Majitelé před lety vyráběných počítačů Sinclair, Atari či Commodore si již dlouho mohou vybírat z řady kvalitních emulátorů svých strojů na PC, které jim umožní nerušeně se oddávat vzpomínkám, i když třeba původní počítač už dávno nevlastní. Vlastníci dalšího ze "stařečků", počítače Sharp MZ-800, jim mohli dlouhou dobu jen závidět. I když Sharpa třeba ještě doma mají, programy se z letitých magnetofonových kazet, které dříve sloužily jako záznamové médium, často nedají nahrát, a spolehlivý emulátor, který by umožnil spustit programy na PC přímo pod Windows, nebyl dlouho k dispozici. Zásluhou několika nadšenců se ale blýská na lepší časy.
Nejprve však trocha historie. Éra komunismu se na sklonku osmdesátých let minulého století pomalu chýlila ke konci a osmibitové počítače ze západních zemí, kterých se tu a tam několik kousků dostalo na náš trh, patřily jako ostatně téměř všechno k nedostatkovému zboží. Byly mezi nimi i japonské Sharpy, jejichž několik tisíc kousků, jak uvádějí internetové stránky věnované těmto počítačům, vyměnila tehdejší komunistická vláda za české dřevěné vařečky :-) K získání tehdejší podpultovky bylo často třeba mít příslušné známosti na vlivných a důležitých místech, tedy mezi prodavači v prodejnách Elektro, kde snad jediným zbožím, jehož bylo většinou dostatek, byly neskutečně nekvalitní magnetofonové kazety Emgeton.
Noví šťastní majitelé Sharpu věděli, že mají cosi výjimečného. Pohledný béžový kryt, robustně vyhlížející klávesnice, ve verzi 821 dokonce zabudovaný magnetofon, o něco lepší technické parametry, než měla ZX Spectra. Ostatně, mezi příznivci Sharpu a ostatních osmibitových platforem hned začaly probíhat neméně vášnivé spory, jako později mezi příznivci Applu a PC. Sharpy řady MZ-800 se dělily na verzi 811 a 821, ta nižší byla bez zmíněného vestavěného kazetového magnetofonu. Počítač měl 64 KB paměti RAM, 16 KB ROM, rychlost procesoru byla zhruba 3,5 MHz. Jeho předchůdci nesli označení MZ 700, ale těch v Československu mnoho nebylo.
Protože platforma Sharp nebyla ve světě zdaleka tak rozšířená jako Sinclairy, vývojáři ji opomíjeli a bylo na ni mnohem méně programů - a samozřejmě i her. Naštěstí bylo dost nadšenců, kteří to tak nehodlali nechat, a většina her pro Sharpa vznikala díky jejich úsilí konverzí ze Sinclaira.
Jedna z těch mála původních, ryze sharpovských her, však byla nepřekonatelná a stala se mezi uživateli Sharpu stejnou legendou, jako je Manic Miner na Sinclairech nebo Prince of Persia na PC. Flappy. Nádherná a obtížná logická hra z roku 1984, v níž žlutý panáček musí dopravit kouli na určené místo. Na cestě jej pochopitelně čeká řada nástrah, které je třeba překonat, hráč přitom musí projevit v první řadě svůj důvtip, ale i pohotovost, protože každá úroveň je limitována časem a Flappyho navíc ohrožují jiné postavičky jako želvy či ptáci. Těm se musí vyhnout, zatarasit jim cestu balvanem, uspat je pomocí zvláštní houby nebo je zneškodnit tím, že na ně svrhne kouli. Cákanců krve se ale není třeba obávat, bez takových "vylepšení" se tehdejší hry obešly.
Hra obsahovala dvě stovky úrovní (!) s postupně rostoucí obtížností a dala nejednomu tehdejšímu hráči poprvé zažít ten zvláštní pocit, kdy se od počítače zvedal až s ranním rozbřeskem. Časem se dočkala i předělávky pro PC, její čeští autoři ale bohužel nezachovali původní grafiku (Flappy dokonce není žlutý!) ani zvuky a tím podle mne hra značně utrpěla. Flappyho, zejména původního s emulátorem, lze jen doporučit. I když je z dob počítačového "pravěku", je i dnes překvapivě dobře hratelný.
Kvůli značnému rozšíření na území bývalého Československa měl u nás Sharp v minulosti docela silnou pozici. Jeho majitelů zde nebyl díky specifikům socialistického obchodování takový zlomek ve srovnání s dalšími osmibity jako v jiných zemích a existovala tu řada takzvaných Sharp klubů, které sdružovaly majitele a fandy tohoto počítače. Ty pochopitelně s nástupem modernějších technologií postupně mizely, ale dodnes se tu někteří lidé Sharpům věnují.
