Nestojí to už za
úvahu?
Čas od času, když člověk uslyší o nějakém novém integrovaném
grafickém řešení s mnohoslibným názvem jako třeba Extreme Graphics, si
znovu položí otázku, jestli už náhodou už výkonnost grafických obvodů
integrovaných v čipsetu základní desky nedosáhla úrovně, která by
uspokojila průměrného hráče. Stejnou otázku si nedávno položili chlapci ze
serveru Tom’s Hardware Guide, pročež jsem se se zájmem začetl do výsledků jejich
benchmarků.
Integrace grafiky nese těžké kompromisy
Ačkoli se dají slabé grafické karty koupit velmi levně,
bezkonkurenčně nejlevnějším řešením přirozeně je (a zřejmě vždy bude)
zakoupit základní desku s integrovanou grafikou. Jenže integrovaná grafika
si s sebou vždy nese jeden handicap – musí používat systémovou paměť RAM.
Z toho vyplývají dvě základní
nevýhody. Za prvé, paměť používaná grafikou je přirozeně nedostupná pro
procesor, takže velikost RAM se trvale snižuje o hodnotu specifikovanou
uživatelem v BIOSu. S typickou velikostí operační paměti
v současných počítačích (256 MB a více) tohle nemusí být až
takový problém. Horší je sdílení paměťové sběrnice – i když se při použití
DDR400 s duálním řadičem jeví rychlost paměti jako dostačující i pro
náročné grafické operace, musíme si uvědomit, že o paměť a přístup
k ní se v každém okamžiku dělí grafické obvody s centrálním
procesorem a vzájemně se tak významně brzdí ve svých aktivitách.
Současná špička integrované
grafiky
Klání se zúčastnily tři čipsety, jejichž integrovaná grafika
je momentálně nejvýkonnější, přestože všechny zůstávají po stránce možností
na úrovni DirectX 7. NVIDIA nForce2
IGP (základní deska Soltek
SL-75MRN) je díky použitým obvodům GeForce4 MX 440 zřetelným favoritem, byť, jak
už jsme mnohokrát poznamenali, je rodina GeForce4 MX „jen“ vybroušeným derivátem
čipů GeForce2 (zajímavý je zejména podstatně vylepšený a rozšířený
antialiasing). IGP lze v BIOSu přidělit až 128MB kus paměti. Kandidátem
číslo dvě je Intel 865G (deska Gigabyte GA-8IG 1000 PRO), či lépe řečeno jeho
grafické obvody nazvané honosně Extreme
Graphics 2. Technicky je zajímavý tím, že používá při generování 3D scény zónový rendering (blízký příbuzný
dlaždicového renderingu známého z čipů Kyro), a možností
alokovat/uvolňovat k paměti nastavené v BIOSu ještě dalších až
32 MB (tedy celkem až 64 MB) s použitím technologie, kterou Intel
nazývá Dynamic Video Memory Technology
2.0. Konečně zde máme SiS 651 (deska Shuttle FS51) a jeho grafiku Real256 (která je ve své o trošku
rychlejší podobě Real256E k dispozici i v nejnovějším čipsetu
SiSu 661FX). Zde máme v BIOSu na výběr alokaci 32 nebo 64 MB RAM
a podle THG není jisté, zda Real256 vykonává instrukce T&L hardwarově
nebo jen emulací v ovladačích.
Bez zajímavosti není to, že podle pozorování THG má ve vysokém rozlišení 1600x1200 při 85 Hz přijatelný obraz pouze grafika od Intelu. Čipy od SiSu i NVIDIE byly údajně jakžtakž použitelné v 1280x1024 a přijatelný obraz produkovaly až v 1024x768. Při vlastním testu bylo použito Pentium 4 3,06 GHz, 2x 256 MB paměti DDR333 CL2 (u SiSu jednokanálový, jinak dvoukanálový režim), jako doplňkové grafické karty Radeony 9200 SE 64 MB a 9800 PRO 256 MB (ovladače Catalyst 3.6) a Windows XP Professional SP1.
Ušetřete radši na něčem
jiném...
Z výsledků můžeme učinit několik závěrů. Jednak vidíme, že
mezi nejvýkonnějšími kartami a integrovanou grafikou stále zeje propast
zvíci mnohonásobku – na tom ale není nic překvapivého. Horší je, že naprostá
většina nových (ale i ne zas tak nových) 3D her není na integrovaných
grafikách hratelná; největší šance se chytit je samozřejmě u nForce2 IGP,
kterážto si nevedla špatně alespoň v benchmarku hry Quake 3 Team Arena.
Pokud si je někdo absolutně jist, že vystačí s 2D hrami a občas si zahraje nějakou starou 3D záležitost, není ovšem důvod neušetřit. Kupujete-li nový počítač sekretářce, která přes vaše dlouholeté přesvědčování o krásách virtuálních světů stále hraje pouze pasiáns, bude integrovaná grafika rozumným řešením. Jste-li přece jen trochu na pochybách, kupte základní desku disponující slotem AGP, abyste v případě potřeby přece jen mohli sáhnout k upgradu. V počítači do „normální domácnosti“ však dle mého hlubokého přesvědčení nemá integrovaná grafika co dělat – snad jen jako záloha pro případ ztroskotání externí grafické karty.
Zdroj: Tom's Hardware Guide