Integrovaná grafika: stojí to za pokus?

  • 7
Možná při koupi nových komponent přemýšlíte, jestli by se nedalo ušetřit na grafické kartě a koupit raději motherboard s integrovanou grafikou. Třeba už jsou tato řešení dostatečně výkonná, aby utáhla novější 3D hry...?

Nestojí to už za úvahu?
Čas od času, když člověk uslyší o nějakém novém integrovaném grafickém řešení s mnohoslibným názvem jako třeba Extreme Graphics, si znovu položí otázku, jestli už náhodou už výkonnost grafických obvodů integrovaných v čipsetu základní desky nedosáhla úrovně, která by uspokojila průměrného hráče. Stejnou otázku si nedávno položili chlapci ze serveru Tom’s Hardware Guide, pročež jsem se se zájmem začetl do výsledků jejich benchmarků.

Integrace grafiky nese těžké kompromisy
Ačkoli se dají slabé grafické karty koupit velmi levně, bezkonkurenčně nejlevnějším řešením přirozeně je (a zřejmě vždy bude) zakoupit základní desku s integrovanou grafikou. Jenže integrovaná grafika si s sebou vždy nese jeden handicap – musí používat systémovou paměť RAM. Z toho vyplývají dvě základní nevýhody. Za prvé, paměť používaná grafikou je přirozeně nedostupná pro procesor, takže velikost RAM se trvale snižuje o hodnotu specifikovanou uživatelem v BIOSu. S typickou velikostí operační paměti v současných počítačích (256 MB a více) tohle nemusí být až takový problém. Horší je sdílení paměťové sběrnice – i když se při použití DDR400 s duálním řadičem jeví rychlost paměti jako dostačující i pro náročné grafické operace, musíme si uvědomit, že o paměť a přístup k ní se v každém okamžiku dělí grafické obvody s centrálním procesorem a vzájemně se tak významně brzdí ve svých aktivitách.

Současná špička integrované grafiky
Klání se zúčastnily tři čipsety, jejichž integrovaná grafika je momentálně nejvýkonnější, přestože všechny zůstávají po stránce možností na úrovni DirectX 7. NVIDIA nForce2 IGP (základní deska Soltek SL-75MRN) je díky použitým obvodům GeForce4 MX 440 zřetelným favoritem, byť, jak už jsme mnohokrát poznamenali, je rodina GeForce4 MX „jen“ vybroušeným derivátem čipů GeForce2 (zajímavý je zejména podstatně vylepšený a rozšířený antialiasing). IGP lze v BIOSu přidělit až 128MB kus paměti. Kandidátem číslo dvě je Intel 865G (deska Gigabyte GA-8IG 1000 PRO), či lépe řečeno jeho grafické obvody nazvané honosně Extreme Graphics 2. Technicky je zajímavý tím, že používá při generování 3D scény zónový rendering (blízký příbuzný dlaždicového renderingu známého z čipů Kyro), a možností alokovat/uvolňovat k paměti nastavené v BIOSu ještě dalších až 32 MB (tedy celkem až 64 MB) s použitím technologie, kterou Intel nazývá Dynamic Video Memory Technology 2.0. Konečně zde máme SiS 651 (deska Shuttle FS51) a jeho grafiku Real256 (která je ve své o trošku rychlejší podobě Real256E k dispozici i v nejnovějším čipsetu SiSu 661FX). Zde máme v BIOSu na výběr alokaci 32 nebo 64 MB RAM a podle THG není jisté, zda Real256 vykonává instrukce T&L hardwarově nebo jen emulací v ovladačích.

Bez zajímavosti není to, že podle pozorování THG má ve vysokém rozlišení 1600x1200 při 85 Hz přijatelný obraz pouze grafika od Intelu. Čipy od SiSu i NVIDIE byly údajně jakžtakž použitelné v 1280x1024 a přijatelný obraz produkovaly až v 1024x768. Při vlastním testu bylo použito Pentium 4 3,06 GHz, 2x 256 MB paměti DDR333 CL2 (u SiSu jednokanálový, jinak dvoukanálový režim), jako doplňkové grafické karty Radeony 9200 SE 64 MB a 9800 PRO 256 MB (ovladače Catalyst 3.6) a Windows XP Professional SP1.

UT2003

Ušetřete radši na něčem jiném...
Z výsledků můžeme učinit několik závěrů. Jednak vidíme, že mezi nejvýkonnějšími kartami a integrovanou grafikou stále zeje propast zvíci mnohonásobku – na tom ale není nic překvapivého. Horší je, že naprostá většina nových (ale i ne zas tak nových) 3D her není na integrovaných grafikách hratelná; největší šance se chytit je samozřejmě u nForce2 IGP, kterážto si nevedla špatně alespoň v benchmarku hry Quake 3 Team Arena.

Pokud si je někdo absolutně jist, že vystačí s 2D hrami a občas si zahraje nějakou starou 3D záležitost, není ovšem důvod neušetřit. Kupujete-li nový počítač sekretářce, která přes vaše dlouholeté přesvědčování o krásách virtuálních světů stále hraje pouze pasiáns, bude integrovaná grafika rozumným řešením. Jste-li přece jen trochu na pochybách, kupte základní desku disponující slotem AGP, abyste v případě potřeby přece jen mohli sáhnout k upgradu. V počítači do „normální domácnosti“ však dle mého hlubokého přesvědčení nemá integrovaná grafika co dělat – snad jen jako záloha pro případ ztroskotání externí grafické karty.

Zdroj: Tom's Hardware Guide


Témata: Intel, virtuální