Přesto situace dlouhou dobu moc růžová nebyla. Když jsem zkoušel před dvěma lety na internetu najít emulátor Sharpu pro PC, byl tu jen český projekt Jaroslava Kysely pro DOS. Jeho tvůrce se ale k němu zachoval trochu macešsky a jeho vývoj náhle ukončil. Přesto, díky za něj. Například Flappy se v něm spustit dal a po mnoha letech jsem tak mohl spatřit známou postavičku. Nepodařilo se mi ale ve Windows aktivovat zvuk (v "čistém" DOSu by to mělo být možné) a měl jsem i další potíže, takže to nebylo dost dobře hratelné. Navíc právě hudba, jež hru doprovází, charakteristické cinkání připomínající hrací skříňku, je důležitým momentem v
připomenutí atmosféry hry. Zjistil jsem, že ve světě byl vyvinut také emulátor pro Linux. Měl by sice jít spustit i pod operačním systém Windows, je třeba jej však nejprve zkompilovat pro běžného uživatele komplikovanou metodou a autor, Matthias Köppe z Německa, verzi pro Windows nenabízí. Kromě toho tento emulátor postrádá menu, v němž uživatel může měnit jeho nastavení, a jsou známy i problémy se samotnou emulací.
Nyní je situace o mnoho veselejší. Na Slovensku pracuje na vývoji emulátoru pro MZ-800 v Javě nadšenec, jenž si říká Feri. Nejdále je ale projekt Čecha Zdeňka Adlera, jemuž se podařilo vytvořit zřejmě nejlepší emulátor Sharpa na PC, který je nyní na světě k dispozici. Na výsledky jeho práce se podívejme blíže.
Po předchozím vývoji emulátoru pro DOS začal Adler v květnu roku 2000 pracovat na verzi pro Windows a jeho MZ-800 Emulator, jak se oficiálně nazývá, vskutku nadchne. Má přehledné a uživatelsky přívětivé ovládání ve čtyřech volitelných jazycích, programy je možné spustit v okně či v celoobrazovkovém módu, lze zapnut či vypnout zvuk i upravit rychlost spuštěného programu, sejmout screenshoty a dokonce se jimi přímo ve vestavěném prohlížeči procházet. K dispozici je i černobílý mód, vhodný ke vzpomínkám pro ty, co žhavili Sharp spolu s televizorem Merkur na místě monitoru. Hlavním důvodem této funkce v emulátoru je ale především to, že simuluje přepínač B/W na zadní straně počítače, který se hojně využíval například u digitalizovaných obrázků využívajících 16 odstínů šedi.
Nastavení je v emulátoru celá řada, přesto to není díky příjemnému ovládání hájemství vyhrazené jen úzkému kruhu zasvěcenců či programátorů, pomůže i vestavěná nápověda se seznamem témat, která má v programu být. Práce s ním se tak nemusí bát ani laický uživatel, který počítač užíval především ke hraní.
Betaverzi emulátoru jsem měl příležitost vyzkoušet se systémem Windows 98SE a Flappy i několik dalších her běžely bez problémů včetně zvuku. Podle autora byl při vývoji emulátor testován pod operačními systémy WIN95, 98, ME, 2000, předpokládá se funkčnost i pod NT. Chcete zkusit třeba hru ze ZX Spectra Manic Miner v konverzi pro Sharp běžící pod
jeho emulátorem na PC? Žádný problém :-) Je možné rozchodit samozřejmě nejen hry, ale i ostatní aplikace pro Sharp, takže pokud chce někdo třeba zkusit po letech programovat v jazyku Basic, který se s počítačem dodával, nic mu nebrání.
"Některé programy se dají nalézt na internetu, navíc uživatel, který dosud vlastní Sharpa, bude také moci přenést na PC z kazet či disket i soubory, které sám vytvořil a ostatní své programy a hry. Můj program má možnost emulovat i jednotlivé přídavné periferie pro Sharp, jako například disketovou mechaniku, ramdisk až do velikosti 1MB a také je k dispozici emulace vestavěného magnetofonu," uvádí Adler.
Ten emulátor neustále "piplá" a doplňuje nové funkce, řada věcí k dokončení nicméně ještě zbývá. Přesný termín vydání první finální verze ještě není stanoven, mělo by to ale být v dohledné době. Ani o způsobu distribuce zatím nebylo definitivně rozhodnuto, autor předpokládá prodej za nevelký poplatek, pro zájemce by měla být k dispozici i tištěná dokumentace. Pro bývalé majitele Sharpu je jeho emulátor jistě vynikající příležitostí k ohlédnutí do "starých dobrých časů", těm současným pak přinese rozšíření možností při práci s tímto počítačem.
Spolu s lepšícími se emulátory je vidět i znaky oživování scény zasvěcené Sharpovi. Všem, kdo se věnují emulátorům pro Sharp a dění kolem něj, tak patří dík, že nedali tomuto méně známému počítačovému veteránu a programovému vybavení pro něj zemřít. Je samozřejmé, že v době dnešních, daleko výkonnějších počítačů, je celá záležitost především nostalgickým vzpomínáním "sharpistů" (i když tvrdím, že třeba Flappy svou hratelností strčí do kapsy řadu současných her). Jistě je ale dobře, že se na Sharpa, který byl pro mnohé vůbec prvním setkáním se světem počítačů, nezapomnělo.
