Hradecký sportovec Jakub má po střetu na sjezdovce přeraženou holenní i lýtkovou kost. Když viděl svou nohu stočenou do nepřirozeného úhlu, omdlel a probral se až v sanitce.
Výčet zraněných je v letošní sezoně rekordně dlouhý. Až 90 procent úrazů si lyžaři přivodí sami, hlavně kvůli falešnému pocitu neohroženosti. Mnoho z nich však způsobuje i umělý sníh, který je tvrdší a rychlejší.
Sněhu je v horských střediscích stále dost, a tak se lyžovat bude nejméně do poloviny dubna, ale už nyní je jasné, že půjde o nejbolestnější zimu za poslední roky.
Přibylo těžce zraněných i úrazů dětí
Zatímco vloni zasahovala Horská služba v Orlických horách od začátku prosince až do konce dubna u 656 případů, měsíc před koncem letošní sezony vyrážela již 672krát.
V Krkonoších vloni za celý rok evidovala přesně 2 222 úrazů, letos vyjížděli záchranáři už k 1 927 zásahům.
"Podíl těžkých úrazů za poslední tři roky stoupl ze 12 až na 18 procent," řekl náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš.
Zranění na horáchZima 2012 Členové Horské služby Zima 2013 v regionu V Krkonoších se během letošní sezony zranilo již |
Kromě kolonky "těžké úrazy" varuje rovněž statistika zraněných dětí. "Jen v lednu jich bylo zhruba o 25 procent více nad ročním průměrem," sdělil mluvčí královéhradecké záchranky Tomáš Ježek.
Rekordně vysoké počty těžkých úrazů a zraněných dětí zdravotníky i Horskou službu znepokojují.
Oba tábory je částečně dávají za vinu letošnímu nedostatku sněhu, se kterým se provozovatelé skiareálů potýkali.
"Vlekaři už od začátku zimy museli stříkat technický sníh. Problém je, že je o hodně tvrdší a rychlejší než ten přírodní," vysvětluje náčelník Horské služby v Orlických horách Josef Šifra.
"Počet těžkých úrazů skutečně dramaticky stoupá, kromě neukázněnosti je jejich nejčastější příčinou právě povrch sjezdovek," míní Šifra.
Lyžaři necítí ohrožení
Technický sníh je sice viníkem i podle Tomáše Ježka, ale mluvčí záchranky současně zmínil i jiné důvody častějších úrazů.
"Podle mého názoru v některých případech vede používání ochranných prvků k jistému pocitu neohroženosti. Další příčinou může být absence pravidelných výcviků a nezkušenost naprostých lyžařských začátečníků," říká Ježek.
Zajímavé je, že s oblevou se podle zdravotníků vždy mění charakter zranění. Zatímco při lyžování na přemrzlém umělém sněhu nejčastěji hrozí zlomeniny, na mokru mají záchranáři práci kvůli poraněným kolenům a kotníkům.
Úraz hlavy utrpí každý šestý zraněný lyžař. Právě proto dlouholetý náčelník Horské služby a současný poslanec Rudolf Chlad prosazuje zákon o povinném nošení přileb. Pokud s ním vše půjde hladce, platit by mohl už v roce 2014.
V Krkonoších a Orlických horách čtyři oběti
Oproti loňské zimě vzrostl rovněž počet úmrtí. Zatímco loni v Krkonoších zemřel jeden člověk - 35letý běžkař, jenž nezvládl prudký sráz u chalupy Na Rozcestí a zahynul po třicetimetrovém pádu - od začátku loňského prosince v nejvyšších českých horách Horská služba eviduje už tři mrtvé.
"Žádný z nich ale nezemřel kvůli úrazu na lyžích," upozornil zástupce náčelníka Pavel Jirsa.
Na sjezdovkách na Černé hoře 22. prosince zemřel 43letý lyžař, ten podle pitvy podlehl infarktu. Jen o šest dnů později se ve Špindlerově Mlýně zabil bývalý fotbalový reprezentant Václav Drobný, který na bobech vrazil do stromu.
Také Orlické hory mají jednu oběť: 17. února podlehl infarktu 67letý běžkař na magistrále poblíž Deštného.
