Výkon XFX HD 4890 konečně na dosah
Radeon HD 4890 se právem řadí mezi nejlepší grafické karty současnosti. Nejedná se o žhavou novinku a tak si tato karta již našla své místo v nejednom herním počítači. Referenční karta je sice dobrá, přesto nadchází čas příchodu upravených modelů. Na scéně se totiž objevuje společnost XFX s kartou HD 4890 Black Edition.
Upravený Radeon od XFX se měl stát první kartou, která má pracovat na 1GHz. Bohužel právě v tomto případě se ukazuje, jak propastný může být rozdíl v datu, kdy je karta oficiálně uvedena na trh a kdy ji lze skutečně zakoupit. Zatímco ohlášení proběhlo více než před měsícem, v českých e-shopech ji neseženeme ani nyní. Situace by se měla ale v následujících týdnech zlepšit a tak nám nemůže nic zabránit se na tento skvost s odstupem podívat.
Specifikace karty mluví vcelku jasně, ale měsíční zpoždění nám může dát lepší pohled na skutečné možnosti karty. Jak známo základem každého Radeonu HD 4890 je jádro RV790, které pokračuje v tradici povedeného jádra RV770. Výchozí taktovací frekvence byla zvolena na 850MHz, ale AMD již při uvedení nezvykle prohlašovala, že pokořit hranici 1GHz s ním nebude problém. XFX skutečně splnilo tato očekávání a magickou frekvenci 1000MHz na jádru grafické karty nastavilo.
Opravdovým zádrhelem je skutečnost, že použité jádro je neustále vyráběno na 55nm technologii. Na vysokých frekvencích dochází k velkému ohřívání karty, což zkracuje životnost. XFX tak musela zvýšit otáčky chladiče a přidá garanci doživotní záruky (tedy do doby, dokud bude tento model vyráběn). Povětšinou se předpokládalo, že noví majitelé si přinesou XFX HD 4890 domů a pustí se stejně do dalšího taktování, čímž o záruku přijdou.
Na západ od našich hranic a v USA je již XFX HD 4890 k dostání. Plán overclockerů však nevyšel. Ukázalo se totiž, že s dalším taktováním těchto výkonných karet to není nikterak slavné. Drtivá většina přetaktovaných Radeonů HD 4890 pracuje stabilně jen do frekvence jádra 1066MHz. Není zatím zcela jasné proč, ale pokud je nastavena frekvence 1067MHz a vyšší, dochází k velmi rychlému zamrznutí grafiky. Přidání napětí tento problém neřeší a nepomáhá ani podchlazení karty na velmi nízké teploty. Vypadá to tedy, že se opakuje problém s VideoBiosem.
Přestože se bude jádro taktovat špatně, má XFX HD 4890 BE další přednosti, které není možné zapřít. Na stejné frekvenci jako jádro zde pracují totiž shader procesory a paměť. Grafika má 800 shaderů, přičemž používá kvalitní paměťové moduly GDDR5. Vyrábí se jediná varianta s 1GB paměti a 256bitovou sběrnicí. U tohoto typu pamětí je výsledná efektivní frekvence 4000MHz a podle názorů hráčů, lze paměti taktovat ještě o kus výše. Velkého vlivu na výkon se ale touto cestou nejspíše nedočkáte.
Na Radeonu HD 4890 je skvělé především to, že zde AMD předvedla, že je možné vydat highendovou kartu s velmi dostupnou cenou. Běžné modely se nyní u nás prodávají od 4200Kč. Za přetaktovaný model od XFX si budeme muset připlatit 1500Kč, což přibližně odpovídá získanému výkonu navíc. Podle testů zahraničních serverů je reálný výkon ve hrách o 17 – 22% vyšší oproti referenční kartě.
GeForce GT210 a 220 – pokrok který není pro hráče
Zatímco výrobci oprašují starší karty od AMD, nVidia se chystá uvést úplnou novinku. Do stolních počítačů totiž zamíří čerstvě dokončené grafické karty GT 210 a GT 220. Nízké kódy obsažené v zatím neoficiálních jménech již naznačují, že se o herní grafiky jednat nebude. Podle toho, jaké parametry v polovině tohoto týdne unikly z vývoje nVidie, by se měli těmto kartám hráči zdaleka vyhnout.
Dřívější nadšení z přechodu na 40nm technologii bohužel pomalu opadá. nVidia přiznala problémy svých grafických jader a ani laboratoře AMD nejsou s bezútěšnou situací zdaleka spokojeny. Kolik zmetků připadá na jedno funkční vyrobené grafické jádro ze strategických důvodů ani jedna ze společností nesdělila. Podle kontaktů ze závodů TSMC však připadají na jedno úspěšně vyrobené jádro tři až čtyři zmetky.
