Intel rozjíždí největší
reklamní kampaň ve své éře
Zdaleka nejen produkty pro stolní počítače živ
je výrobce procesorů – tvrdá konkurence v této oblasti udržuje zisky na
úrovni, která nutí Intel i AMD vzhlížet k podstatně lukrativnějším
trhům. Velmi přitažlivý je v tomto ohledu trh s nejvýkonnějšími
servery a superpočítači – trh, kde zákazníky jsou skutečně velké firmy
a vládní instituce a kde se na nějakou desítku tisíc dolarů
příliš nehledí. Není zde řeč o běžných serverech, které živí lokální
firemní sítě: zde má Intel už léta velmi silnou pozici. (89 % všech serverů
nižší a střední třídy prodaných v loňském roce neslo značku Intel
Inside.) Jedná se o superservery, které musí být schopny v reálném
čase přežvykovat data z obrovských databází a poskytovat na zadané
dotazy okamžité výsledky. Zde již po dlouhá léta dominují se svými výrobky firmy
Sun (procesorová řada UltraSPARC), Hewlett-Packard
(PA-RISC), Compaq (Alpha) a IBM (POWER4). Příkladem
lukrativnosti tohoto trhu budiž nedávná zakázka vlády USA na superpočítač pro
sledování povětrnostních podmínek a předpovídání počasí: zakázku získala
firma IBM a v průběhu následujících devíti let by jí měla vygenerovat
přes 200 miliónů dolarů.
Intel se chtěl do hájemství nejvýkonnějších serverů probojovat svým 64bitovým procesorem Itanium, který byl představen již před rokem. Výsledky této snahy však zatím nebyly příliš přesvědčivé a dosud se prodalo jen velmi málo systémů vybavených Itaniem. Naděje Intelu se však nyní upínají k jeho novému procesoru Itanium 2, který by podle testů uveřejněných minulý týden měl poskytovat dvakrát větší výkon než jeho předchůdce. Analytici soudí, že s Itaniem II by Intel měl uspět výrazně lépe; do svých serverových řad ho začlenili i přímí konkurenti HP a IBM. Celkem skeptický je k procesorům Itanium naopak třeba Dell, který projevil zájem o konkurenční Opteron od AMD. Ten se však má objevit až v příštím roce; Itanium II naproti tomu přijde na trh již v horizontu několika týdnů.
Právě v zájmu prosazení Itania II, spojení své značky se supercomputingem a včasného obsazení co největší porce trhu dříve, než do toho hustého prostředí přijde ještě Opteron, zahajuje dnešním dnem Intel nejnákladnější reklamní kampaň ve své historii. Tato kampaň bude trvat celé tři roky (!) a Intel za ni utratí desítky miliónů dolarů. V reklamách se mají objevovat otázky typu „Může firma, která nevyrábí počítače, změnit běh historie výpočetní techniky?“ nebo „Může mikroskopický kousek technologie řešit problémy velkých společností?“ – odpověď bude samozřejmě znít „Ano!“. Značka Intel již dnes patří mezi nejcennější duševní majetky světa: v roce 2001 byla oceněna na 34,7 miliardy dolarů a obsadila s touto hodnotou šesté místo na světě za značkami Coca-Cola, Microsoft, IBM, General Electric a Nokia.
Zdroj: Reuters
Linux už emuluje DirectX 8 –
ale ne zrovna rychle...
O tom, že si většina lidí ráda hraje, jistě
nemusím čtenářům BonusWebu dlouho vykládat. Naprostá většina z vás
pravděpodobně má i větší či menší povědomí o operačním systému Linux
(či minimálně jeho existenci). Linux, stejně jako jakýkoli komplexní operační
systém (a obecně cokoli komplexnějšího :-) je možné mít rád, nerad nebo si
zachovat střízlivý nadhled. Existuje obecný konsensus, že jsou situace, kde je
nasazení Linuxu či jiného Unixu vhodné, ale i ti nejzatvrzelejší příznivci
tučňáků si jsou jistě vědomi neutěšeného (ve srovnání s Windows) stavu na
linuxovském herním poli.
Většina vývojářů her používá ve svých produktech dnes už zcela dospělé rozhraní DirectX, které samozřejmě existuje pouze pro Windows – těžko chtít od Microsoftu, aby tvořil cokoli pro Linux, když je tento OS úhlavním nepřítelem jeho obchodních zájmů :-). Díky NVIDII mají provozovatelé Linuxu ovšem k dispozici výborné ovladače OpenGL (přirozeně jen pro karty s grafickými čipy od NVIDIE). Z této situace je už jen krůček k myšlence toho, čemu anglicky mluvící národy říkají wrapper – software, který mapuje jednotlivá volání DirectX na odpovídající volání OpenGL. S tímto řešením, ovšem v právě opačném gardu, přišel například před léty Matrox u svého čipu G200: z jakýchsi podivných důvodů nebyl dlouho schopen vytvořit kvalitní ovladač pro OpenGL, a tak vytvořil wrapper mapující volání OpenGL na volání DirectX. Nu a na Linuxu se úkolu ujala firma TransGaming Technologies a přišla s produktem jménem WineX.
WineX je nyní již ve verzi 2.0 a deklaruje podporu DirectX 8. Netypické (na linuxovské poměry) je na něm to, že se za něj musí platit, a to 5 dolarů za měsíc minimálně po dobu 3 měsíců. Zdaleka ne každá hra je ovšem pod WineXem bez problémů – TransGaming rozděluje hry podle závažnosti těchto problémů do pěti kategorií, přičemž v těch dvou nejlepších (4 a 5) se nachází na můj vkus překvapivě málo her: Diablo 2, Max Payne, The Sims, Jedi Knight 2, Sacrifice, WarCraft II, Baldur's Gate 2, DeusEx a brzy má přibýt ještě Civilizace 3.
Kromě kompatibility je u takovýchto wrapperů druhou nejpodstatnější věcí výkon. A ten u WineXu zatím není právě excelentní. Vypadá to, že je oproti nativnímu prostředí právě poloviční. Nejlepší volbou pro Linux tedy stále zůstávají hry, které jsou pro Linux a OpenGL přímo napsány, jako je například Quake 3 Arena. Snad se ale v budoucnu výkon WineXu zlepší a Linux se tak stane zase o něco přitažlivější i pro běžné domácí uživatele.
Zdroj: Tom’s Hardware Guide
