Soud smetl bizarní žalobu, navrhovatel by si prý měl zahrát Call of Duty

  • 12
Zakladatel společnosti Brooks Entertainment právně napadl mamutí vydavatelství Activision Blizzard za údajné neoprávněné použití jeho identity ve hře Call of Duty: Infinite Warfare. Soud tento od pohledu absurdní požadavek zamítl s tím, že kdyby si žalující strana alespoň na chvíli samotnou hru zahrála, sama by naznala, že je požadavek absurdní.

Nejspíše každý už někdy slyšel o absurdních žalobách, kterými se musí soudy v USA zabývat. Člověk nepotřebuje mít zrovna vystudovanou vysokou školu, aby naznal, že čerstvě uvařené kafe je horké a že mokrý pes by se neměl sušit v mikrovlnce, přesto se dá na takových stížnostech vydělat miliony dolarů.

Hlavním hrdinou Infinite Warfare není Shon Brooks ani Sean Brooks ale Nick Reyes.

Sice to v podobných případech nikdy není tak jednoduché, jak by snad mohlo na první pohled vypadat, nebudeme si ovšem kazit krásný den nabouráváním stereotypních představ o hloupých tlustých Američanech, ale naopak přidáme raději ještě další historku, která dokazuje, že USA jsou skutečně zemí neomezených možností.

Jistý Shon Brooks, podle svého LinkedIn profilu spisovatel, producent a CEO společnosti Brooks Entertainement, zažaloval mamutí herní vydavatelství Activision Blizzard, protože prý z něho bez jeho vědomí udělalo hlavního hrdinu dílu videohry Call of Duty: Infintie Warfare (viz naše recenze). A aby toho snad nebylo málo, vykradli údajně i nápady na jeho vlastní videohry Save One Bank a Stock Picker.

Už jen nápad patentovat si „naskriptovanou přestřelku v obchodním centru“ je absurdní.

Je vůbec s podivem, že se touto žalobou někdo vůbec zabýval (viz oficiální záznam), protože je na ní špatné snad vše, co vůbec jde. Samotné jméno Brooks je v USA v podstatě ekvivalentem jména Dvořák a jen v USA jsou takových statisíce. Postava ve hře se navíc jmenuje Sean a ne Shon a na rozdíl od žalujícího je to běloch. A aby toho snad nebylo málo, Brooks není ani hlavním hrdinou a v údajně vykradené „naskriptované přestřelce v obchodním centru“ z výše zmíněných her (jejichž existenci stejně nejde dohledat) se tato postava vůbec nevyskytuje.

Na celé pseudokauze je ovšem nejzajímavější oficiální vyjádření soudu, ze kterého musí mít každý hráč videoher radost. Právní zástupce žalobce si totiž prý mohl výše zmíněné skutečnosti snadno ověřit ještě před podáním žaloby, „stejně jako si je soud snadno potvrdil během první hodiny a půl hry.“ Jinak řečeno, kdyby si pan Brooks alespoň na chvilku zahrál Call of Duty, nemusel by teď platit soudní výlohy za absurdní proces.