Oba velcí výrobci tak šahají po velmi malých a úsporných jádrech. Ta lze vyrábět v mnohem vyšším počtu, který by měl postačit na dostatek karet na trhu. Připravit se tedy můžeme na dvě grafiky, které jsou svými kvalitami neslučitelné s rozumnou podporou hardwarového 3D ve hrách.
GeForce GT210 bude mít pouze 24 shaderů a mizernou 64bitovou sběrnici. Na pracovních taktech zde příliš nezáleží a nVidia je nastavuje na 600MHz pro GPU, 1425MHz pro shadery a 800MHz pro paměti. Základní verze karty bude vybavena obyčejnými pamětmi DDR2 a za mírný příplatek bude k dostání i varianta s DDR3. Vždy by se mělo jednat o velikost 512MB. Výsledná cena by mohla být na hranici 1000Kč.
O druhé z grafických karet, GeForce GT 220, již lze alespoň říci, že s jistotou porazí integrované grafiky Intelu. V jádru má být tentokrát 48 shader procesorů a použita je konečně alespoň 128bitová paměťová sběrnice. Ačkoliv lze u 40nm technologie dosáhnout určitě více, nVidia nastavila jádro na frekvenci 625MHz. Shadery přitom poběží níže než u GT 210 (zřejmě 1375MHz) a paměti na 1375MHz. Dočkáme se i varianty s opravdovou grafickou pamětí – očekávat lze 1GB a příplatkové čipy GDDR3. Nejlevnější varianta vybavená čipy DDR2 by se měla prodávat za obdobnou cenu jako GeForce 9500GT (tedy cca 1100Kč).
Téměř by se dalo říci, že nVidia začne vyrábět grafické karty, které vyhovují jen minimu uživatelů. Tím zajistí, že si nikdo nebude stěžovat, že je karet nedostatek a současně získá alespoň nějaký zisk z uspěchané 40nm technologie. K pozitivům těchto grafických karet budou patřit výhradně minimální požadavky na energii. Rozšířená podpora DirectX na verzi 10.1 pak působí u nových karet spíše úsměvně.
Kvantové procesory jako hudba z daleké budoucnosti
S technologií výroby nových procesorů, která je takřka jako vystřižená z kultovní série Star Trek, pracují laboratoře univerzity Yale. Vznikl zde totiž prototyp kvantového procesoru. Nová technologie má lidstvo oprostit od všeobecné závislosti na křemíku a nahradit ho jinými prvky, které by umožnily zvýšení výkonu počítačů a nejlépe současně snížily jejich spotřebu.
Základní otázkou, které čeká na odpověď, je typ materiálu který nás má v budoucnu zachránit. Vlastnosti křemíku jsou totiž omezené a tak se hledá mezi nejrůznějšími formami uhlíku a začalo se dokonce i mezi kovy. Univerzita Yale tak nyní předvádí procesor vyrobený výhradně na bázi hliníku. Nad jeho skutečnými výhodami lze však vznášet pochybnosti.
První hliníkový procesor má pouze dvoubitovou architekturu. Že takovou neznáte? Není se čemu divit, protože klasické počítače a dokonce ani kalkulátory nic podobného nikdy nepoužívaly. Vědci působící na univerzitě zatím nemají prostředek kterým by dokázali procesor vyrábět v pokročilé miniaturizaci. Předvedli však, že jde na tomto v poměru k běžným procesorů obřím prototypu provádět některé snadné operace.
Hliníkový čip používá odlišnou logiku jako běžné křemíkové čipy. Zatímco u současného procesoru existuje pouze stav 0 a 1 (cokoliv mezi lze považovat za chybu), u kvantového procesoru lze docílit stavů 0 – 1 – 2 a 3. Čtyřstavová logika je založena na skutečnosti, že jednotlivé buňky procesoru tvoří stále několik miliard atomů. V rámci jednoduchého procesoru lze jejich postavení měnit a právě takto dochází k uchování dalších stavů.
Ze závěrů, které zpráva z Yalu poskytuje, není bohužel jasné o jakých rychlostech můžeme u hliníkového prototypu mluvit a ani se nic neví o spotřebě. Výrobci procesorů i běžných součástek určených pro vývoj spotřební elektroniky odhadují, že u křemíku zůstanou ještě alespoň dalších 20 let. Je velmi pravděpodobné, že ačkoliv se podaří obdobné projekty dotáhnout do použitelného stádia, zkrátka nebude jejich nasazení v zájmu velkých společností.
Zdroje: AMD, Dailytech, Digitimes, Fudzilla, HardSpell, HKEPC, Intel, nVidia ON Semiconductor, TSMC, Xbitlabs, XFX & Yale Univesity
