Smír, který neoficiálně uzavřel Hradec Králové s ministerstvem obrany, pomohl obnovit práce v původně zablokovaném územním plánu. Z příměří s vojskem by však město mohlo vytěžit i mnohem víc, přestože to už bude úkol pro nové vedení radnice.
Hradec by měl znovu otevřít otázku Žižkových kasáren. Jejich ziskem, ať již by to byl nákup, nebo směna za jiný objekt, by měl nastartovat už poněkolikáté přimrzlou rekonstrukci Velkého náměstí. S koncem roku 2010 přišlo město o jedinečnou příležitost získat Žižkova kasárna zadarmo, stejně jako v minulosti Gayerova, Nálepkova i Vrbenského nebo letiště.
Hradec si svou chybu uvědomil, jenže možnost bezúplatného převodu definitivně padla a armáda slyšela jen na směnu, nebo prodej. Poslední postoj je sice zamítavý, jenže pochází z doby, kdy byl kredit města u ministerstva takřka nulový.
Změní vojsko postoj?
„Určité spory s ministerstvem obrany se urovnaly. Můžeme to zkusit znovu otevřít, ale když jsme to udělali kdykoli předtím, ministerstvo jednoznačně řeklo, že takové plány nemá. Můžeme to však nechat znovu prověřit, zda to nebyla nějaká reakce vyplývající ze vzájemných sporů,“ připustil Pavel Marek (ANO), náměstek primátora pro oblast majetku města.
Podle opozice by nabyté příměří s armádou mohlo přinést i jiné výhody než jen dohodu o ochranném pásmu kolem střelnice v Malšovicích, a tím obnovu prací na územním plánu.
„S novou vládou města určitě nebude od věci otevřít řešení Žižkových kasáren. Situace a postoje ministerstva se mohou měnit a určitě by se to mělo prověřit. Jsem ráda, že se dohoda podařila a na ministerstvu obrany můžeme vystupovat jako partneři, a nikoli coby problematické město. Neříkám, že dveře jsou v případě kasáren otevřené, ale minimálně pootevřené. Stojí to za to,“ řekla Pavlína Springerová, zastupitelka HDK a současně lídryně společné volební kandidátky HDK + TOP 09 + LES + Hradečtí patrioti.
Podle Adama Záruby (Změna a Zelení), který coby zastupitel určený pro územní plán města s armádou o dohodě vyjednával nejčastěji, bude rokování o Žižkových kasárnách obtížné, ale mělo by být logické.
„Armáda ta kasárna údajně užívá, přestože na leteckých snímcích stopy vidět nejsou. Podle mě má město i objekty, které by šly nabídnout do směny. Nešlo by jen o plochu pro parkování, ale zároveň i o obrovský objekt, který by dozajista potřeboval i obrovité částky, a město by si proto mělo také dopředu vyjasnit, co by tu chtělo mít. Každopádně jednání by se měla otevřít. Současné vedení už k tomu směřovat nebude, ale je to cesta, která by umožnila rekonstrukci Velkého náměstí, aniž by se musela kopat díra,“ připomněl Záruba projekt parkoviště pod Velkým náměstím pro 290 aut.
Směna, nebo stovky milionů
Na seřadišti Žižkových kasáren o rozloze 13,5 tisíce metrů čtverečních by mohlo parkovat nejméně 450 vozů a město by neměla odradit ani nedávná rétorika.
„Ministerstvo obrany se rozhodlo kasárna si ponechat pro útvary Armády České republiky. Proto jsou také jakékoli úvahy o předání kasáren jiným složkám státní správy nebo o jejich prodeji městu Hradci Králové bezpředmětné,“ uvedl Jiří Caletka z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Stejné oddělení však v minulosti vydalo prohlášení, podle kterého se armáda chystá kasárna opustit, protože jsou nadbytečná.
Před deseti lety se cena za kasárna pohybovala kolem 400 milionů korun a město se nakonec neúspěšně pokoušelo vyjednat směnu za náhradní pozemky.
„Je škoda, že tehdejší reprezentace města nesáhla po převodu zdarma, a nejen v případě Žižkových kasáren. Nyní je to složitější a určitě by to stálo stovky milionů. Navíc s parkováním máme potíže i v jiných místech. Myslím, že je mimo rozpočet města vyměnit například polovinu peněz na rekonstrukci Benešovy třídy za Žižkova kasárna. Nevím, co by občané uvítali víc,“ uvedl náměstek Marek, ale dodal, že jednání s resortem má cenu opět otevřít.
Opravy náměstí opět uvázly
Pravdou je, že město nemusí s jednáním o kasárnách nijak chvátat. Kvůli počtu parkovacích míst revitalizace Velkého náměstí stojí už šest let, a protože v dohledné době nelze očekávat zvrat, radnice si nemusí lámat hlavu, kam s auty.
Město sice představilo harmonogram etapizovaných oprav, podle nichž měla už loni jako první přijít na řadu výměna dlažby v podloubí na severní straně. Přestože už mělo být hotovo, práce ještě stále ani nezačaly.
Další na řadě měla být ulice V Kopečku včetně Svatojánského náměstí a napojení do Zieglerovy a Tomkovy ulice. Navazovat měly opravy podloubí v Rokitanského ulici a projekt prozatím končil uvažovanou rekonstrukcí náměstí Jana Pavla II. před katedrálou. Až pak mělo následovat to nejsložitější – parkování.
První etapu zhatila potíž se sháněním souhlasu majitelů 18 domů s podloubím. Po peripetiích v posledních 15 letech zádrhel asi nepřekvapí.
„Ta změť důvodů a nedůvodů je tak zamotaná, že se v tom vyzná málokdo. Zastupitelstvo uložilo panu náměstku Bláhovi (náměstek primátora pro investice – pozn. red.), aby jednal, ale aktivita zřejmě není taková, jakou bychom si představovali,“ řekl Záruba.
„Jsou usnesení zastupitelstva z minulého jara, která říkají, co má být vykonáno. Nic se ale neděje, celé je to zastavené,“ uvedla Springerová.
