I když se běloruská armáda v bojích na Ukrajině přímo neangažuje, zůstává Bělorusko jedním z hrstky států, které se v tomto konfliktu otevřeně postavily na stranu Rusů. „Poslední evropský diktátor“ Alexandr Lukašenko umožnil Rusům zaútočit ze svého území a tak ohrozit i hlavní město Kyjev. Nyní se spekuluje o tom, že k něčemu podobnému může již brzy dojít znovu.
Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu oznámili autoři oblíbené hry World of Tanks, že Minsk opouští.
Postsovětská země s téměř desíti miliony obyvatel proto čelí vážným mezinárodním sankcím, které se samozřejmě dotýkají i vývoje softwaru a tedy počítačových her. Bělorusko už opustily nadnárodní společnosti jako Intel nebo Amazon, ale i ty ryze herní, jako třeba CD Projekt nebo Wargaming, autoři populárních onlinovky World of Tanks. To je pro zemi, která do rozvoje informačních technologií v posledních letech silně investovala, (například tamní Hi-Tech Park měl být obdobou Sillicon Valley a největším technologickým centrem ve střední a východní Evropě), velikou ranou.
A vypadá to, že se krize bude dále prohlubovat, Lukašenko totiž podepsal zákon, kterým dočasně legalizoval pirátství duševních produktů, které pochází z „nepřátelských států.“ To v případě Běloruska nyní znamená prakticky celou západní civilizaci.
Týká se to všech produktů, které budou označeny jako „zásadní pro domácí trh,“ pod tuto vágní definici se ovšem může schovat prakticky cokoliv. Kromě klíčového softwaru pro mnohé ruské společnosti (například Windows) to může pokrýt i hry, filmy nebo třeba hudbu.
Běloruští hráči mohou buď pirátit, nebo se spolehnout na ruské vývojáře.
Celé opatření je v rámci současné vyhrocené situace vlastně i pochopitelné, ostatně k něčemu podobnému došlo loni i v Rusku (viz náš článek). Lukašenkovo řešení má ovšem háček a nevyplývá z něj, že tyto věci budou mít nyní v Bělorusku oficiálně zadarmo.
Magazín VICE si v textu zákona povšiml pasáže, podle které by se uživatelé neoficiálně získaného duševního majetku měli sami nahlásit úřadům a zaplatit za jeho používání poplatek. Nešel by ovšem původním autorům, ale na účty běloruských úřadů. Západní společnosti by se měly o peníze přihlásit a pokud to neudělají do tří let, propadnou takto získané peníze běloruskému státu. I kdyby to však někdo skutečně udělal, můžou si státní instituce ještě strhnout poplatek ve výši 20 %. Něco mi říká, že do boje s běloruskými úředníky se asi moc společnostem chtít nebude, ale kdo ví.
Nařízení je platné od 5. ledna letošního roku, jaké budou jeho skutečné dopady se teprve uvidí. Jeho platnost automaticky vyprší na konci roku 2024, v případě potřeby bude ovšem samozřejmě možné ho prodloužit.
