ A aby to náhodou nevypadalo příliš pateticky, zavtipkoval ještě, že od teď budou soupeřit už jen na prostřední obtížnost.
Každopádně i tato krátká epizoda dokládá, že Gates neměl ke hrám despekt, a tak se ho nakonec podařilo přesvědčit, aby se Microsoft pustil do boje s japonskými herními systémy. Dnes je jeho Xbox více než důstojným soupeřem Sony i Nintendu.
Mimochodem o tom, že „hlavouni“ v Microsoftu mají ke hrám vřelý vztah, dodnes svědčí i šéf Xboxu Phil Spencer, který se nedávno pochlubil na svém twitterovém profilu, že získal každý achievement ve hře Vampire Survivors.
All current achievements completed. Fantastic game @poncle_vampire #VampireSurvivors #XboxShare https://t.co/LPqA5MZu3Q
